Ivetka a hora

Téma je zajímavé, ale dalo se z něj vytřískat mnohem víc. Ono úplně nebaví koukat 80 minut na dokument, ze kterého se nic nedozvím. Dvěma holčičkám se zjevovala Panenka Marie a jedna z nich si o pár let později koupí nové boty a vdá se, prakticky o ničem jiném to není. Žádná snaha o vysvětlení toho jevu, žádné názory záhadologů, teologů, psychologů (protože Ivetka na mě se svým prázdným pohledem a půlhodinovými pauzami mezi slovy nepůsobila úplně normálně), vědců, kritiků, příznivců.. Prostě nic jiného než pár fanatických křesťanů a jedna pomatená slečna, co mluví a mluví a mluví... (07.07.2010)

Začátek mě docela vyděsil. Ale ještě dřív, než jsem to s představou, jak koukám osmdesát minut na to, jak lidé klečí a modlí se, vypnul, mě to začalo zajímat. Hlavní hrdinka je totiž nebývale otevřená a upřímná a na to, jaké měla mediálně profláklé mládí, nečekaně normální. Vít Janeček je potom dostatečně profesionální, aby toho dokázal využít, ale jemu projevenou důvěru nezneužít. Takhle si představuji kvalitní dokument. (03.11.2009)

Průměrné hodnocení dokumentu vyznamenaném cenou Česká radost na Mezinárodim filmovém dokumentárním festivalu Jihlava za to, že "nemyslí filmem". Obávám se, že ostatní nadprůměrná až absolutní hodnocení se vztahují k Ivetce jako osobě, která je charismatická, přemýšlivá a umí se zajímavě i poutavě vyjadřovat, nikoliv k dokumentu Víta Janečka, který trpí základními nedostatky (kdo jsou ty osoby, které promlouvají? co mají znamenat ty zvukové efekty? apod.) a který se nedovede dívat na věc z více úhlů pohledu, i když je tema křesťanské a nikoliv politické (MÁME NATO?, DEN E...). Oceňuji ale, že oproti BITVĚ O ŽIVOT může IVETKA A HORA sloužit jako záznam jiného způsobu života se všemi zvyky a tradicemi, jen škoda, že to v závěru kálí tendenčnost (svatba). Je mi líto, ale nebyl mi zprostředkován čistou formou dotek s nadpozemským, jako se to podařilo některým porotcům. 7/10 (21.12.2008)

Byla jedna Ivetka, která viděla a i mluvila s panenkou Marií. Jo a ještě panenku Marii viděla její kamarádka a kamarád, ale o těch dokument není – přeci jen je to Ivetka a hora. Následně přihlédnu k tomu, že Ivetka a přátelé prožili pěknou skupinovou halucinaci a tu si pak připomínali se stále početnějším okruhem lidí, co sice panenku Marii znají maximálně z obrázků, ale věří, že voda a vzduch je boží dílo a že někde ve staré boudě úřaduje matka boží a tak se tam vydávají v celých zájezdech a čekají fronty jak na maso, jen aby viděli kus staré zdi a pár špalků kolem, ehmm a krásná příroda kolem. Tato část je jednoznačně z mé strany škodolibě zábavná..ale..Celkový příběh je ovšem silný a to zejména díky samotné Ivetce, která je inteligentní a celou věc posouvá na jinou kolej. Je velice jednoduché se posmívat a odsuzovat celý příběh jako nesmysl i s názorem zda jen chytře předstírá, nebo skutečně věří (nebo se pere se svědomím). Sice jsem v tomto 100% skeptik, ale tento „zázrak“ poskytl lidem, co uvěřili, velkou naději a určitý pevný bod. Pak už začíná být jedno, zda se to stalo nebo nestalo, ono to pro tuto skupinu lidí nějak funguje. Křesťanství je samo o sobě nedůležité, jde právě jen o pevný bod o samotné jádro a všechen ten staletý marast a nesmysl o svatých, kázaní a zákazy a nesmyslné doktríny, to vesele můžeme přiložit i s pozlaceným krucifiksem do kamen. Nebo si myslíte, že boha by zajímalo, kolikrát drmolíte večer otčenáš, nebo jestli se nechovate jako svině? Jádro je vždy jednoduché a zde je jasně vidět, že i v nesmyslném plácání vystupujících teologů, je ta pravá podstata v jednoduchém zlepšení vlastní existence, v souladu se sebou a světem. Pak už je jen na každém, zda si koupí vstupenku do vlastního ráje, nebo to chce mít se zbytečným patosem celé církve - neboli reklamní agentury Vašeho svědomí. Nebo bezvědomí? A je fakt, že já zde také kážu nějaká svá moudra a přitom co já vím, asi kůlové, takže každý si může svojí panenku Marii, nebo Barbie, nebo i poníka se zlatou hvězdou vymyslet a uvěřit sám, nebo to nechat. Každopádně dokument jako takový je ryze průměrný a je škoda, že nedošlo k větším konfrontacím, takto silné téma zůstalo jen nakousnuto. (31.03.2009)

Nikdy som nebol presvedčený o nejakých zjaveniach, zázrakoch a podobne.... a ani po tomto filme sa to nezmenilo. Avšak "Ivetka" dokáže o životných pocitoch, vnútorných bojoch, o sebahľadaní, rozprávať naozaj veľmi múdro, s nadhľadom, "ozajstne" (pričom mnohé z jej postrehov by som označil za "všeobecne platné"), a to až natoľko, že dúfam v moju skorú návštevu na hore Zvir, a zažijem tam genius loci tamojšieho určite nie obyčajného miesta.... Nie, nie je to film o zjavení, je to skôr biografia zaujímavej osôbky z Litmanovej, ktorá si vďaka okolnostiam vytrpela dosť, a napriek tomu ju to nijak výrazne (chvalabohu) nepoznačilo (sama Ivetka pokladá za najväčší dôkaz svojo zjavenia to, že napriek všetkému je ešte stále normálna :) - aj keď niektorý ju určite už hodili do škatule s nálepkou "fanatici").... (10.11.2009)