sportovec

Tato "dopravní" verze nacistických zločinů je svým důsledným dotažením do koncentráčnické všednodennosti zvlášť burcující a otřesná; vystupňovaná zločinnost demonstrovaná na detailech všednodennosti je asi přirozeným protějškem na první pohled odtržených souhrnných číselných údajů. Do chladných dat dokumentárního pořadu bylo jeho tvůrci vloženo více doslova řvoucích údajů, než by se vůbec dalo čekat. Nedivím se Polákům, že pro Osvětim používají důsledně její německý ekvivalent Auschwitz. Řekl bych, že k tomu mají velké mravní oprávnění.

Konzervativní - dříve by se řeklo (malo)měšťácká rodina - , do níž je Kořínek více vhozen než pozván, je i dnes typičtější, než se může zdát na první pohled. Současně se objevují první náznaky sbližování mezi ním a mladou Peškovou. Důkladná analýza, charakterizující sociologizující Dietlův autorský přístup, proniká do hloubi myšlenkového záběru nejen tohoto jeho seriálu.

Teplé lidské porozumění pro strasti kuřákovy i vzorná demonstrace ženského řízení rodiny, které sice není její hlavou, ale jejím o to účinnějším a dynamičtějším řízením. Pro BAKALÁŘE je příznačná syntéza špičkového scénáře-miniatury, zdatné a nápadité režie i skvělého hereckého obsazení - v tomto případě Jiřinou Bohdalovou a Josefem Somrem. Dětský kompars na úrovni toto harmonično už "jen" dotváří.

Představa rozverného pracovního kolektivu-teamu, který se pro samo juchání prakticky nedostane k práci, spíš navazuje na zlatý věk americké grotesky.

Podobných historií z 19., ale i 20. století je více. A sporů, které z toho plynou, nepřeberně. Schliemannovy zásluhy o rozvoj archeologie se zdají být nesporné stejně jako skutečnost, že do vykopávek vrhl veškerý svůj majetek. Francouzský dokument do celé věci vnáší jasno a prokazuje, že věda jako taková je především všelidský statek.

Nechoď Vašku s pány na led / mnohý příklad známe / že pán spadne / a sedlák si za něj nohu zláme. Takovýchto dnes zapomínaných epizod vnitrofeudálních přetlaků je nepřeberně. Jaksi se nehodí k těm dochovaným honosným šlechtickým sídlům a sakrálním architekturám.

Tato situace jako krizový zlom je opravdu obtížně představitelná i akceptovatelná. Působí dojmem (míněn scénárista i režisér), že se tu někdo zbláznil; anebo - že Velký bratr stůjcostůj potřeboval krizový zvrat v dramatické výstavbě scénáře i následného děje. V každém případě tu ověřitelná skutečnost dostává na pamětnou.

Popisnost filmu je v tomto případě i jeho neoddiskutovatelnou předností. O rosomácích se obecně ví toho jen velmi málo. Víc než lasicovitě působí alespoň na mne medvědovitě a i popis této šelmy tuto možnost připouští. Výkonnost a divokost jinak plachého zvířete působí až obdivuhodně jako sám způsob natočení a prezentování, jak ho tento film nepoučenému divákovi také nabízí.

Vulgarizace staroegyptské mytologie sice respektuje její některé vnější znaky, ale jinak je téměř dokonalým příkladem evropské vulgarizace v lehce hollywoodském vyvedení. Má i jeden kladný znak: určitě se to všechno dalo vyvést ještě hůře, než se nakonec opravdu stalo.

Že je možné pohádku jen tak lehce jakoby nahodit - a navíc do pohádkového muzikálu a formy krajně úsporné - dokazuje tato drobnička korunovaná oslňující dvojrolí Markéty Fischerové, pro kterou to byla jedna z jejích posledních hereckých úloh před tragickým zdravotním postihem. Jen tak mimochodem je tu navíc nahozen sociální motiv sdělující, že i ten sebelépe a sebechutněji namazaný krajíc je vždy jen o dvou kůrkách. Smířlivé vyústění je navíc okořeněno poznáním základních věcí lidského života. To je na jednu pohádku natočenou v atraktivním prostředí spíše zámečku než zámku Červená Lhota víc než dost.