sportovec

Zpodobení postrepublikové anglické restaurace nepostrádá kolorit a sociální odstínění. V době, kdy u nás vrcholily války s osmanským Tureckem, se Spojené království prodíralo k osvícenství a moderní vědě i státu. Je dobré vidět to ve stínech i světlech té doby posledních Stuartovců na londýnském trůně.

Snaha důstojně se vyrovnat se VŠEMI DOBRÝMI RODÁKY se vyznačuje vedle kultivované filmové řeči šedesátých let příliš velkým záběre témat a ne zcela zaplněnou mozaikou. Nostalgie také občas zápasí s idyličnem a řada témat zůstává nakousnuta, ale ne zcela dotvořena. I tak se Jasný za své dílo a mimořádně kvalitní herecké obsazení nemusel stydět.

Pohled na tyto na souši spíše neobratné býložravce, spřízněné s kytovci, je zajímavý mj. prvky pospolitosti a rodinnosti, který prosvětluje jejich stádní soužití.

Jde to, když se opravdu chce. Vedle STATEČNÉHO SRDCE další skvělé zvládnutí evropské historické látky, špičkově zahrané americkými herci, scénáristicky navíc obohacené o řadu motivů, mezi nimiž nechybí ani humor. Filmová řeč, pokud se jí chce rozumět, si tu přišla na své. A s ní, jak se zdá, i divák. Výsledný, jinak zdařilý účin, poněkud hatí překombinovaný závěr.

Dobře pojatý dubčekovský dokument přibližuje řadu i zcela neznámých věcí z jeho pohnutého života a dokresluje jeho globální význam levice jako takové.

Nejvíce mne zaujal údaj o prostoru, který zabírá jaderné palivo s výdrží 10 let - 10 kubíků, tj. část větší obytné místnosti.

Francouzský dokument věcně a sevřeně charakterizuje zločince z SS. Zvratková skutečnost, kterou zobrazuje, je v něm tím, čím je: zvratkovou, hrůzyplnou skutečností.

Pozoruhodné dílo, které dosvědčuje, že i v zemi  hollywoodské akčnosti žijí normální slušní lidé, kteří vyrůstají a dospívají jako kdekoliv jinde. Herecký výběr, brilantní režie, fascinující kamera, nádherná ženská postava, překonávání absurdních společenských přehrad, genialita v okamžiku stříbrného větru, složitost i krása dospívání i vyspívání, v tom filmu jsou jako v kapce vody zachyceny všechny okamžiky civilizace v mikrokapce jednoho života i několika životů dalších. Dospíváme po celý život a přestaneme-li o to dbát, scházímr a umíráme. Škoda, že atlantický evropský druh takových oskarových okamžiků nepřináší víc.

Nápaditě - mj. i interdisciplinárně - vybudovaný scénář zasazuje Jeronýmovu osobnost do dobového kontextu při důsledném respektování historických pramenů a s minimem prostředků dosahuje maxima poutavě podané sdělnosti. Revoluční rozměr Jeronýmova chování, poznamenaného počínající renesancí i ocenění jeho mimořádných osobnostních kvalit propůjčují tomuto pořadu pečeť zasloužené mimořádnosti. Zážitku, poučení i kvality.

Je zajímavé sledovat, jak na tomto tématu přežívá předlistopadová poetika a spolehlivě prověřuje skutečné schopnosti a talent našich herců. Nejvíce patrné je to na Oldřichu Navrátilovi, ale svou vysokou profesionalitu potvrzuje i dejvická Klára Melíšková. Uznání zaslouží i scénář Ireny Obermannové a režie Petra Zahrádky.