Enšpígl

Už dlouho se mě nestalo abych u televizního filmu poslouchal tak kvalitní dialogy, pravda, psané hodně černým ingoustem, ale na poslech i pro pobavení byly tyhle frky jedna báseň. Miroslav Táborský se na roli skvěle hodil, teda ne že by v realu pobíhal po Praze s provazem v ruce, ale jeho postava a výraz v obličeji přesně odpovídala názvu filmu. S Veronikou Freimanovou mám dva problémy. Nevěřím, že by se našel nějakej chlap, který by se k takový ženský dokázal chovat hrubě a nedokázala mě přesvědčit, že se chce skutečně zabít, přišlo mě to spíš, jako že chce klofnout Lukáše a kvůli tomu je ochotná s ním prubnout i nějakou tu sebevraždičku, aby se předvedla. Ještě by mě zajímalo jestli skutečně existuje Andělská lhota a odkud bylo to krásný nádraží.

Moje velká láska z Baywatch a playmate měsíce července roku 1989, Erika Eleniak tu hraje takovou svini, že by mohla z fleku vstoupit do libovolný politický strany v naší zemi. Smrtící lekce mohla být i napínavější, ale to by Samantha nesměla mít IQ na úrovni přišláplýho slimáka.

Z filmu jde syrovost, beznaděj a zoufalství tak vehmetně, až mě nebylo příjemný se na to dívat. Určitě se musí pochválit hlavňo herec, protože pokud 80 minut z 94 je pouze o záběru na jeho obličej, musí ze sebe dotyčný herec dostat opravdu maximum svýho talentu, aby diváka dokázal zaujmout a probudit v něm výše zmíněný emoce. Jamesovi se to povedlo na výbornou. Podobný film je velký záhul i pro režiséra, protože máte díru, balvan, chlapa a teď si s tím poraďtě na 94 minut. To si myslím že rozhodně není prdel, ale Danny Boyle to zvládnul na výbornou. Moje abslutní hvězda snímku je však kameraman, resp. jak jsem se teď dočetl kameramani. Jejich záběry jsou neskutečný, sluníčkem počínaje a nebo třeba tím skokem do vody konče. Takhle kvalitní záběry jsme snad ještě neviděl. Sice mě přitahují zcela jiný otvory než Arona, ale musím na rovinu říct, že tohle mě po všech stránkách sejmulo.

Mám stále větší pocit, že paní Věra Plívová - Šimková je vynikající režisérka, ale špatná hledačka námětů. Vždyt nalejme si čistého vína, tohle byla kravina na entou. Když pominu fakt, že některé scény či záběry jsou zbytečně prodlužované (skákající míče ) a určité postavy naprosto zbytečné (asi tak 180 dětí, důchodce lezoucí po střeše, balonář, myši, atd. ), pořád mě zbývá to podstatný, co to všechno mělo vlastně bejt, příběh, pohádka, snová vize ? Jasně lze to matlat dohromady, ale tady to zoufale nefungovalo. Ještě štěstí že konec tomu celýmu dal alespoň trošku smysl. Při hodnocení přihlížím na filmový debut paní režisérky i na fakt, že film funguje jako vzpomínka na dobu kdy na Malý straně nebylo poslanecký ghetto a děti neseděli doma na prdeli u pc a chodili si spolu hrát ven. Nicméně na nádherný návraty do dětských let nás začala paní Věra Plívová - Šimková vozit až od sedmdesátých let.

Mě fascinovalo jak Vašek Voska se z pozice vinárenskýho klavíristy pustil do pátrání aniž by čekal na výsledek policie. V době všeobecných škrtů to vypadá jako dobrý nápad pro Radka Johna, až se někomu stane zločin, ať si to laskavě vyšetří sám a stát ročně ušetří x miliard za policii. Tady ve filmu ještě policii nikdo nerozpuštěl, ale i tak Václav Vocka se vždycky někde zjevil jak dědeček hříbeček a poměrně vtíravě se zajímal o druhý a pak si odplul zpátky do vinárny k tomu svýmu klavíru. Krom Václava Vosky se mě líbil Otakar Brousek z jeho postavy byla cítit zoufalost člověka, kterej je zahnanej do rohu. Film sice není nikterak napínavej, ale přesto dokáže zaujmout až do konce.

Největší výtku mám k samotný zápletce, ale protože je spoilerující dám jí až na konec. Ano jistě horská atmosféra není špatná. Určitě pomáhá minimální hudební doprovod. Miroslav Macháček zahrál svou roli suprácky, ale, a teď POZOR TĚŽKEJ SPOILER, aby jsme se ve finále dověděli, že vraždil majitel chaty, to je přece ) úplně směšný. Vždyť malý děti bezdůvodně zabíjejí jenom psychicky narušený degeni. A to mě jako chcete říct, že on tam celou dobu žil, nikdy žádný dítě nezabil a zrovinka, když na chatu přijede Macháček, tak se ráno vzbudí a řekne si "ááá dneska si zabiju dítě", naprostej nesmysl. KONEC SPOILERU. Navíc u tématu vrah dětí očekávám velmi silný emoce a ty se díky naprosto dementnímu scénáři bohužel nedostavili.

Je neuvěřitelný jak je cyklus "životopisů" nevyvážený, jednou se člověk o daným herci doví hovno a jindy je pořad naopak velmi zajímavý, samozřejmě asi hlavně pro diváky, kteří nemají o zmiňovaném herci hodně načteno. Díl o Georgovi patří mezi to povedené a hodně informativní. Je neuvěřitelný z jakých sraček se občas museli dnešní TOP hvězdy dostat , aby dnes mohli spokojeně zářit. George je dalším příkladem. Georgovo roční bydlení ve skříni se může směle poměřovat snad jen s dlouhodobějším pobytem pana Diogenese v sudu, ten to však na rozdíl od Clonneyho do Hollywoodu nikdy nedotáhnul. Je zajímavý, že ani první, dnes už velmi známé filmy tenkrát neudělali žádnou větší díru do světa a George se chytil až v pokročilejším věku. Jsem moc rád, že se dokument věnoval i Georgovým mimofilmovým aktivitám a jeho filmová odpověď (Dobrou noc a hodně štěstí ) na hon, kterej na něj pořádala určitá politická část novinářského spektra, poté co se veřejně vyslovil proti válce v Iráku byl dokonalej vzkaz těmhle nedodělkům. Je zajímavý že i další film, Syriana má svůj podpříběh, takové malé Georgovo minidrama naštěstí s dobrým koncem. Dověděl jsem se hodně novýho a současně si potvrdil svůj názor na George, že se jedná o skvělého herce s mimořádným zájem o dění na téhle planetě. P.S. Nicole a Mišell jsou docela frajerky, že mu hned poslali tu výhru, jsem zvědavej jestli George s nima vyhraje i novou sázku :-)

Velmi zajímavá teze na téma Hitlerovo poválečné přežití. Z počátku filmu jsem se příliš neorientoval resp. nepochopil jsem první "přepad" a následné výslechy. Všechno to do sebe začalo zapadat až postupně. Soucit s Hitlerem jsem teda skutečně necítil, ale partička kolem toho němčoura měla v hlavách taky slušně vylízlo. Vadilo mě že všichni mluvili německy až na hlavní německou postavu, ta jako by náhodou uměla česky líp než Palacký a pak ještě že český titulky tady byly asi ne heslo nebo co. Občas se něco žvatlalo, ale titulkář asi klimbal. Jednou to bylo až k pobavení, tak nějakej skočpák nezavře papulu a v titulích se objevilo jen "je to jasný ? "

K pochopení ženskýho myšlení bych potřeboval alespoň osm hlav a v nich mít místo mozku čokoládovou tyčinku. Kromě romantickýho směřování filmu, se nepovedla ani druhá dějová linka, stávkování ve Fiatu. S ohledem na celospolečenský význam celé akce a zásadní událost v životě mnoha zaměstanců Fiatu absolutně postrádala na dramatičnosti.

To radši sežeru vlastní koule než abych tomuhle svinstvu dal nějakou hvězdičku.