Enšpígl

Já bych chtěl varovat slabší povahy, aby si dobře rozmyslely zda se na tohle budou dívat. Srdce mě bilo jak zvon a s každou přibývající minutou jsem se modlil, aby už to peklo ty holčičce skončilo. Nechybělo mnoho a po roce a půl jsem se u filmu zase rozbrečel a osobně si myslím že tomu zabránila jen obrovská vlna ostatních emocí kterou jsem v tu chvíli v sobě měl. Proti tomuhle působí i deset nejděsivějších hororů všech dob jako večerniček pro děti. Na rovinu říkám, že tý ženský bych bez milosti vpálil kulku mezi oči a udělat tohle někdo mé dcerunce tak bych dotyčnýho umlátil klidně i před soudcem. Pro mě osobně je dost těžký najít vůbec nějaký slova na hodnocení, když mě to tak těžce rozhodilo sandál, ale určitě bych pochválil herecké výkony Ellen a Catherine Keener, odvedli kus poctivý práce. Příběh chválit nebudu, ten napsal reálnej život a to je na tom to nejděsivější. Jedno vím jistě, pokud někdy uslyším ze sousedního bytu opakovaně dětský pláč nebo volání o pomoc volám fízly, v opačném případě totiž patříme na lavici obžalovaných taky ! První pětihvězdičkový film, který až do konce svýho života už nechci vidět.

Andymu a Julianne to spolu fakt neskutečně slušelo. Jako chlap jsem měl pro Andyho pochopení, že z vzniklou situací chtěl něco dělat, korn když měl tak úžasnou ženskou. Už si nevybavuju kdy mě naposled byla tak strašně sympatická ženská postava jako právě tady Dena. Nejhorší je, že se to všechno začalo vykurvovat tak nějak přirozeně a pochopitelně a přitom podstata toho všeho proč to vzniklo byla dobrá. Oba herce už jsem vlastně pochválil, ale ještě musím říct, že Andy na mě působí hrozně pozitivně a klidně téměř ve všech jeho rolí. Vyzařuje zněj zvláštní pozitivní charisma a to se mě na lidech vždycky hrozně líbí.

Tak trošičku nás tady lechtala stará dobrá propagandička, ale já už jsem velkej kluk, takže si řeknu ošklivá propaganda, fuj, lehni a mám klid. Že příběh není moc realný mě příliš nevadí, takových je od všech možných režimů tuny. Daleko více mě mrzelo, že se vyprávění nezaseklo na delší dobu v tom kupé a nepokusilo se tam vyvolat určitou atmosféru podezřívavosti, náznaky tam byly v podobě těch pohledů mladé slečny, ale rychle se to stoplo, škoda. Další kde si příběh mohl nechat víc záležet měla být honička za pachatelem, který utekl z vlaku, nechápu proč se tomu nevěnovala tařka žádná pozornost a trošku přitaženej konec taky nebude patřit mezi delikatesy československýho filmu. Z herců měla největší radost moje bábinka, protože její miláček Pepíče Bek je tady fakt frája až na půdu. Já osobně si nejvíc užíval Jardu Marvana a jeho trable s okýnkem. To známe, to známe, jednou jsem na tom stahovači visel jak opice a okýnko se nehlo ani o píď , pak přišla průvodčí a prej "s dovolením" a jednou rukou ho stáhla. Vedle stály dvě mladý holky a já, ještě vlak ani pořádně nevyjel a už jsem byl ztrapněnej. Jo a za tu narážku na Číhošť hvězda dolů.

Já teda nevím jak to mají kanibalové s trávením, ale počítám že podobně jako my a tudíž kosti nežerou čili nechápu ty exhibice s prstíčkama v kanibalský rozmlsaný pusince. Jinak ty francouzáky nebo spíš pokus o ně v podání těch mutantů, to byla poměrně nechutná záležitost, nejíst večer jen jabko, zřejmě si obsah mýho žaludku udělal procházku do hajzlu. Nemůžu si pomoc, ale mě tam až na Henryho samozřejmě, přišli všichni hrozně nesympatický. U těch degenů to je jasný, ale ta parta mladejch na mě působila hrozně uměle. Vrcholem všeho byla ta čokoládová holka, která měla bejt za drsňačku, přitom na první pohled bylo jasný, že by nezvládla ani výstup na Sněžku. Bohužel napětí asi přišlo na natáčení s omluvenkou od lékáře a šlo si lehnout, protože ve filmu žádný nebylo.

Tenhle film musel vymyslet člověk s mozkem na úrovni retardovaný škeble, protože nikdo jinej by toho nebyl schopen.

Tak tohle je film Nevinná v bleděmodrým. Jen s tím rozdílem, že Nevinná je mladej film přímočaře uhánějící do finále, kdežto Tři dny ke svobodě je spíš usedlejší filmeček, která má na všechno dost času a nikam se nežene. V první části je to spíš o filmařině a hereckých výkonech. Rejža hodně lpí na tom, nám představit Russella jako milujícího tátu i manžela, naprosto neschopnýho nějaký tvrdý a rychlý akce a to se mu podařilo dokonale. Spíš bych totiž uvěřil tomu že Russell umí uvařit svíčkovou a uplést prošívanou vestičku s vzorky srnek než že by dokázal dát někomu ránu. Velkou zásluhu na tom má samozřejmě samotný Russell, který zde dostává víc prostoru než má anorektička v posteli. On vůbec herecký výkon Russella je zážitek, milující táta a současně chvilkový ranař, dvě různé herecké polohy a obě mu v jednom jediným filmu uvěříte. To fakt klobouk dolů. Naopak klobouk na hlavě pokud jde o důvěryhodnost plánu a následnou realizaci, moc mě film nepřesvědčil, ale čert to vem, protože akční část filmu stojí za to. Auto honička má v sobě víc adrenalinu než kdejakej akční bijásek a musí být v nominaci na ceny Taurus i kdyby nechtěla. Nejvíc se mě však líbila scéna, kdy Elizabeth chytne Russella za ruku a řekne "tohle zvládnu já" a pak následuje krátký záběr jak se Russellovi třese ruka. Připadalo mě to hrozně reálné, protože i ten nejchlapovičtější chlap musí mít svůj stres strop. Možná nepatrná scéna v gejzíru těch velkých, ale na moje hodnocení měla velmi podstatný vliv.

První část příběhu není nějak moc originální, ale je filmařsky výborně převyprávěná a nechybí v ní emotivní scény. Scéna kdy se Milada slovně pustí do Ládi je hlavně díky Hynkovi fakt emotivně velmi vytavená. Za největší emotivně vrcholnou scénu bych si však dovolil označit Láďův výslech Olinky a tím vlastně ukázal na dva nejlepší herecký výkony v tomhle filmu. Ana Linhartová vůbec, co scéna, to paráda a doufám, že až humbuk kolem Nevinnosti upadne nebude v jejím případě platit známé heslo "sejde z očí, sejde z mysli " byla by to škoda jak pro diváka tak pro její hereckou kariéru. Druhá část filmu sice už není tak emotivní, za to je pro mě celkem překvapivá a vrhá světlo na předchozí vlastně již uzavřenou část trošku z jiných úhlů. Dalším dobře zatlučeným hřebíkem do mého vnímání filmu je obraz, který velmi vydatně pomohl k vytvoření celkové atmosféry. Hřebejk se už po druhý za sebou dokázal provrtat do mé myšlenkové zdi a toho si velmi cením.

Docela žasnu, kolik kvalitních příběhů ze začátku porevoluční éry zapadlo naprosto neprávem v zapomění. Další velmi silná kávička na téma 50 léta s pratikama komunistů v hlavní roli. Upřimně říkám, že ti co tohle byli schopni vykonávat by se měli houpat někde na náměstí a ne na ně uplatňovat zákony platící pro lidi. Dovedli totiž gestapácký teror do zrůdný dokonalosti a s totální pohodou ho praktikovali na naprosto nevinných lidech. Jednomu se z toho co vidí chce fakt blejt. Díky vynikajícím hereckým výkonům všech zůčastněních panů, jak na straně zatčených (Bartoška, Hanzlík ) tak na straně fízlů (Kňažko, Roden ) je zážitek z filmů o to větší. Jenom nechápu Jirku Svobodu, filmařsky je tenhle člověk na vysoký úrovni, díky tomuhle filmu ho vidím i lidsky v jiným světle, ale když si čtu jeho životopis, ptám se, proboha proč ?

Když v sobě kriminálka nemá dostatečný napětí, nemůže počítat s tím, že nafasuje dostatečný počet hvězdiček.

Jak již zmíněno, nejedná se o klasickou kriminálku, ale o tři povídky, z nich nejlepší byla ta první ( Víkend ), ta měla v sobě alespoň napětí i když logika uvažování Iljy Prachaře byla na úrovni vegetariána co přijede nakoupovat na jatka. Druhá povídka Rukojmí byla hodně brutální, nevybavuji si kdy jsem viděl brutálnější českou krimošku, ale ten děj. Poblázněná smažka zmateně pobíhá městem tak dlouho až se ocitne u komplikovanýho porodu, to jeden žasne. Třetí povídka Kapsář byla pitomá a dějově naprosto nevýrazná.