Tri dni k slobode

Těžko se mi staví tomuto filmu čelem, neboť je výborně zahraný a skvěle zrežírovaný (za tím si stojím), ale svou naivní a přespříliš ambiciózní myšlenkou jakoby byl předem odsouzen k nezdaru. Scénář zkrátka nedokáže obsáhnout jak rodinnou idylku, líbivé postavy, emocionální momenty, tak kompletní vykonstruování MacGyverovského plánu útěku zakončeného adrenalinovou honičkou - všechno tohle do jednoho filmu narvat nejde. Tvůrci se snaží bojovat s naivním vyzněním, snaží se omezovat patos a v rámci jednotlivých scén se jim to i daří, klobouk dolů za konzistentní zábavu po celé dvě hodiny, jenže jako celek působí film přestřeleně a jaksi uměle... Bodík navíc za skvělého Russella Crowe. 7/10 (26.04.2016)

Zacatek pusobi jak rodinny drama o vyrovnavani se fotrika se synackem s uveznenim manzelky. Ale to by to nesmel bejt Haggis, aby z toho nevytah paradni kriminalku, tentokrat o uteku z vezeni. Takze po pulhodince zacne Russell vymejslet plan. Film sice nikam nespecha, ale je celou dobu zajimavej a s pribejvajici stopazi i cim dal tim vic napinavej a zaroven se mu dari drzet takovy to realisticky vyzneni. Trochu skoda je, ze to rozdeleni tri roky, tri mesice, tri dny pusobi tak nejak stejne a kdyby mi to nerekli, ani by me nenapadlo, ze to, co jsem sledoval, zabralo tri roky. Co se tyce hercu, tradicne kvalitni Russell, solidni Banks a prijemny cameo Neesona jako mistra uteku. Ve vysledku sice nic moc novyho, proste dobre natocena, napsana a zahrana kriminalka, ale ja jsem spokojenej. (05.03.2011)

Remake lepší originálu. Hlavně proto, že to rodinné pnutí jde Haggisovi mnohem lépe, než Cavayému. Daří se mu to především proto, že americká rodinka je mnohem přístupnější. Tíha manželova údělu nemá téměř až existenciální rozměr, ale naopak je tažena jasnou taťkovskou motivací a nabízí více divácky atraktivních prvků (fígl s tenisákem, bumpkey, časový press). Jedinou výtku tak vysílám směrem k absenci razantnějších honců (a že k tomu postava det. Quinna přímo vybízí!). Jinak nejlepší ‚útěkářský‘ film od Uprchlíka. 4 a ½. (20.09.2011)

Za trochu Elizabeth Banks šel bych světa kraj... První, dramatická a přípravná část, je pět a nic míň. Manželce zamítnou dovolání, Johnu Brennanovi se bortí svět, syn s maminkou odmítá mluvit, manželka se pokouší o sebevraždu, John zahajuje nesmělé přípravy na útěk, nic se mu nedaří, dostane po hubě, manželka se začne odtahovat... Dobře psychologicky propracované a napínavé. Když se John naposledy loučí beze slov s otcem a s pochopením si hledí do očí, je v tom tolik chlapského porozumění, že by i notorický cynik zahodil příručku jedovatosti a dal se na rodinné hodnoty. Druhá, útěková část bohužel síly první části nedosahuje, ale i tak je plná napětí a silných momentů (chvilka na dálnici, viz DaViD'82). Croweova postava není žádný superman, normální chlápek, který pod vlivem okolností musí ze zoufalství jít do extrému a kterého by doma chtěla mít každá hospodyňka. Jeho manželka navíc opravdu stojí za to, aby jí člověk osvobozoval... Ale hergot, já to plný hodnocení dám, aspoň než uvidím francouzský originál. P. S. Jágrův dres potěšil. (24.01.2011)

Haggis nečekaně vytírá zrak. Kde ostatní thrillery za poslední léta mírně škobrtají, a kde se několika málo filmům podaří diváka na okamžik pobavit tak, jak by to mělo býti v kině zvykem, tam střílí skvělý režisér Crashe do terče samé desítky. Sedačky zůstavají ve vylidněném sálu po promítání rozdrásané a umazané od krve, koberce zmáčené slzami... štěstí! Protože jestli v dnešní době zaplatím za lístek 170,- Kč, tak čekám podobný odvaz; nemůžu si pomoct, ale když mě naposledy takhle dostal třeba Avatar nebo Kick-Ass, tak to je už pořádně dlouho. Skvělá režie, parádní herci, a čirý adrenalin a napětí druhé půlky filmu - to vše činí z Tří dnů ke svobodě ojedinělý zážitek, díky kterému s lehkým přivřením jednoho oka odpouštím i ten několikanásobný konec... (31.01.2011)