Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (1 383)

plagát

Očista (2013) 

Dobrý nápad s potenciálem krvavé zábavné satiry, lákající na Cersei a Ethana Hawka, kteří dodávají herectvím serióznější tvář béčkovému vyvražďování. Škoda, že si tvůrci víc nehrají se společenským pozadím, vyvražďovací část je slabší až do (bohužel ne úplně vytěžené) satirické pointy a závěr je předvídatelný.

plagát

Batman vs. Superman: Úsvit spravodlivosti (2016) 

Už jen pošetilost pouštět se do dalšího Batmana tak brzo po Nolanově trilogii a obsadit do role neherce Afflecka zaváněla příslibem propadáku. Očekávání nevylepšil ani fakt, že Snyderův Man of Steel bylo panoptikum nevzrušující destrukce s nevýrazným Cavillem. Výsledek je ale ještě horší než jsme si mohli představit. Téměř tři hodiny retardovaného příběhu, kde už trpíte nad pitomou zápletkou od první čtvrthodiny a nezajímavé počítačové akce bez ohromujících momentů, kde se nic nestane, pokud budete pár minut SMSkovat. O iritující hudbě, která je na unylé scény příliš bombastická, ani nemluvím. Myslel jsem si, že vrchol špatného současného komiksového filmu jsou stereotypní Avengers 2, ale to jsem ještě netušil, jaká porce nudy a beznaděje se dá za takový balík peněz natočit. Jediný moment zábavy byl srandovní Batmanův pokyn na začátku, aby jeho podřízení utekli z proskleného mrakodrapu, vedle kterého už nějakou dobu vybuchuje mimozemská loď a hroutí se domy a ten skončil, když mi došlo, že to tvůrci myslí zřejmě smrtelně vážně. Tohle si nepouštějte ani zadarmo.

plagát

Klauni (2013) 

Tenhle film mi vůbec nepřijde jako český, což myslím jako pochvalu. Nápaditá kamera, dobré vyprávění, pečlivě promyšlené scény a záběry. Speciální kapitolou jsou herci, Lábus i Kaiser mají konečně po dlouhé době šanci zahrát si pořádnou vážnou roli a pochmurná atmosféra filmu díky tomu většinu času funguje. Otravná je dějová linka s emigrantovou dcerou, ale kromě ní mi delší stopáž filmu nevadila. Konečně se u nás podařilo natočit vážný film, aniž by byl trapný nebo vás svými nedostatky neustále nevytrhával z diváckého soustředění.

plagát

Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Päť mŕtvych psov (2016) (seriál) 

Případ není sám o sobě špatný, ale jiný režisér po bombastičnosti Modrých stínů vůbec nezvládá aspoň se přiblížit vysoko nastavené laťce kvality. Z postav, které jsem si ve dvojce tolik oblíbil, jsou už zase figurky bez vnitřního života, které odříkávají napsané dialogy. Když tak jedna postava v závěru série oznámí odchod, emoční efekt je nulový. Pocit odfláknutosti a uspěchanosti tu visí ve vzduchu. Prostředí je jinak fajn a postava nedotknutelného podnikatele opět připomíná českou realitu. Pokud někdy autor předlohy napíše něco dalšího, určitě se rád mrknu, jen bych byl rád, kdyby to dostal do rukou člověk, co točil Modré stíny a ne rutinér Hřebejk.

plagát

Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Modré tiene (2016) (seriál) 

Perverzní přesvětlená kamera, atmosféra, dobrej příběh i vedlejší linie, opravdu jsem nečekal, že bych někdy mohl vidět tak dobrou českou televizní kriminálku. Výborně vybraní a přirození herci ve velkých i malých rolích, Klára Melíšková je přímo špičková. Z figurek v trapném Případu pro exorcistu se staly plnohodnotné postavy, které po napínavém finále chci vidět v další sérii.

plagát

Stuart: Život pozpátku (2007) (TV film) 

Rozpolcený film. Hardy hraje (dobře) pekelného bezdomovce, zatímco Cumberbatch hraje pracovníka v charitě, kterého Hardy zaujme a rozhodne se s ním kamarádit a psát o něm knihu. Na základě toho, co nám film prezentuje, je absolutně nepochopitelné, proč by Cumberbatchova postava měla roztát a nadchnout se Hardym, který v podstatě může kdykoliv explodovat a rozjet peklo, natož se na konci dojetím rozplakat. Místo toho bezelstně sleduje, jak dostává vši nebo bere Hardyho na návštěvu mezi své intelektuální přátele, kde se všichni empaticky usmívají, když se Hardy pokouší opakovaně zajet traktorovou sekačkou hostitelku. Jistě by se dařilo tohle všechno vysvětlit jednoduchou berličkou, že Cumberbatchova postava je zase gay (nějak to vždycky od jeho obsazení očekávám) a že má pro Hardyho romantickou slabost, to se však neděje a Cumberbatchův Masters musí být ten nejlidštější nejchápavější člověk na světě. Jinak je to typický příběh pro takový normální TV film s chvílemi lidské temnoty, kterou vám vystřídají veselé načrtnuté animované sekvence, snad abyste to nebrali příliš vážně.

plagát

Pláž (2000) 

Tipoval bych si, že Pláž ve své době okouzlila prostředím a tématem "unavený mladý týpek hledá nějaký netradiční zážitek mimo civilizaci s jejím peklem konzumu a chození do práce" plus soundtrack hvězd víceméně britské taneční scény. Viděl jsem ji poprvé teprve dnes v roce 2016, dávno poté, co proběhla éra, kdy chtělo lidstvo zavraždit Mobyho za jeho médii provařené hity z desky Play a hejtovalo Capria kvůli Titanicu a... nějak nelituju, že mi film tehdy utekl. Ani jedna postava není nějak sympatická, což je průšvih a Caprio se pro tuhle roli vůbec nehodí, je to jedna z těch rolí typu Revenant nebo The Departed, kde se tak strašně snaží "hrát", až všem leze na nervy, protože všichni cítí, že je to snažící se Caprio a ne postava (narozdíl od rolí, které mu jdou tak nějak přirozeně dobře typu Django nebo Vlk z Wall Street). Tilda Swinton svými scénami film nijak nezachránila, což byla poslední naděje. Jeden ze slabších filmů Dannyho Boyla.

plagát

Sunshine (2007) 

První dvě třetiny filmu parádní atmosférická vesmírná sci-fi na dnešní poměry zajímavě obsazená. Dobrá nálada poklesne, když dojde téměř lusknutím prstu ke změně žánru z psychologického thrilleru na obyčejnou vyvražďovačku, zkaženou kreténskými trhavými efekty, ve kterých je občas téměř nemožné poznat, co se právě stalo.

plagát

Sherlock (2010) (seriál) 

Slibný koncept svižné moderní adaptace klasiky, který během druhé a hlavně slabé třetí série scénáristi naprosto zničili přemírou dementní mytologie a snahou polidšťovat Sherlocka kecy na svatbě. Stačilo by mi ke štěstí sledovat v konceptu první série jen zmodernizované původní detektivky a vystačil bych si bez Watsonovy ženy a podobných tragédií mršících chudáka Doyla.

plagát

Nasty Baby (2015) 

Velmi rozpačitý film, který ze začátku rozehrává atraktivní zajímavé téma gay páru a svobodné kamarádky, kteří se pokouší pořídit si dítě k výchově ve třech. Rozhodně to není ideální počestná trojice, protože jsou líčeni trochu jako sobci, s vyjímkou druhého gaye, který je vlastně nakonec do otcovství vmanipulován citovým vydíráním biologickými hodinami zpanikařenou Kirsten Wiig a trochu sobeckým partnerem Freddym, který původně otcem být chtěl sám, ale střílí slepejma. Pokud by se film držel jen tohoto tématu a rozvíjel zajímavé situace jako návštěva rodiny jednoho z gayů, případně dál ukazoval život takové rodiny, bylo by to OK. Z nějakého důvodu je ale do filmu naroubovaná mučivá vedlejší dějová linka s tvorbou uměleckého projektu, kdy málokterý divák nebude považovat "umělce" Freddyho za otravného dementa a nudná linie konfliktu s místním homofobním homeless pošahancem, který naše hrdiny ohrožuje. Po utrpení způsobeném značným nastavováním ústředního tématu pak přichází tak naprosto bizarní zvrat a závěr, kdy už stěží můžete brát postavy nějak vážně. Opravdový bizár je absence jakéhokoliv smyslu závěru či snad poslání celého filmu. Už tak slabší tempo tedy končí totálním debaklem, kvůli kterému budete litovat času stráveného nad snímkem. Tvrzení distributora, že jde o satiru, je opravdu dobrý vtip. (Pro jistotu dodávám, že téma gay rodin vidím naprosto kladně a otrávila mě debilita filmu.)