Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (1 377)

plagát

Zabil jsem Einsteina, pánové... (1969) 

Celý film je k pobavení dnešního diváka nabitý jakousi genderovou filozofií, úvod filmu dvou líbajících se fousatých bytostí působí jako homoerotická scéna, ve filmu se setkáme s fousatými ženami a prsatými muži, obojí v neplodných verzích nebo vzpoura žen proti holení, což by v dnešní jednoduché době antigay aktivisté a konzervativci jistě brali jako varovné sci-fi poselství proti liberálním změnám ve společnosti. Na lechtivém podtextu si štáb nechal záležet ze všech efektů na diváka asi nejvíc, ať už jsou to sexy kostýmy (po striptýzu služebných se dost možná řada českých divaček poptávala, kde seženou tak zajímavé prádélko) nebo laškovný výkon Jany Brejchové nebo Ivy Janžurové. Cestování časem je vděčné téma a nápadem převrátit na základě informací z budoucnosti životní směr důležitého člověka se zabývalo nedávno třeba i sci-fi s Mattem Damonem The Adjustment Bureau, tady je ale plán využíván jen krátce a snaží se diváka zabavit ne vždy úplně zdařilým humorem. Tenhle film se tak úplně nepovedl, řada scén dnes narozdíl od pecek tandemu Macourek-Vorlíček a vlastně i od zdařilejších Macourkovských komedií Lipského působí nudně, málo vypointovaně. Zaujalo mě, že se jedná o adaptaci Nesvadbovy povídky.

plagát

Mamon (2015) (seriál) 

Série sice i přes záštitu HBO působí profesionálně a konečně se jedná o seriál, který se otevřeně odehrává v dobře vybraných pražských lokalitách. Fousatý Hádek nepůsobí ve své roli trapně a zbytek herců je neprovařený českou televizní produkcí, což se pro atmosféru hodí, snad jen kdyby nedocházelo k úletům, kdy je státní zástupkyně hraná třicátnicí s přebarvenýma vlasama na šedivo se zvláštně vyšponovaným výrazem v tváři, kdy nevíte, zda zrovna hraje šílenou záporačku nebo úchylnou posedlou lesbu. I přes určitou předvídatelnost děje seriál určitě za shlédnutí stojí, rád vidím, že HBO po 27 letech kapitalismu učí Čechy točit střízlivé nedebilní krimiseriály.

plagát

Päťdesiatka (2015) 

Jako úlítlá parodie na sociální dramata s černým humorem ok. Velmi mě v závěru udivilo, když jsem měl pocit, že jsem snad měl brát některé hádky a postavy vážně (zřejmě původní záměr scénáristy, který režisér velmi dobře maří ujetým humorem a stylizací).

plagát

Všemohúci (2015) (seriál) 

Film mě bavil hodně, takže jsem se na přidané veselé historky s NZT v televizní podobě, potažmo rozvinuté mytologii těšil. Bohužel scénáristi NZT neberou, protože většina 22 dílů první série je přehnaně naředěná jednoduchá příběhová linka, nevedoucí k žádné satisfakci. Hlavní hrdina je otravný 30+ puberťák, který postrádá charizma Bradleyho Coopera (který se objeví v cca minutě pilotu, aby pak jeden záběr na jeho charisma neustále recyklovali ve flashbacích). Bez drog je neschopný, ale scénáristi mu napsali svědomí a smysl pro dobro, čímž zabili cokoliv zajímavého v tématu zneužitelnosti NZT. V každém díle se zpravidla řeší případ (často nesouvisející s hlavní linií), jehož řešení vypadá tak, že si hrdina párkrát vezme NZT, udělá si rešerš a pak ukáže nějak překvapivě prstem a padouch se zatkne. Logika místy úplně tragická (laik pracuje pro FBI a napadne ho jako jediného projet záznamy městských kamer). Absolutně promarněný čas mého života.

plagát

Buchty a klobásy (2016) 

Očekával jsem záplavu levného vulgárního humoru bez přesahu, ale pod vlivem ne tak kritických ohlasů jsem se nakonec do kina vydal a dostal... záplavu levného vulgárního humoru bez přesahu. Nad snahou stát se nejvulgárnějším a nejobscénnějším animovaným filmem historie za vydatné pomoci českých titulků se nelze občas neusmát, obzvláště při závěrečné, ehm, oslavě, ale veteráni odchovaní nejlepší animovanou sociální satirou South Parku budou zklamaní.

plagát

Z pekla (2001) 

Čtenář výborného komiksu od Alana Moore musí být nutně touto adaptací zklamán. Dojem kazí nejen pochopitelné škrty z bohaté předlohy, ale i nudně předělaná ústřední postava otravného Deppa. Vlastně problém celého filmu je nuda, ať už předlohu znáte nebo ne. A to jsem milovník téhle časové éry.

plagát

Pravda (2015) 

Film o poctivé novinařině, čelící politickému nátlaku a změnám mediálního průmyslu. Truth má všechno, co chybí loňské novinářské oscarovce Spotlightu - dobré herce, napětí, spád, výraznou hudbu a sympatizování s postavami. Přestože téma zdánlivě může zaujmout jen diváky sledující dění v americké politice v éře Bushe juniora, film snadno zprostředkuje celou kauzu i nezasvěceným divákům.

plagát

Sinister (2012) 

Béčko, které kazí laciné občasné videoklipové praktiky a způsoby strašení, co jsme už někde viděli. Film zdařile herecky táhne Ethan Hawke s ostatními dospělými herci a chytlavé pozadí s postupem vyšetřování zabírá snadno. Jenže věci, které považuje režisér za strašidelné, mě naopak z atmosféry úplně vytrhávaly. Přemýšlím, kde se ten zlý démon naučil pracovat se střižnou, aby mohl připravit bezva materiál pro nové obyvatele.

plagát

Zbav nás zlého (2014) 

Derrickson opět zůstal v průměru. Chyby? CGI bída, videoklipařská pozéřina, provařené lekačky, nedůvěryhodně zahraný kněz a scénáristické úlety typu feťácká kapela The Doors a Break on Through jako symbol zla nebo anglické jméno prehistorického démona a křesťanská propaganda. Představa fízla, který mi přijde do bytu jen tak si pouštět videa z disku a oškrabávat mi zeď, je docela srandovní. To co funguje, je už dříve ověřený vzorec krimi ze zajímavého prostředí prorůstající do hororu s ústředním seriózním hercem. Horory o exorcismu už začínají být trochu srandovní. Malá perlička na závěr: režisér je oddaný křesťan, což dobře vysvětluje schopnost kazit si protivností náboženské propagandy film.

plagát

Dům duchů (1988) 

Fantasticky zábavné italské hororové béčko. Móda a hudba z 80. let; dementní chování postav, kdy bezmocně ztuhnou a čekají na smrt, případně mají talent utéct do těch nejhorších míst na přežití (nutně si musíte vzpomenout na Fulciho díla);plus ujeté využití tématu rádiového vysílání. K tomu přidejte fakt, že pod strašidelným domem bublá jezírko něčeho, co vypadá jako vařící se mrdka, to už mi skoro vyhrkly slzy do očí. Takové je kouzlo těch méně povedených italských hororů a pokud jste patřičně cynické bestie s trochou té hororové romantiky z 80. let v srdcích, tohle je film pro vás.