BoredSeal

Ve své době to asi mělo svoje fanoušky, protože už frčel tzv. nekorektní, tabu nerespektující humor, ale dnes už je většina věcí, včetně spojovacího moderátorského bloku nějakým způsobem trapná nebo nefunkční. I tehdy si lidé víc obeznámení s oborem všímali, že se Chapelle inspiruje v South Parku nebo Show Bennyho Hilla. Nápady na "reportáže" jsou slibné (např. slepý černoch hvězdou Ku Klux Klanu nebo odškodnění pro černochy za otroctví), ale nejsou dostatečně vytěžené a v dnešní době už jste to asi viděli někde udělané líp. Chapelle si pořadem skoro až násilně pěstuje image veselého bezstarostného týpka, což padlo, když se uprostřed natáčení třetí série zhroutil a na čas zmizel.

Seriál na slibné téma začíná sympaticky přiblížením vzniku jazykové analýzy. Scény, kde FBI tým debatují o jazyku a gramatice, jsou zábavné, i když touhu po kvalitním díle typu Mindhunters nebo Mlčení jehňátek nakonec seriál jako celek neukojí. Tvůrci se reality moc nedrží a ve snaze udělat z hledání Unabombera duel nadprůměrně inteligentního zločince a schopného agenta ala Hannibal Lecter si dokonce vymýšlí fiktivní rozhovory (a výlet autem!), což je úplně debilní. Worthington není moc dobrá volba a velmi brzo mě jeho postava i stylizace do posedlosti atentátníkem začala otravovat. Lepší je o případu si něco přečíst než trávit čas seriálem.

Čtenáře nihilistické knižní předlohy nemůže tento film potěšit. Bere si z ní jen velmi redukovaný a umírněný koncept znuděné a zkažené mládeže s bohatými rodiči. Pokud budu předstírat, že jsem nečetl předlohu, hodnotím tento film jako slabý film se zachovalou atmosférou Kalifornie 80. let a OK písničkovým soundtrackem, ze kterého si zapamatujete jen sjetého Iron Mana.

Zajímavé srovnání dvou komiků, kteří jsou každý kariérně jinde, ale mají něco společného - pokouší se uspět u publika v klubu. Dokument je cenný především pro fanoušky Jerryho Seinfelda, který se zde nachází po dobrovolném ukončení svého megaúspěšného seriálu a snaží se vrátit ke svému oblíbenému řemeslu - živým vystoupením, kdy opět po letech zažívá trému z možného neúspěchu. Ke srovnání nabízí nováčka Ornyho Adamse, který chce zatvrzele uspět a střídavě trpí nadměrným sebevědomím i komplexem méněcennosti, bohužel se jedná o tak otravného nesympatického člověka, že vás jeho části v nejlepším případě nudí. Tehdejší Seinfeld vedle otravy Adamse vypadá jako skromný člověk, který si jakoby neuvědomuje výhodu popularity svého stylu komedie a pohotovosti. a je zajímavé sledovat, jak chce být dál komikem, i když by se mohl válet v klidu někde na gauči.

Je to daleko horší, než jsem pesimisticky čekal. Rock se do role vůbec nehodil, protože je to herecká mizérie smíchaná s nechtěnými úryvky komediálního vystoupení - za úvodní analýzu Forresta Gumpa dávám hvězdičku. Vzpomínám si na období série Saw, kdy stačilo lákat diváky na sadistické mučení a mrzačení, aby si nevšímali ve slabých pokračováních nesmyslných příběhů a jsem rád, že už to s neúspěchem tohoto pokusu o reboot skončí snad nadobro. Příběh Spirály je neobvykle hrozný, policie je naprosto debilní a závěr mě skoro donutil mučivě kvílet nahlas v obýváku.

Zápor může být pro citlivější bílé diváky fakt, že Rock míří na "své", které jeho vtípky na téma nerovnosti většinou vítá, ale slyšet od úspěšného komika dělat vtip, že džus za 7 USD ve Whole Foods je pro Afroameričany moc drahý, je myslím úlet i pro černé publikum. "Rasistický" rozjezd show naštěstí po pasáži o výchově svých dětí přechází v klasický stand-up pro všechny. Vystoupení obsahuje řadu zábavných společenských postřehů i sebetrefující se humor, kde se komik zpovídá na téma rozvodu.

Druhá série je natočená opět skvostně a nápaditě, nejen, co se týče obrazové stránky. Po stránce scénáře jsem občas postrádal nějaké informace typu "co asi teď dělá ta hodná dealerka" a trpěl jsem občas delšími dialogy na téma sebeuvědomění nebo polepšení (hlavně u posledního dílu, kde se musí klasicky charakterově uklízet), ale navzdory mému cynismu se autorům podařilo dostat se mi pod kůži. Je to síla a nejmíň dva díly bych označil za "oscarový" materiál ve smyslu dosažení maximální depky ve smyslu destrukce rodin a vztahů toxickými členy rodiny. Mladí herci jsou slušní nebo aspoň typově dobří.

Update Blow Out od DePalmy + trochu Okna do dvora s nesympatickou hrdinkou, co vše zvládne. Na Soderbergha mi to přišlo velmi nepodvratné a obyč.

Dát dohromady tohle obsazení a připravit fanouškům sérií takové překvapení je jasně největší úspěch filmu. Třetí Spider-man třetího Spider-mana se může pochlubit fajn akcí a efekty, ať už jsou to hrátky Dr. Strange nebo pokus o odvolání k zamítnutí přihlášky na MIT na mostě. Velmi špatné jsou ale opakovaně naprosto retardovaná rozhodnutí hlavní postavy, jak řešit aktuální problém nebo spíš, jak to řešení vzápětí někomu dementně zkazit, aby byla zcela očekávatelně napáchaná ještě větší zkáza a zmar. Hlavní postavě jsem tedy fandil stále míň, i díky kombinaci s Hollandovým slabým charizma (s tímhle obsazením neměl šanci vyhrát snad ani proti ještěrovi).

Atlas ptáků má zajímavý námět a po většinu děje se filmu daří nebýt nechtěně komický (když opomenu naprostý bizár filozofujících ptáků nebo Alenu Mihulovou donucenou masturbovat). Závěr mi ale přišel jako velmi neuspokojivé uzavření příběhu. Jako kdyby autoři slibovali něco odvyprávět a nakonec se na to vykašlali.