BoredSeal

Jerry Seinfeld do diváků celou hodinu sype v kulometném tempu nihilistický humor a postřehy o současném lidstvu a je v neuvěřitelné formě.

Nudný dokument, na kterém jsou nejzajímavější úryvky z rozhovorů s Bowiem. Vše začíná úchvatným dobovým rozhovorem s nešťastným britským moderátorem, který má asi nejdebilnější otázky, které lze umělci pokládat a Bowie dost trpí. Bohužel většinu času tvoří vyjádření pamětnic, které s ním randily zamlada a je to dost nuda. Mnohem lepší dokumenty jsou David Bowie - Sound and Vision nebo libovolných Five Years.

Humor ok, zajímavé historky o problémech, co ve své době přinesl coming out - cancel culture se dřív očividně aplikovala na sexuální menšiny, ale Ellen má vážné problémy s časováním a velmi přeceňuje zábavnost svých gest a tanečků. Když se snaží o vážnější komentář, např. "kvůli závislosti na instagramu si s partnerkou posíláme posty z jednoho konce gauče na druhý", zadusí ho otravnými obrázky nebo videy s tančícími ptáky.

Příběhy sociopatů ze střední školy zmítající se v pansexuálním pekle ambicí a peněz rodičů. O něco víc dílů než je třeba (a poslední díl série zbytečně navíc), nesympatický představitel ústředního hrdiny, příjemná Gwyneth Paltrow (úplně jsem zapomněl, že se jinak živí prodejem parních vaginálních klystýrů). Další sérii už vidět nemusím.

Afroamerický pokus o gangsterku v kategorii nízkorozpočtové blaxploatační céčko. Vypráví o denních starostech chladnokrevné (ale zároveň se srdcem na správném místě) Madam, šéfky populárního striptýzového klubu, která zvládá tlak zločinné konkurence, péči o své zaměstnance a sdílení moudrostí, boj o opatrovnictví svého otce, dává pracovní příležitosti propuštěným vězňům a sexuálním menšinám, a sem tam nerozvážlivě projevuje laskavost chudým černoškám na ulicích. A to samozřejmě není všechno. Aby Vám výlet do prostředí klubu, který denně navštěvují houfy bohatých Afroameričanek, schopných lhostejně rozházet štosy dolarovek po svlečených tanečnících, nepřipadal obyčejný, tvůrci ještě překlopili obvyklé schéma "chlap - pasák, ženy chudinky" naruby a chvílemi tím céčkový seriál skrz své mocí/schopnosti/financemi obdařené ženské postavy možná dosahuje úrovně neplánovaně chytrého vtípku na adresu schématu klasického šovinismu, aniž by zároveň testosteron popíral - protože je tu zdrojem peněz. Díky spíše céčkovém rozpočtu, hercům (Denzela tady fakt nehledejte) a občasné nudě triviálních rozhovorů není možné se bavit divácky ani na úrovni meta/cringe úplně pořád, takže to berte jako něco z kategorie Netflix - afroamerický (schopnější) Magnusek.

Když jsem se nenudil z nepříliš funkční erotiky, pociťoval po většinu doby nevolnost, protože ten kontext otčíma pedofila jsem prostě nedokázal odizolovat. Autor předlohy si očividně stvořil pedofilní ráj, když odstranil hlavnímu hrdinovi veškeré překážky bránící vykolejené romanci, snad až na stáří. Jeremy Irons je samozřejmě herecká jistota a závěr s Langellou pobavil. Představitelka Lolity moc v roli zkaženého náladového spratka moc nezabrala.

Zdařilý film z kreativního prostředí vzniku TV sitcomu zvládá pospojovat spoustu zajímavých témat (od tehdejší politické situace přes postavení latino herců k pilování scénáře). Může se pochlubit kvalitními dialogy a Kidmanová hraje velmi zajímavou postavu, což jí v kombinaci s dobrým herectvím jistě zařídí nominaci (je třeba snažit se nevšímat si, že její obličej připomíná porcelánovou panenku z hororu o strašidelném lunaparku).

I když film směřuje správným směrem a daří se mu reflektovat klasické vyskytující se překážky v řešení problémů lidstva od demence sociálních sítí po hamižnost, ta cesta mu zbytečně dlouho trvá (klasický nesoudný Netflix). Snad by stačilo neobsadit tolik hvězd a pak nepřemýšlet, jak pro ně vytvářet prostor v nezáživných vedlejších liniích, aby to bylo víc šťavnatější.

Velké mínus filmu je, že se (hlavně na začátku) dost vleče. Sledovat tolik chození krajinou je mírně vyčerpávající a později Vám i přijde, že mohlo být víc děje. Jakmile se ale objeví lahodně nadabovaný záporák (anglická verze - Willem Dafoe), začne to být lepší.

Nový Matrix začíná jako slibná meta satira na těžký úděl natáčení zbytečných sequelů, aby se pak vydal někam jinam a pokoušel se naplnit vzorec předchůdců. Jenže souboje jsou slabší, nekoná se žádné napětí, realita působí jako nějaký další Matrix a příběh se nakonec vyvine očekávanou cestou. Třebaže je v mytologii pár novinek, efekty už nezaskočí. Herecké obsazení je fajn, ale schopnosti herců v menších rolích jen upozorňují na topornost Keanu, který občas není schopný se ani probrat při konverzacích s Mossovou. Naštěstí až na jeden monolog došlo k osekání debilní pseudofilozofie, která mě tak mučila u dvojky a trojky, takže se to dá se to přežít nebo prospat. Když si ale po 148 minutách uvědomíte, že kromě zábavné první třetiny jste se nedočkali ničeho mimořádného, jen občasné relativizace myšlenek jedničky a místy příjemného reunionu a meta humor, je to smutný.