Arigato

„Díváte se pozorně?“ Film o neuvěřitelné vzájemné posedlosti dvou rivalů – ani ne tak černobílý jako spíš tmavě šedý. Excelentní režie a vynikající výprava utváří zcela jedinečnou a lehce ponurou atmosféru. Společně s celou plejádou bravurních herců a s bezchybným scénářem, ve kterém se nic neděje náhodou, tak film nabízí geniální podívanou a unikátní divácký zážitek. Neustálé hledání něčeho komplikovaného, co vlastně bylo celý film jasně na očích? I tak se The Prestige dá definovat. Je přesně tím filmem, který budete chtít vidět okamžitě znovu, protože se opravdu jedná o dokonalý trik.

Posadit do režisérského křesla Sandberga byla opravdu dobrá volba. Pokračování hororu o panence Annabelle je řemeslně velice zdařilé, mnohem nápaditější, tedy co se napětí i zájmu o postavy týče, a kupodivu tak nějak celkově povedenější. Taktéž bych vyzdvihl to, jak tvůrci navázali na první díl.

Konzumní horor bez vlastního nápadu jedoucí ve zcela zaběhnutém schématu. Annabelle nabízí tak trochu kousek ze všeho, ale ve finále vlastně nic. Kromě jedné nebo dvou poměrně zdařilých scén se navíc většinu filmu vůbec nic neděje a když už něco přijde, nakonec i to vyšumí zcela do prázdna.

Jedno z nejoriginálnějších a nejvýraznějších anime vůbec. Sledovat souboj dvou nejgeniálnějších rivalů byl prostě zážitek a minimálně prvních 25 dílů člověk slupne jako malinu. Situace vždy skvěle gradovaly díky smysluplnému scénáři, k tomu povedená atmosféra i přiměřená délka, to vše vyústilo v neuvěřitelně povedený seriál, který se jen tak nevidí. Největší předností je však perfektní budování charakterů postav, díky kterému pořádně ani nevíte komu fandit, což ve finále umocňuje celý zážitek. Death Note nepotřeboval žádnou jinou adaptaci. Oba filmy jsou nicméně povedené, byť se ubírají trochu jiným směrem. Netflix adaptace je bohužel už víceméně zbytečná.

Televizní útěky z vězení máme všichni rádi, obzvlášť když můžeme fandit sympatické postavě. Zpočátku excelentně zpracované epizody plné napětí se zajímavě napsanými postavami, které nenudily a naopak vhodně doplňovaly celou první sérii, která v mých očích neměla chybu. Přesunem z Fox River jsme se dočkali většího prostoru i co se scénáře týče, což přirozeně vedlo k novým situacím a stejně tak i k novým překážkám, a dá se tedy říct, že druhá série tu první skvěle doplňuje. Možná jen k její škodě je mnohdy akčnější víc než je třeba, ale to je asi čistě jen můj problém. Třetí sérii jsem kdysi míval hodně rád, nicméně s odstupem času dávám přednost těm přechozím. Naštěstí je velice svižná, nechybí napětí a celý ten nápad ohledně Sony mi přišel velice zajímavý. Oproti tomu čtvrtá série je naopak velice táhlá a obecně jsem se k ní nerad vracel. Byť nabízí pár skvělých momentů, jako celek působí extrémně překombinovaně a zbytečně dlouze. Samotný konec a později i začátek páté série mi přijde jako ultimátní finta scenáristů, ale budiž. Navzdory všem negativním názorům tvrdím, že poslední série vcelku jde. Je rozhodně lepší, než čtvrtá, ba dokonce než třetí. Zakončení je perfektní a můžeme jen doufat, že to tak zůstane i nadále a že nikoho z tvůrčího týmu nenapadne resuscitovat i napodruhé.

Stručně a jasně, pravděpodobně nejsilnější kriminální thriller, který ve svém žánru těžko hledá konkurenci.

Bezpochyby nejslavnější bizár českého internetu. V autentickém videu vystupuje panoptikum vydlážděných amatérských nácků a zvolávají jednu dnes již nezapomenutelnou hlášku za druhou. Nejspíš se zachovám jako zkurvenej Kelt, ale tvůrčí hodnota snímku je téměř nulová a nadhodnocovat jej mi přijde lehce neférové vůči tvůrcům, kteří se reálně o něco snaží. A teď je čas klidu. Duranga, voe!

Důmyslné, jedinečné, neskutečně hravé a konečně něco zábavného. Tuhle novozélandskou partičku sleduji už téměř od jejich samotného začátku, a ačkoliv i na něm nastavili laťku poměrně vysoko, neustále se zlepšují, rozšiřují svůj repertoár a vtipy jsou stále originální a zcela k popukání. Jedna z mála věcí na Youtube, za kterou jsem nesmírně rád, která na něm rozhodně má své místo, a je jediná škoda, že o VLDL neví více lidí. Za zmínku jednoznačně stojí jejich Epic NPC Man, nestárnoucí Bored či např. kratičká série FPS Logic.

Stejný problém jako u dvojky, jen zde to docela drží sympatická Kathryn Newton. Bohužel bubákovských momentů je tady velmi poskromnu, hodně dlouho se na ně čeká a ve finále ani nestojí za to. Konec byl na jednu stranu vcelku efektní, ale tak nějak nic neznamenající.

Nerad porovnávám Příběh žraloka např. s Hledá se Nemo nebo s dalšími animáky od Pixaru. Je zkrátka jiný, je unikátní a má svůj charakter. A za to, jak se tvůrci zhostili rybího světa a kolik geniálních referencí a vtipných detailů se ve filmu vyskytuje, mají mou poklonu. Myslím si, že i samotné herce, v tomto případě dabéry, natáčení nesmírně bavilo. Sešel se zde opravdu velký počet hereckých es. Film jsem zbožňoval už od dětství, uměl jsem ho slovo od slova nazpaměť a myslím si, že se ani do teď nic nezměnilo. Jednoduchá a svižná oddechovka pro lepší den a pozitivnější náladu.