rikitiki

Dávám trojku s velkým plus. Přišlo mi to takové burtonovské. Ne ve výtvarném pojetí, ale příběhem. Komedie to je pouze v krátkých okamžicích. Jinak je to drama a horor. To je nastavením, které si tvůrci dali. Příběh o otroctví, byť třeba dobrovolném, komedie prostě být nemůže. Nechat se smýkat, ubližovat si, záviset na jediném člověku, bezmezně ho milovat a přitom nemít šanci dát mu to najevo - tak vypadá nejodevzdanější zotročení. Hračky žijí pro své pány, ale samy můžou obživnout jenom, když jsou samy. Ve scéně kdy padají do žhavé pece je hodně děsivého a povědomého. Zvlášť když předtím prošly školkou - lágrem. /29. 6. 2010/

Dalo se z toho vytřískat víc. Zajímavý příběh, dobré obsazení, experimentující střih. Co mi na tomhle snímku vadilo, byla ze začátku určitá zkratkovitost a nepřehlednost. Nepříliš uvěřitelná byla i síla vášně mezi skoro ještě teenagery. Taková osudovost byla chvílemi až směšně přepjatá. Podobný příběh by uvěřitelně zahráli spíš starší herci a nejlépe ještě v příběhu z minulosti, tak nejpozději z padesátých let. Ale sílu to mělo. /28. 6. 2010/

Vcelku svěží záležitost. Jasný důkaz, že hrdina romantické komedie nemusí být žádný fešák, když je zajímavě napsaný a zahraný, což byl tento případ. Dost přesný je i vhled do světa bulvárních médií a vzájemné závislosti tisku, celebrit a peněz, i když samozřejmě učesaně v rámci žánru. Například až pohádkově tolerantní šéf. /28. 6. 2010/

Surové, drsné, hrdinné. Dost věrohodně působící ilustrace toho, co jsme se učili ve škole. Byť, samozřejmě, malinko legrační představa, že dějinami hýbali dva noname římští legionáři. Pro mě osobně díky za tento seriál a rozšíření obzorů právě toho, co nás učili ve škole. Tak teď už, nejenom díky tomuto seriálu, vím, že to nebylo tak černobílé. Promiň, za ta léta, co jsem tě odsuzovala, Brute. Jo, a taky tam hrají přehršle fakt mužných chlapů. Ani bych nevěřila, že takoví ještě žijí.

Ach bohové, je to tak jednoduché. Dodělat to, co Sex ve městě jenom rozdráždil. Mluvit jenom o pí... a dělat jenom pí... Je to primitivní záležitost natočená lidmi ve středním věku o lidech ve středním věku s pubertálně sexuálně fekálními problémy. Pro konvencemi svázanou společnost možná šokujícně osvobozující, pro normání dětinské. Filmařsky nic moc. Zkuste jim nahlas přečíst Elfride Jelinekovou a celý štáb tohohle seriálu se pokřižuje a zajde do kostela. Jenom šokují, neboří žádná tabu. V měšťáckém zaslepení je ani nevidí.

Nemůžu hodnotit. Poté, co jsem si v první čtvrt hodině důkladně ze všech úhlů prohlédla prsa, zadek i klín hlavní hrdiny, jsem vypnula tv. Detaily jejího děložního čípku jsem už fakt vidět nechtěla. Matěj Stropnický mi nepřišel tak strašný herecky, ale typově byl obsazený prachmizerně.

Ta představa, že se v americké knihovně jen tak na regálu válí Guttenbergova bible, čili, že ji asi běžně půjčují komukoliv, je na první hvězdičku. To je sci-fi smíchaná s fantazy a umocněná absurdním dramatem. Druhá hvězdička je za nápad, že imigranti překračují řeku Rio Grande ze severu, coby Američané prchající do Mexika - to je trochu vtipné a trochu satirické. Třetí bych dala za modré oči Jakea Gyllenhaala, ale zase musím jednu odečíst za superinteligentní vlky z městské zoo, kteří umí chodit po žebříku a prorážejí ocelové dveře. Takže, sorry Jakeu, ..příště....

Ráda bych dala odpad, ale slíbila jsem si, že budu hodnotit jen filmy, které jsem viděla do konce (nebo téměř). Tak ale takovuhle blbost, abys pohledal. Viděla jsem dvacet minut, neboli smíchaný Den poté, Šifru mistra Leonarda a Vodní svět, což samo o sobě byly nebetyčné hrůzy, ale tady to dosáhlo vrcholu před kterým by se sama Babylonská věž začervenala a šla se zahrabat. Tudíž přepínám na mnohem vtipnější, dramatičtější a inteligentnější program - monoskop - a radím spálit všechny kopie tohoto filmu a všechny mozkové buňky tímto filmem zasažené radím vypálit dobrým pitím. A už na to nikdy nemyslet. P. S. A už vůbec nechápu, proč Němci, pokud mají potřebu vytahovat mystické artefakty, nesáhnou po Nibelunzích! Tam se jim takových krámů válí haldy. Nebo nejdou do Grimmů... /25. 6. 2010/

Je to komedie se smutnými momenty, která skvěle vystihla náladu ostalgie. Kdyby bylo možné vybudovat takovou společnost, chtěla bych v ní žít. Jenomže to je pohádka. Pro mě asi nejvýmluvnější moment, který vypovídá o tom, jak bleskurychlá a zásadní změna se stala, je, když matka po zotavení jede výtahem v paneláku a všimne si na zdi namalovaného hákového kříže. Její pohled mluví sám za sebe. Od konce osmdesátých let jsme si zvykli jako na samozřejmost na spoustu věcí, ale některé z nich nejsou dobré.

No, aspoň to zkusili. I když jako komedie to je dost blbé a hodně překradené.