Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Horor

Recenzie (1 406)

plagát

SpongeBob v krátkych nohaviciach (2004) 

Co napsat? O něco málo slabší než seriál, stále ovšem nadprůměrná zábava. Musím pochválit i animaci a nápady tvůrců vůbec. Stejně tak dostatečně ujetý český dabing. Nejlepší scény jsou určitě "benzínová pumpa" a David Hasselhoff celkově. 75%

plagát

Želary (2003) 

Dlouho jsem se rozhodoval mezi čtyřmi a pěti a to především díky závěru. Nemyslím tím ono "plenění", i takto to občas žel bylo, ale ten zbytečný závěr z dnešní doby. Přesto zůstanu na pěti, Želary jsou velkým filmem, i když mínusy se samozřejmě najdou, ale ty zde dovedu odpustit. Že se scénář věnuje i jiným postavám a občas tak "zanedbává" hlavní dvojici, vidím jako plus filmu. V Želarech totiž není vyloženě nezajímavá postava, proto jsem se rád něco dozvěděl i o životech ostatních. Stejně tak kladně hodnotím zvyky a scény z každodenního života horalů. Celkový pohled na osadu a život v horách, je tu dotažen dá se říci k dokonalosti, drsná nádhera. Aňa Geislerová předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů, přerod z městské ženy v horalku jsem ji plně věřil. Ale přeci jen musím ještě více pochválit Györgyho Cserhalmiho, ten se do své role výborně hodí a hraje neskutečně. Potěšili i Iva Bittová, Zita Kabátová a Svatopluk Beneš a spousta dalších i v drobných rolích. U podobných filmů bývá většinou zvykem i povedená hudba a kamera, není tomu jinak ani zde, i když souhlasím, že příroda udělala své. V délce filmu problém nevidím, ono když není nudné místo, nejsou ani necelé dvě a půl hodiny příliš. Želary jsou krásný film, o drsném životě, v drsné době. 85%

plagát

Interstellar (2014) 

Interstellar chce být velkým sci-fi a v některých ohledech jim bezesporu i je, jenom těch ohledů opravdu není mnoho. Radost, že se Christopher Nolan konečně pustil do něčeho osobnějšího, prakticky rodinného dramatu "s vesmírným přesahem", netrvá dlouho. To by se totiž nesmělo nad děním vůbec přemýšlet, na což nejsem u Nolana zvyklý. Scénář jsem buďto ani napodruhé dostatečně nepochopil, nebo je to celé jinak... Interstellar se stal dokonalým příkladem vítězství formy nad příběhem. Ona "forma" je totiž skutečně pohlcující, pomalé tempo vyprávění, naprosto úchvatné vesmírné kompozice (Hoyte van Hoytema se již zde činil) a dokonalé efekty. K tomu u Nolana již klasická, ale zde obzvlášť úchvatná sehranost hudby a kamery! Hans Zimmer "neburácí" naopak dodává dlouhé, svým způsobem tiché a klidné melodie, opravdu dokonale ladící s obrazy. Ale to je vše, absence smysluplného příběhu, jediné silné scény a naopak přítomnost z mého pohledu velmi přeslazeného závěru a celého podivného poselství které film nese nepotěší. Interstellar pravděpodobně zůstane snad jedinou "nolanovkou", která mě minula. 65%

plagát

Stíny (2014) (seriál) 

I když neznám místní poměry, řekl bych, že tohle je realita. Hned úvodní část rychle uvede do děje a postupně představí důležité postavy. Není zde příliš prostoru pro různé vztahy, naopak tu má své místo černý humor, který se sem tam objeví a nejčastěji je tomu tak právě v prvním díle. V dílech následujících se už více dozvídáme o problémech a životech jednotlivých postav, přičemž drsnost celého dění zůstává. Herci jsou výborní, až mi přijde, že to snad ani nejsou herci, ale skuteční mafiáni. Stejně tak výborná je i kamera, která svým často reportážním stylem lépe vtáhne do děje. Igor Cobileanski překvapil, Stíny jsou lepší než náš Mamon a to hlavně díky té atmosféře, která je přesně taková, jaká by měla u podobně laděného seriálu být. Na závěr nesmím opomenout úvodní sekvenci, už ta dává tušit, že půjde o něco výjimečného... výborně provedená a to i hudebně. 75%

plagát

Okresný prebor - Posledný zápas Pepika Hnátka (2012) 

Vlastně je to takový prodloužený díl seriálu, i když více dramatický a obohacený o výborného Miroslava Krobota. Ten do Slavoje tak zapadl, až je mi líto, že se alespoň několika dílů seriálu nezúčastnil. Ale má to své kladné stránky, Jirka nemusel nikomu lézt do... Dále platí stejný komentář jako pro seriál. Na naše poměry nadprůměrná komedie s herci co hrají (prožívají) velice dobře, příjemnou kamerou a kvalitní režií. 70%

plagát

Ze soboty na neděli (1931) 

Bylo by to dílo na úrovni Extase a Erotikonu, vlastně k jejich kvalitě nemá příliš daleko. Ale, i když je to pro mě překvapivé, vzhledem k autorům scénáře, velká škoda některých dialogů... občas jsem se musel smát tam, kde jsem jistě neměl. Jde vidět, že Gustavu Machatému sice zvukový film prospěl, ale více by jeho styl vynikl bez dialogů, nebo s lepším scénářem. To je ovšem ke slabinám filmu vše. Právě ten zvuk a jeho využití je tady to nejzásadnější, Machatý opět předběhl dobu a ukazuje nám svůj talent, kdy pomocí zvuku buduje nejen atmosféru, ale i celé scény. Klasicky u jeho filmů mu k tomu opět dopomáhá výborná kamera, vypisovat tu jednotlivé výtečné záběry je zbytečné. I když je scénář prostý, má spoustu zajímavých detailů a díky nim není film pouze drama, ale také komedie (mám na mysli komedii, tam kde měla komedií být, nikoliv ony dialogy...), tedy jsem se i zasmál, třeba taková ranní rozcvička. Další co považuji v dění za velice zajímavé je pohled na "obě strany", tedy jak mezi smetánku, tak mezi chudší lid, do klasické hospody té doby. Tohle nám mnoho filmů jistě nenabídne, navíc je vše podané tak jak to pravděpodobně bylo, bez ideálů. Herecké obsazení je taktéž dobré, i když jsem si musel chvíli zvykat na "civilní" výkon Magdy Maděrové a stejně tak ze začátku nesedl ani Ladislav Herbert Struna s vizáží spíše bankovního lupiče. Ale oba mi nakonec přišli do filmu vhod, ono proč ne. Samozřejmě výborná a v uších mi stále znějící je hudba Jaroslava Ježka, do filmu se hodí, navíc občas odlehčuje jeho vážnost. Gustav Machatý natočil další nadčasový filmový skvost a to i přes výtku v úvodu komentáře. "Co si o mně pomyslíte? A co teprv vy o mně!" 80%

plagát

Narušenie (1999) 

Přibližně první polovina filmu nabízí vcelku zajímavou podívanou a to i přesto, že je prostředí psychiatrické kliniky poněkud směšné. Naštěstí se v něm nachází zajímavé pacientky, dá se říci všechny dobře zahrané. Právě ta seznamovací část je velice zdařilá, o každé postavě se něco dozvíme a vcelku jednoduše si k ni najdeme cestu. Tady je scénář ještě silný, v druhé polovině už tomu tak občas není, navíc je dění několikrát předvídatelné. Dá se říci, že čím déle film trvá, tím více stojí pouze na hereckých výkonech, ale ty naštěstí stojí za to. Nejvíce se mi líbila Winona Ryder, dále pak samozřejmě Angelina Jolie, ale také například herečka vedlejších rolí Clea DuVall. Celkově má James Mangold jiště lepší filmy, Narušení je co s kvality týče s Přeletem nesrovnatelné. 60%

plagát

Daleká cesta (1948) 

Na filmu mě zaujalo především jeho jedinečné zpracování, příběh samotný není tak silný, jak bych vzhledem k tématu čekal. Ale i ten má své lepší scény, za tu vůbec nejlepší považuji přípravy na návštěvu červeného kříže. Co mě naopak vyloženě zklamalo, byl propagandistický konec, pravděpodobně se v té době nedalo jinak. Záběry z dokumentu Triumf vůle jsou jistě zajímavé, jenom jich tu bylo až příliš a občas zbytečně odváděly pozornost od děje. Práci se zvukem mohu jenom chválit, výborně dotváří atmosféru a vážnost tématu a právě díky němu se film stává silnějším. Alfréd Radok natočil unikátní film, o tom není pochyb. Na mě žel nezapůsobil tak moc, jako některé ostatní s podobným tématem. 60%

plagát

Slepá ulička (1966) 

Od Romana Polanského je "Ve slepé uličce" vcelku netradičním filmem a to především díky tomu, že se mimo jiné jedná i o komedii. Celkově ho oproti jeho jiným dílům i já vidím slabší, ale ne zas tak příliš. Ona právě ta komediální část má několik velice povedených hlášek a scén celkově. Tohle ovšem není to hlavní, co nám film přináší... tím hlavním je opět rozbor jednoho vztahu, vztahu jak jinak než poněkud netradičního. Tady je Polanski silný a film se díky tomu stává podstatně zajímavějším. Z herců se mi nejvíce líbil Lionel Stander, ale své odehráli i Donald Pleasence a Françoise Dorléac... škoda ji. Tedy u mě převládá spokojenost, i když sovy ještě pár týdnů slyšet nepotřebuji. 70%

plagát

Úplné zatmenie (1995) 

Jako velkou škodu filmu vidím to, že nám Agnieszka Holland prezentuje tu pro většinu pravděpodobně "zajímavější" stranu příběhu. Tedy my, co nás zajímá dílo a vůbec příběh básníků bez zbytečných "romantických" hysterií nadšeni nebudeme. Když se k výše zmíněnému přidá ještě šílený střih, který mě několikrát rozčílil, je zaděláno na průšvih. Ale alespoň pro mě to nakonec průšvih není, i když mé původní hodnocení dnes už vidím jinak. Film zachraňují a táhnou herci a také několik povedených scén, především v první polovině. Leonardo DiCaprio hraje výborně, jeho Arthur Rimbaud je povětšinou odporný spratek, který ale občas má i svou lepší chvilku. Výkon Davida Thewlise je ovšem ještě lepší, ten nám zde předvádí několik tváří Paula Verlaina, z nichž každou hraje bezchybně, procítěně a uvěřitelně. Tedy, nebýt toho střihu... když se začne rozjíždět možná zajímavá scéna "nůžky" a jsme jinde, nebýt ne zrovna nejlepší režie, byl by to hodně jiný film a že by si ho herci zasloužili! Přesto vidím Úplné zatmění jako nadprůměrný film, jistou zajímavost (i když bulvární) a spád nepostrádá. 70%