B.Brighton

Případ Stodolových je rozhodně zajímavým materiálem ke zpracování a je asi dobré si občas uvědomit, že kolem nás žijí i monstra, do kterých by to člověk na první dobrou asi neřekl. Mrzí mě ale podoba téhle dokumentární mini-série. Žiju ve Spojených Státech a vždy mě vytáčí laciný formát zdejších true crime shows. Takové to, jak pořád dokola ukazují ty stejné záběry s dramatickým hudebním podkresem, po každé reklamní pauze se převypráví ten stejný proslov o chladnokrevnosti dotyčných, posmutnělé záběry z dronu na místní hřbitov, párkrát tam ještě hodíme mugshot, aby se to něčím vyplnilo... Doufala jsem tedy, že česká produkce bude sofistikovanější. Bohužel to ale bylo to samé v bledě modrém. V tomto případě tvůrce dokonce napadlo použít umělou inteligenci na úplně nesmyslné rozpohybování fotek pachatelů (měli přece skutečné video záběry obou, tak proč?). Chápu, že to byl úmysl tvůrců být více "světoví" a spousta lidí to asi ocení. Mně to ale mrzí a daleko více bych ocenila, kdyby místo pěti byly díly dva nebo tři a vše bylo vysloveno a ukázano jednou (nebo klidně i dvakrát, jen ne osmkrát). Přitom podcasty panu Vaňurovi tak jdou.

Když jsem odcházela z kina, mátlo mě, že jsou téměř všichni vysmátí a povídají si, jak to bylo výborné. Pak přijdu domů, kouknu na ČSFD a tady zástup čtyřhvězdičkových hodnocení, najde se i pět hvězd. Kdyby se mnou na filmu nebyla moje polovička (s pocity totožnými těm mým), myslela bych si, že jsem to v kině zalomila a zdál se mi úplně jiný film. Oba jsme odcházeli podráždění a s myšlenkou, že nám těch 85 minut života (které se však jevily jako věčnost) nikdo nevrátí. Zážitek bych přirovnala ke sledování dvou mladých osob, po kterých se začnou hemžit klíšťata, pijavice a komáři. Pár má při ruce několik logických řešení jako moskytiéru, repelent, či prosté zavření okna. To je ale přeci moc radikální a hlavně o čem by ten film pak byl, že? Takže místo toho hodinu a půl sledujete, jak tam ten pár leží, nechá se žrát zaživa a kromě fňukání, stěžování si, pláče a otravování kamarádů s tím nic nedělá. A vy jen sedíte a útrpně čumíte, jak si ti idioti nechávají zakusovat breberky do kůže jednu po druhé a furt jen pasivně kňourají. Dobře jim tak!

Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli udělit 3 nebo 4 hvězdy. Atmosféra filmu je nezaměnitelná, hudba skvěle zvolená (obzvlášť pro diváky z generace osmdesátkových dětí), herecké výkony taky super. Možná mi to jen přišlo trochu dlouhé a místy repetitivní. Spousta komentářů zmiňuje, že je závěrečná informace odrovnala. Možná jsem si tyhle reakce neměla předem číst. Očekávala jsem bombu, ale přišlo něco, co mě v průběhu filmu jako možný závěr několikrát v různých obdobách napadlo (spoilery jsem ale nečetla), takže ten zamýšlený šok pro mě nebyl kvůli velkému očekávání až tak silný. Nakonec jsem se rozhodla pro 4 hvězdy, protože to ve mě zanechalo spoustu dojmů (obzvlášť závěrečný záběr kamery a do toho burácející Power of Love) a to se počítá.