Renfield

Ze začátku hodně zábavné a hlavně vtipné... nevím, jestli jsem jeden z mála, ale bavil jsem se dost. Druhá polovina má také své vtipné scény, jenom trochu zamrzel neustále se opakující děj. Věřím, že smysl měl... 6,66, Amy zná spousta lidí atd. Možná tohle všechno bylo vysvětleno, nebo bylo vysvětlení alespoň naznačeno, já jsem jej ve filmu ovšem nenašel. Herci příliš nenadchli, snad jen Rose McGowan věčně ve špatné náladě se mi líbila. Finále bylo brutální, ono pro některé nechutných scén je tu dost, také jsem nepotřeboval vidět vše, ale když to tak vidí Gregg Araki. Každopádně finále bylo příliš, ze začátku jsem se opět musel smát (americká vlajka atd.), dál už to zrovna směšné nebylo, i když vlastně k filmu sedlo, alespoň ten konec byl jasný, tedy... 55%

Zdaleka nejen technický skvost... kamera je tím prvním, co zaujme a nepřestane udivovat po celou délku filmu. Emmanuel Lubezki se jí ujal po svém, proto mi Revenant občas připomínal dokument o přírodě a přežití v ní, což rozhodně neberu jako mínus filmu. Záběrů na krajinu je tak akorát a že se na ně pěkně kouká? Samozřejmě, ale natočit je, počkat na to pravé světlo, zvolit ideální kompozici, to vůbec není snadné. Navíc když mistrovské nejsou pouze ony, ale i různé kamerové jízdy, detaily na obličeje soustředěných herců a podobně, jednoduše divák je součástí filmu. Alejandro Iñárritu to měl díky knize a scénáři dle ní složitější, ale scénář tu není to nejdůležitější, tady hraje hlavní roli příroda, kamera, herci... proto je snadné odpustit těch několik náhod, je to cesta za pomstou. Navíc Iñárritu je mistr svého řemesla a tak mnohé ze scén jsou nezapomenutelné. Úvodní akční zaujme snad nejvíce, opět výborná práce s kamerou, zvukem a herci. Úchvatná, snad se dá říci davová scéna, přesto dokonale přehledná. Další silnější ze silných momentů přichází na konci filmu, pronásledování a boj, zase mohu chválit to stejné, tady navíc i syrovost a reálnost závěrečného boje... když si jde člověk za pomstou, vydrží mnohé, proto reálnost. Revenant má po celý děj velmi syrovou atmosféru, ale klidně bych na té syrovosti ještě přidal... tedy, vůbec zde nemusely být snové pasáže, i když také něco vysvětlují, přesto občas ruší. Hudba je spíše temná, občas může působit monotónně, což zase přidává na pocitu beznaděje a celkově dotváří atmosféru. Dva pro mě neznámí skladatelé odvedli výbornou práci. Herecky nejvíce zaujal Tom Hardy, který se plně stal Johnem Fitzgeraldem, sice záporákem, přesto vlastně sympaťákem, musel jsem mu občas fandit.. Klasicky výborný výkon předvádí i Leonardo DiCaprio, tady zase trošku jiný výkon a o plazení a podobně mi opravdu nejde... spíše mám na mysli to, že toho jeho postava příliš nenamluví a tak hraje především mimikou. Domhnall Gleeson zaujal už v Ex Machina, tady své kvalitní výkony jen potvrzuje. Revenant je jedinečný film, vůbec na dnešní dobu a věřím, že jedinečným filmem ještě dlouho zůstane. I když bych byl rád, kdyby se řekněme podobné filmy zase občas natáčely. 90%

Intriky a zase intriky, něco, co bych od Miloše Formana nečekal. Nemám pocit, že by se ve filmu nic moc nedělo, naopak já se bavil a to snad každou minutou příběhu. Samozřejmě na tom má velkou zásluhu režie, protože ano, scénář není tím nejsilnějším. Herecké obsazení je vcelku dobré, výborná je především Annette Bening, jejíž postavu není příliš náročné nesnášet, nebo naopak obdivovat. Colin Firth mi přišel vhod sice méně, ale ani jeho nevidím tak tragicky. Valmont v jeho podání je takový "hodnější", méně ďábelský, jak by asi bylo ideální. Fantastické jsou potom kostýmy Theodora Pištěka a stejně tak kamera Miroslava Ondříčeka. Formanův Valmont je méně o intrikách a více o tehdejší společnosti celkově, je v něm několik krásných scén a ta hudba... ono vlastně jak jinak, hudba, kamera a kostýmy u Miloše Formana téměř vždy na výbornou. 75%

Už tímto netradičním filmovým dílem Fritz Lang jasně dokazuje, že bude velkým tvůrcem. Fantastická je jeho tvorba scén, které nepůsobí divadelně, jak bylo v této době běžné. Zde mají díky častým exteriérovým záběrům a velmi dobrému využití komparsistů skutečnou hloubku a žijí. Navíc často jsou na tom podobně i interiéry, taktéž dech beroucí, například taková místnost se svícemi a první nahlédnutí do ní. Atmosférou vlastně až hororová scéna, čímž bych mohl pokračovat k zajímavým efektům a pochodu duší, zase velmi mrazivé. Netradiční jsou i do filmu vložené tři povídky, každá z jiné kultury a zase i pojetím každá úplně jiná. Obzvlášť ta závěrečná se svou komediálností liší, říkal jsem si, že to bude očekávaným závěrem, který naštěstí nepřišel. Lang tím mohl v závěru filmu (nikoliv zmíněné povídky) ještě více přitlačit na pilu a znovu jít cestou neprobádanou, přímo smrtící! Závěr je velmi mrazivý, něco takového by snad neprošlo ani dnes, v jeden moment jsem dokonce doufal, že takto to nemůže dopadnout. Až "tak" to nedopadlo, přesto se vyloženě očekávaný konec nekoná a to je zase velký klad. 80%

Mrazivé rodinné drama, zase na vážné téma, zase velice dobře natočené. Ale Tichá srdce mají od severské "klasiky" ještě něco navíc, je to humor, humor který do scén padne a odlehčuje tak často napjatou situaci v rodině. Herecky filmu taktéž není co vytknout, naopak, takový Pilou Asbæk je od prvního okamžiku výborný, svou postavou a výkonem na sebe neustále strhává pozornost. Celkově film zpracovává situaci, v níž by se nechtěl ocitnout pravděpodobně nikdo. I přesto to není jen deprese, jak by se od posledních dní dalo čekat...75%

Výborné úvodní díly, v dalších už kvalita a především zábavnost klesá. Vše pak vrcholí tím závěrečným, tady tvůrci hodně kombinovali, až to celé překombinovali. Efekty a masky jsou bezchybné, také celková atmosféra funguje a je se u čeho zasmát. Pro mě škoda, že jedinou sympatickou postavu zabili tak brzy, ostatní mi byli vcelku volní a to na napětí zrovna nepřidalo, pokud vůbec o nějaké napětí šlo. Každopádně celá série strčí do kapsy veškerá pokračování filmu, kdyby to bylo takto, dá se na to ještě koukat. 60%

Ne vždy se podaří převést divadelní hru na plátno... v případě tohoto psychologického thrilleru, se to povedlo téměř na výbornou. A to i přesto, že ani jednoho z hlavní trojice (dvojice) herců příliš nemusím. Jenže, výkon Sigourney Weaver je prostě bezchybný a stejně tak i Bena Kingsleyho. Když se k tomu režijně přidá Roman Polanski, který atmosféru budovat umí (což zde opět předvedl), je zaděláno na silný zážitek. To hlavní se odehrává v domě... soud a dění kolem něj, do poslední chvíle nevíme, jak to opravdu je a komu vlastně držet palce. To jsou ty nejsilnější části filmu, tady herci a Sigourney obzvlášť excelují. Ale potom přijde finále... to je možná na Polanského trochu netypické, alespoň já čekal něco jiného. Jenže Smrt a dívka je podle divadelní hry, tedy možná proto tak... 80%

Na první pohled pěkně zfilmovaný, na druhý pohled až příliš okatě na Oscary útočící film, ale zase proč ne. Příběh je samozřejmě zajímavý, vcelku poutavě natočený, jenom jsou ty hlavní momenty až příliš "vypíchnuty". Ústřední herecká dvojce je výborná, samozřejmě více zaujme Benedict Cumberbatch, jeho postava je podivnější, čímž je více co hrát. Především v těch "vypíchnutých" momentech zaujme i hudba a kamera, tady o sobě dávají více vědět, ale povedených záběrů je zde mnoho. Jak to ve skutečnosti bylo, či nebylo řešit nebudu, nejdříve si musím ohledně tématu zjistit více. 70%

Myslím si, že kdybych hodnotil výše, už bych nadhodnocoval. Film je to samozřejmě kvalitní, ale expresionismus? Snad jen v několika náznacích. Ovšem největší vadou na kráse Pražského studenta, je jeho romantická linka. Ta celé dění zpomalí a značně ubere na zajímavosti. Naštěstí se vše mění, když se na scéně znovu objeví John Gottowt, nebo později samotný Balduinův dvojník. K hercům tedy nemám výhrad, snad až na zde již několikrát zmíněný věk Paula Wegenera, ale zase odehrál výborně. Potěšila i Lyda Salmonova a jak jsem již psal John Gottowt. Námět je výborný, doba vzniku téměř ideální, technické zpracování taktéž výborné a samozřejmě potěšilo i místo natáčení, ale ta romantická linie... 60%

Velice povedený povídkový film. První povídka mě docela překvapila, nebylo to ani tak její délkou (i když ano, stříhat by se dalo), ale spíše tím, že se v ní najde docela dost vtipných pasáží. V německém filmu z této doby a s tímto tématem jsem něco takového nečekal. Celkově je příběh jednodušší a jak jsem již zmínil, má trochu přepálenou délku. Přesto se to dá vydržet, je tu co obdivovat, především nádherné kulisy a kostýmy. Herci taktéž odehráli své, ale to hlavní mělo teprve přijít... V dalším příběhu bychom humor hledali marně, tady vládne strach, ponurost a hlavně výborný Conrad Veidt jako Ivan Hrozný. I bez opět povedených kulis by film snad utáhl sám, vynikající výkon. Tato povídka je žel kratší, ale i díky tomu má spád, navíc je to ten pravý expresionismus. Závěrečná nejkratší povídka ve které vystupuje vypravěč sám je opět velice povedená a její délka mě mrzí nejvíce. Zase je to ten pravý expresionismus, navíc okořeněn zajímavými technickými postupy. Kabinet voskových figurín je zajímavým filmem, který stojí za to vidět, vůbec pokud se o toto filmové období zajímáte. 80%