Zkurvená generace

I feel like a gerbil (tarbík - hlodavec) smothering in Richard Gere's butthole. 1) Tak nějak se cítí někteří diváci po shlédnutí. Padají slova jako nechutný, drsný, provokativní, hnusný, sprostý, vulgární, zvrácený, zvrhlý. Herecké výkony, scénář i režii posílají do odpadu spolu s celým hloupě samoúčelným filmem. Málem se stydíte, že jste vydrželi až do konce._____ 2) Pro mne je "doomovská generace" krásným filmem přes koňskou dávku násilných krvavých scén, které nemusím a které byly daleko za hranicemi potřebného. I závěrečná pointa filmu mi šla trochu proti srsti, čekal jsem celou dobu něco jiného._____ 3) You're like a life support system for a cock. A to je další výhrada - scény zobrazující sex se střídají s násilím, jehož smyslu se asi divák většinou příliš nedobere. Vlastně všechno, co film říká, vyjadřuje prostřednictvím sexu či násilí._____ 4) Film lze chápat jako generační výpověď "ztracenců" 90. let. Politické konotace k americkým reáliím jsou nasnadě. Ale takto prvoplánově bychom film chápat neměli. Přitažlivý a svůdný, neustále provokující a svádějící "ďábel" Xavier tvoří kontrapunkt přátelskému štěněti Jordanovi. Amy hledající zoufale svou pravdu, naplnění, tvář, prostě sebe sama, se nakonec nachází, byť za pomoci závěrečné scény, která mi ovšem připadá trochu mimo mísu - to ona měla zvolit řešení a ne nějací nevěrohodní náckoidní porno herci. Amy ale svému osudu neuteče. Její bývalí milenci ztělesňují osudovou neodvratnost zúčtování, ať už jsou skuteční nebo jenom výplodem fantasie. Jordan je jenom zástupná oběť. Amyino koketování s ďáblem nese své ovoce - "osvobodila" se od svého svědomí a lásky a je volná pro peklo. Ovšem ani Xavier není jenom ďábel, ale taky smutná opuštěná duše. V této dvojjedinosti je nutným katalyzátorem Amyina vývoje. Nádherná, byť poněkud prvoplánová, výtvarná stylizace zdařile dotváří atmosféru filmu._____ 5) Nemohu se nezmínit o erotickém jiskření mezi přitažlivým Xavierem (Johnathon Schaech) a půvabným Jordanem (James Duval), které dává vzpomenout faktu, že film natočil homosexuální režisér jako svůj pátý (scénář, střih, režie, produkce), nicméně jako první "heterosexuální", což uvádí hrdě v titulcích. Šestatřicetiletý režisér se tedy zaměřil na výbornou Rose McGowanovou, ale to víte, starého psa novým kouskům nenaučíš, a tak se kamera neustále točí za těmi pěknými koloušky. Inu, satanists, homosexuals, and other dangerous cults. (26.04.2009)

"Život je smutný, nudný a hlúpy" zaznie koncom filmu z úst Rose McGowan. Práve táto veta dokonale vystihuje kariéru pána Arakiho. Je to depka, je to nuda a celé je to komplet od veci. Bohužiaľ Araki zlyháva hlavne v tom, v čom si myslí, že je najlepší a to je presah medzi tzv. normálnym filmom a totálnou ujetosťou bez hlavy a päty, pričom snímok, ktorý bol zamýšľaný ako generačná výpoveď nemá výpovednú hodnotu žiadnu,"vďaka" režisérovej snahe byť za každú cenu iný a alternatívny, a práve preto je len málo podobných žánrových snímkov tak veľmi vzdialených realite. Jedna vec je ventilovanie vlastných pocitov a komplexov, neistota ohľadom hľadania sexuálnej identity (alebo miesta v spoločnosti, keď viete, že do nej nepatríte, atď), a vykonštruovanosť dialógov a vlastne príbehu ako takého je potom vec druhá. Na niektoré jeho ujetosti (odrezaná hlava ktorá stále rozpráva, cameo Parker Posey...) je zaujímavé sa pozerať, keď sa však Araki pokúša rozprávať príbeh dopláca práve na ne a ja sa proste nemôžem zbaviť pocitu, že väčšina scénok je vo filme iba preto, že to dobre vyzerá a že to pána režiséra vzrušuje. A ešte sa vrátim k tým dialógom: Ja dokážem prekusnúť kadečo, ale keď sa uprostred - ja neviem - milovania (skôr by som to nazval šukačkou) jedna osoba zastaví a s úplne vážnou tvárou spýta druhej, či už sa niekedy zamýšlala nad zmyslom našej existencie, to už volá do neba. By the way, nadpis v úvode filmu vraví: "A heterosexual movie by Gregg Araki.” Tak to je ďalší blud. Je pravda, že v zhruba polovici scén v ktorých sa objaví na sebe Rose nemá podprsenku, no aj napriek tomu je tu ako žena iba do počtu - nezaujímavá postava, neprechádzajúca akoukoľvek zmenou alebo vývojom, ktorú scenár používa vlastne iba na poukázanie k faktu, že nejde o gay movie. A to teda ide. Aj medzi queerovými filmami by sa našlo iba pár, v ktorých je ono (homo)sexuálne dusno natoľko silné a postrehnuteľné. Teda nehovorím, že mi to vadí, alebo že to nejako zmení môj názor na film, ale všetky tie dotyky, pohľady... takto sa k sebe heterosexuáli skrátka nesprávajú. Keď to tak celé zhrnem; niektoré detaily sa mi páčili, soundtrack bol super a tak, ale môj výsledný dojem z filmu by sa dal zhrnúť vetou: "What the fuck?” PS: Skurvenú nudu som videl dávnejšie a to, že spolu s Doom Generation a Totally F***ed Up tvoria akúsi trilógiu sa dozvedám až teraz a na sledovanie Totally F***ed Up ako jej prvej časti bohužiaľ už nemám chuť. Edit: Odkedy som písal tento komentár ubehlo 6 a pol roka a Arakiho som si medzitým celkom obľubil, aj s jeho trademarkami a haluškami. Ktovie ako by som sa na Doom Generatiom pozeral dnes. (27.01.2013)

Velmi těžce stravitelný artistický film, který je plný vulgárních slov a sexu, nemá takřka děj, ale naopak si jede svým stylem a alternativní atmosféru mu nemůže nikdo upřít. To dokáži ocenit (s odstupem času víc a víc) a Amy v podání Rose McGowan se zařadila na seznam kultovních postav. "Life is lonely, boring and dumb...the world sucks" (75%). (15.10.2015)

Z tunajsich komentarov som ocakaval nieco drsne a nechutne a ono sa z toho nakoniec vyklula nudna nuda,sledovat takmer vacsinu stopaze jednu ku*vu a dvoch dementov,ako sa je*u a pocuvat tie ich blbe dialogy,tak to vazne nestoji za vela,aspon,ze herecke vykony boli fajn a aj zaver sa mi ratal,takze dve hviezdy...:⁠-⁠) (28.11.2023)

„Jsi jako systém podpory ptáka." Road movie pro tři, kde oba mladíky hravě zastíní Rose McGowanová nejen proto, že je krásná, ale že také umí hrát. Jinak jsem čekal daleko větší odvaz. Dobře, dojde na letící hlavu i ruku, ale to je asi tak vše. O sexu se více kecá, provozuje se zčásti mimo kameru, zčásti ve stroboskopických obrazcích, což já nemusím. A snahu o hnus nezachrání ani lízání vlastního semene, ani ubití sraženého psa. Nejdrsnější jsou možná dialogy, jenže ke konci už také nudí. I když je tedy všechno soft, úplně jsem se nakonec nenudil já. Největším plus však pro mne byla hudba - Nine Inch Nalls, Front 242, Slowdive, Love and Rockets, Curve, Porno for Pyros, Jesus and Mary Chain, Cocteau Twins, Aphex Twin, Lush, The Verve... (12.11.2019)