sud

Je znát, že Otakar Vávra ušel od "Zlaté renety" k (takřka) geniální "Romanci pro křídlovku" pořádný kus cesty. Jeho první pokus zfilmovat Hrubínovu předlohu je přes výtečnou vizuelní stránku a nádhernou poetickou atmosféru velice těžkopádný, nepřehledný a náročný film. Ale Karel Höger, muž se sametovým hlasem, bez chyby. 65%.

Jeden z těch dílů, které stojí a padají na vynikajícím záporákovi, kterého se opět zhostil dokonale Jack Cassidy. Bohužel naposledy, poněvadž ještě téhož roku předčasně zemřel :-(. Do kouzelnického prostředí se puručík ještě jednou (a lépe) vrátil po letech dílem "Columbo jde pod gilotinu".

V úvodních titulkách filmu je na postu režiséra uveden pouze Roger Corman, tudíž nevím, kde se v ostaních všemožných pramenech berou ti ostatní čtyři pánové. Celkově se nejedná o špatný film, ale jak na poli těchto mnou oblíbených strašidelných papundekláčů, tak celkově více než na průměr nedosahuje. 50%.

Něco mezi "Highlanderem", "Návratem do budoucnosti" a "Univerzálním vojákem". O vykrádání těchto titulů zde nemůže být ani řeči, páč vznikly nejdříve za pět let. Stroj času je vděčné téma pro tvůrce všelijakých dobrodružných sci-fi příběhů, přičemž "Čas po čase" patří jistě mezi ty nejoriginálnější a nejpovedenější. O napětí není nouze, stejně jako o jemný humor a skvělou atmosféru, která postupem času temní a není nouze ani o trochu té společenské kritiky (televizní zprávy). Už jenom nápad vypustit Jacka Rozparovače do jiného časoprostoru stojí za to. A navíc se po jeho stopách vydává slavný spisovatel H.G. Wells. Malcolmu McDowellovi role uhlazeného a mírně roztržitého vědátora až nečekaně sedla. Nedoceněná hvězda drsných filmů 70. let David Warner si Jacka Rozparovače náležitě vychutnal (jde z něho opravdu strach) a jde možná o jeho nejlepší roli (aspoň podle mě). A v rozporu s jednou větou, kterou řekl tento slavný psychopat v závěru filmu, Mary Steenburgen je skutečně atraktivní! A navíc se jí to cestování v čase nějak zalíbilo, když si to o deset let později zopakovala v "Návratu do budoucnosti III." Jak jsem již řekl, "Čas po čase" je jeden z nejlepších filmů s problematikou cestování v čase. 85%.

Strhující souboj dvou mužů, zobrazený na přenádherném plátně mistra Ridleyho Scotta. 100%.

Oproti "Snowboarďákům" jsou pro mne "Rafťáci" velice příjemným překvapením. Ne že by zdejší humor byl bůhví jak inteligentní, ale bavil jsem se mnohem víc. Je to možná i tím, že léto, voda a výlety jsou mi mnohem bližší, než zima, hory a lyže. Takže nic extra, ale jako oddechovka svůj účel plní. 50%.

V první řadě se připojuji k většině s konstatováním - je to blbost. Jasně, ale s tím nejspíš i tvůrci počítali, že natočí jenom takovou malou hovadinku bez ambicí s jednodušším humorem a pozitivní letní atmosférou. V hospodě u piva, kde jsem "Poslední plavky" sledoval já, naprosto ideální. 40%.

Jestli je "Hříšný tanec" pro pubertální pipiny, pro koho je tohle?! 0%.

"Policejní inspektorka" by se dala s troškou nadsázky a fantazie nazvat "Serpicem" v sukních. V obou případech máme čestného a zásadového poldu, který se snaží spravedlivě potírat zločin, ovšem, jak už to bývá, postupem času se znelíbí bezcharakterním mocipánům, namočeným v leckterých zločinech, kteří pod heslem "poctivý polda je nejnebezpečnější člověk na světě" začínají jednat. Celý film má dokonalou atmosféru Francouzského prdelákova, jehož obyvatelé, jakoby odříznuti od civilizace, se bojí jeden druhého s temným oparem, který ani na chvilku nezmizí. A uprostřed toho všeho stojí mladá inspektorka Lavasseurová, svádějící marný a předem prohraný boj ani ne tak se zločinem, jako se systémem. Téma dětské pornografie je hrůzné i když se o něm jen mluví a film, ačkoli se vyhýbá akci a honičkám, si žádné servítky nebere. Naprosto civilní a vynikající krimifilm, ve kterém mě přesvědčivá Miou-Miou, s krásným kukučem a srdcem lvice, naprosto dostala. 100%.

Pro příběhy z divočiny mám slabost už od dětství. A mezi nejlepší díla tohoto subžánru patří jistě i "Zálesák". Příběh drsného lovce a křehké dívky uprostřed Kanadské přírody, který přitom ani na chvilku nesklouzne k sentimentu. Přitom výprava není bůhvíjaká a určité pasáže vypadají (nebo skutečně jsou) jako ze studia. Celý film stojí na vynikajících hereckých výkonech Rity Tushinghamové a Olivera Reeda, kteří vdechli svým postavám život a srdce. Ach jo, kde jsou ty časy, kdy se do žánru romance řadily i tyhle filmy. 100%.