Nach

Pro natáčení byla vyrobena šestimetrová maketa Titaniku. V některých záběrech pak parník představovala německá zaoceánská loď Cap Arcona.

Cap Arcona, použitá pro tento film jako Titanic, byla v závěru války použita jako "plující bomba". Dne 3. 5. 1945 v rámci ničení důkazů o nacistických zločinech bylo na její palubu naloděno na 5000 vězňů z vyhlazovacích táborů. Zároveň ji SS naplnila hořlavými plyny a zápalnými bombami. Poté byla vyslána na moře, aby byla potopena spojeneckými letouny RAF. Ti na loď skutečně zaútočili, což mělo za následek přes 4 500 obětí, což třikrát převyšuje počet obětí na Titaniku. Přežilo jich necelých 350.

Film byl dva roky po natočení ztracen.

Ve filmu může za potopení lodě bomba, podle oficiálních zpráv však Britannic najel na námořní minu, což způsobilo jeho potopení, a to přibližně za 57 minut.

Stephen King nikdy nebyl spokojen s Kubrikovou verzí filmu. Právě proto vznikla podle jeho scénáře tato televizní minisérie, která je knize mnohem věrnější.

Stephen King si zahrál roli kapelníka ve třetím a posledním díle této televizní minisérie.

Film byl nominován na ceny Emmy za nejlepší masky, nejlepší střih zvukových efektů a nejlepší minisérie.

Věta "Víš, jak dopadla Dorota Máchalová," odkazuje na starší pohádku S čerty nejsou žerty (1984).

Potopení lodi Lusitania bylo považováno za válečný zločin a přispělo tak ke vstupu USA do první světové války. Otázky ohledně osudného druhého výbuchu trvají dodnes. Padají teorie, které mluví o druhém torpédu, munici deklarovanou jako máslo či výbuchu uhelného prachu.

Podle dobových zpráv si kapitán ponorky U20 spletl Lusitanii s Mauretanií, která za války sloužila jako nemocniční loď.

Jelikož Werich neznal pořádně svůj text, rozhodl se v mnoha scénách improvizovat. Všichni se nakonec shodli, že výsledný film je mnohem lepší, než jeho papírová podoba.

Protože se Werichovi Sovákův klobouk líbil víc, před natáčením proběhla výměna a Werich si jej ponechal. Následně tuto záměnu využili během improvizací při natáčení a vznikla díky ní i scéna s "nadívaným kloboukem".

Kvůli svým nehodám a tragickým událostem se z K-19 stala "prokletá ponorka". Scéna ze začátku filmu, kdy se při křtu nerozbila láhev, se skutečně stala.

Film měl být původně daleko věrnější jeho knižní předloze. Americká armáda, která se na jeho tvorbě podílela, však odmítla na snímku spolupracovat, pokud by v něm měla hrát zápornou roli, a tak byl scénář přepracován, načež byl Abraham Curtis (Morgan Freeman) i se svým týmem vykreslen jako speciální jednotka a samotná armáda nakonec v příběhu sehrává kladnou úlohu.

Pilotní díl první řady seriálu se natáčel ve skutečném domě. Další díly byly posléze filmovány v jeho přesné replice.

Los Angelská usedlost, která se stala předobrazem "Vražedného domu", obsahuje pro svého majitele luxus v podobě šesti ložnic a pěti koupelen. Stavba byla ke konci roku 2011 uvedena do prodeje za 4,5 milionu amerických dolarů.

Ve filmu se objevuje několik odkazů na autora knižní předlohy a jeho další tituly. Příkladem je scéna autogramiády, kde je zmíněno jméno Annie Wilkisové. Stejně se jmenovala ošetřovatelka z Kingovy knihy „Misery“. Zmínka o nalezeném díle Richarda Bachmana zase upozorňuje na pseudonym, který si Stephen King vytvořil.

Z finančních důvodů byly nejprve natočeny interiérové scény a až později se štáb vydal do novozélandské přírody filmovat exteriéry.

Finanční neúspěch filmu Stephena Kinga natolik znechutil, že se již nikdy do režie filmu nepustil.

Erik Harris a Dylen Kleebold, dvojice zodpovědná za masakr z 20. dubna 1999 na střední škole Columbine, se nechala podle policejního šetření tímto filmem silně ovlivnit. Oba ho minimálně považovali za jeden z nejlepších filmů vůbec.