Uspořená libra

Na otázku, co a kdo dělá více či méně kvalitní film kvalitním filmem (televizní inscenací), zda disponibilní technika nebo tvůrci, kterým by měla sloužit, dává LIBRA jasnou odpověď. Je pravda, že celé snímání toho neustálého řetezce skečů a vtipů všeho druhu je více divadelní než vyhraněně televizní. Stejně tak je ovšem pravda, že to ani v nejmenším nevadí. Dokonce se dá říci, že právě proto vzniklo tak skvělé dílko. S jistou nadsázkou můžeme mluvit i o typické werichovské forbíně, tj. předscéně na předscéní, jak ji kdysi provozovali Osvobození. Lidská složka díky tomu všemu, co jsem se tu pokusil zmínit, vítězí. Vítězí jednoznačně a nadčasově. A určitě vítězit bude i nadále. (Vždyť z těch, kdo tam tehdy vystupovali jako vůdčí členové týmu, ať už před nebo za kamerou, nežije nikdo. Čas nezastavíš.) (30.12.2007)

Herecký koncert klasiků starší generace českých hereckých velikánů. Těžko říct, jestli při vedení takových hereckých osobností lze cokoliv výrazněji režisérsky ovlivnit, nebo jestli tyto lidi lze samostatně a osobitě režírovat vůbec. Působí to, jako by Werich, Sovák, Stella Zázvorková a spol. vyplňovali celý prostor a své kolegy z filmového štábu vyšachovali z podílu na inscenaci. Je jisté, že potenciál tito lidé načerpali ze svých košatých divadelních zkušeností; vůbec celé výrazové pojetí této "jednoaktovky" je v podstatě divadelní. Všichni herci se zpravidla vyskytují v záběrech dohromady a jsou nuceni nonstop zodpovědně produkovat atmosféru probíhajícího příběhu. Nemluvě o tom, že mnohé repliky a konverzační obraty, které zde zazněly, nejen dokládají dobovou komunikační zvyklost, ale odpoví na otázky, odkud že se to bere ten klasický rodinný humor, který slýcháváme od svých fotrů (a mladší i dědečků)... (05.07.2006)

Stará černobílá krátká klasika. Páni herci Jiří Sovák a Jan Werich předvádějí svojí genialitu. Člověk by neřekl, že to pouze hrají, ale že se právě vrátili z nějaké hospody. Zázvorková a Brodský dobře nahrávají. Celkově je to krátký herecký koncert Pánů herců pro zasmání. Krásné čtyři hvězdičky a možná i půlka páté. (20.08.2010)

35minutová nenucená komedie se skvělými herci o tom, jak lehce stát přichází o své daňové poplatníky, když nedovolí svým občanům ani trochu toho osvobozujícího rozptýlení. Jan Werich a Jiří Sovák se doplňují trefně a tvoří zábavnou dvojici, která suverénně nabízí líbivou televizní tvorbu z časů před normalizačních. (03.03.2014)

Na to, jak je to krátké, je první polovina nečekaně utahaná - Werich se Sovákem sice opilce hrají parádně, ale vlastně je to jeden do omrzení natahovaný gag. Zkrátil bych to klidně aspoň o 5 minut. Trochu grády to dostane až když se dopracují k podepisování a když ansámbl doplní bizarní figurka Brodského policajta. - - - Jana Werichová jako komisní poštovní úřednice, která roztaje až díky Brodského (dost bezprostřednímu) dvoření, má roli dokreslenou lehkými brýlemi. (28.03.2017)