m4xp4yn3

Tematicky neříká Maron nic nového, ale vlastně nemusí. Má specifický timing a čímsi uklidňující hlas a celkovou prezenci. Po stránce obsahové hutnosti je ale o třídu níž než Louis CK nebo Dave Chapelle, díky čemuž se k jeho hodinkám málokdy vracím.

Na dialozích je sice znát zbrklá snaha převést konflikty dobových ideologií do rozhovorů o několika větách, ale jinak se mi líbí jak se tvůrci tématu chopili. Jde poznat nadšení pro věc, byť ani tak ne pro estetickou stránku Bauhausu jako jeho ideové pozadí. Stejně tak je fajn vidět, že už pominula doba automatického zavrhování levicového dědictví téhle historické etapy. Jen škoda že to musí trvat sto let, než společnost vstřebá docela srozumitelné ideály a požadavky. V hlavních rolích: Bauhaus, Johannes Hornbach.. jestli se v záverečných epizodách objeví Baumaxx nebo aspoň Jysk, dodám pátou hvězdu.

Film buduje slibnou zápletku, ale v rozhodujících okamžicích se ozývají falešné tóny, přišlo mi že autory téma nezajímalo tolik, aby ho nechali několik měsíců dozrát, a až pak se dali do práce na finálním scénáři. Takhle vzniklo náladou hutné, ale málo radikální drama tažené skvělou, byť trochu akademicky a návodně hrající Binoche.

Docela bezvýchodný dokument. Fosilní paliva používat nemůžeme, protože neúnosně zvyšují emise. Obnovitelné zdroje taky ne, protože kapacitně nestačí, a navíc k vybudování potřebné infrastruktury potřebujeme fosilní paliva. Jedinou cestou je uskromnit se. Tak tedy hodně štěstí v prosazování politického programu stojícího na nižší spotřebě a slevení ze své pohodlnosti! Jestli není nakonec nejschůdnější zvolit menší zlo a jít cestou postupného zelenění, i za cenu toho že nám Goreové říkají jen tu část pravdy, která nepodkopává ekonomické zájmy jejich sponzorů.

Samotný přístup autorky zaručil hodnotný obsah. Zatímco velká média o InCelech informují senzacechtivě, ale v honbě za výbušnými titulky nejdou pod povrch tématu, Alex Lee Moyer si s nimi jede pokecat a natočit je při každodenních činnostech. Hutná výpověď o podceňovaném fenoménu z toho už vyplyne sama. TFW NO GF je tedy v druhém plánu i důležitým svědectvím o selhání médií.

Další mistrovská Curtisovská koláž, tentokrát bez komentáře, sjednocená snovou logikou a nezastavitelnou vířivou dostředivou silou. Z žádného jiného filmu se nedozvíte více o USA přelomu 50./60. let a duchu tehdejší doby. Akorát mi už ke konci přišlo že autor k vystupňování intenzity rezignuje na jemnokresbu a používá obrazy prvoplánově šokující, bez konkrétní spojitosti s rozvíjenými tématy (hořící těla v kontrastu se žvýkačkovou kulturou a rozjívenými songy - ok, sugestivní, ale proč?)

Povedená věc, ale připomněla mi starší video konfliktu ve Vinohradské ulici s šermířem a taxikářem (https://www.youtube.com/watch?v=2IY16xfRvN4), které je vlastně tímtéž, akorát reálným a zahuštěným do kratší stopáže.

Jako leftist/cuck/snowflake/liberal/scum musím říct, že Chappelle umí zvolit úhel a tón, kterým o citlivých tématech mluví. Nikdo si neřekne že jde na věc moc zlehka, ani neodradí jednostrannou propagandou. Přemýšlí o věcech z různých stran. Jako jednomu z mála černých komiků se mu daří tématy oslovit i evropany. Chválím i vhodný název. Problém je jen v tom, že si tak moc dává záležet na vyznění, až vlastně není moc vtipný. Nejsem z těch, kterým k spokojenosti stačí charisma a nesmlouvavá attitude.

Klasický Netflix. Dává masám pocit, že pro ně zpracovává velká a důležitá (až biblická - hohoho!) témata, ale ve skutečnosti jim jen dává limonádu se syntetickou příchutí duchovna. Je to natočené dobře, svižně, ale dialogy jsou opravdu strašně odstavcovité, polopatické, neustále dovysvětlující obraz ("Ale pak jsi našel útočiště v charitě, kde jsi byl mezi chudými"), hodnotový systém katolictví a jeho vnitřní konflikty jsou tu redukovány a ořezány na pár základních tezí, ve kterých se neztratí ani ti, kteří čtou pouze novinové titulky. Navíc mě celou dobu napadaly obtěžující myšlenky jako "a to si dovolili na základě čeho dovozovat, že to v zákulisí probíhalo zrovna takhle?" Nějakou hodnotu ve filmu vidím, přesto si myslím že si téma zasloužilo lepší zpracování.

Ta pětihvězdičková hodnocení si nabouchejte do řitě. Tenhle film smrdí voláním po uznání, každý prd je vypimpený, ale pokud režisér chce prezentovat pravdivé obrazy života, a Cuaron tu ambici má, nemůže do nás ládovat jeden samožersky zaranžovaný záběr za druhým. Me tímhle filmem akorát dokázal že pilně studoval Felliniho.