biasim1

Evangelion. Ta série, která světu dokázala, že anime nemusí být jenom pro děti. Navíc ta série, která mě k anime dostala a ukázala mi, že mě anime může opravdu bavit. Co je na Evangelionu to nejlepší? Opravdovost. Na nic si tu nikdo nehraje a divák má pocit, že přesně takhle by to dopadlo, kdybyste malému a navíc deprimovanému klukovi řekli "jdi do toho robota a zachraň svět". No, takové břemeno by opravdu nebylo lehké na ničí psychiku. Dále je tu skvělá propracovanost děje a světa, který vám při každém dalším shlédnutí poodhalí něco nového, čeho jste si nejdříve nevšimli. Potom tu máme skvělou křesťanskou symboliku, úžasně vytvořenou psychologii snad všech postav a skvělý hudební doprovod. Společně s následujícím filmem se jedná o to nejlepší, co nám kdy anime tvorba přinesla. 10/10, TOP 1 na mém listu, očekávám že tomu tak zůstane ještě dlouho.

Psát komentář ke Clannadu je pro mě celkem obtížné, protože se tu nechci na stovku řádků rozepisovat, co všechno je na něm dobré, takže se to pokusím trošku hodně zkrátit. Proč mám tak rád Clannad? Je to celkem jednoduché. Tak silné emoce, které ve mě vyvolal, se nepodařilo nejen žádnému jinému anime, ale opravdu snad ani žádnému jinému médiu. Další důvod? Oproti ostatním romantickým anime se tady podíváme daleko dál, než kde jsme normálně skončili, takže se od první série, která se odehrávala typicky na střední škole a moc nového toho nepřinesla (ale stále je alespoň pro mě dost fajn), dostaneme do After story, které všechno dostane daleko dál než se většina anime odváží. Jedna ze dvou sérií, kde mám po dokončení pocit, že jsem se v něčem alespoň trochu posunul dál. Po nabrání sil si tento kousek velice rád zopakuji. 10/10. Edit 2. 1. 2022: Po druhé dokončeno, stále stejně dobré. 

Anime podle VN od tvůrců Clannadu zadaptováno opět Kyoto animation? Zní to naprosto skvěle, ale také to znamená, že jsem prostě musel neustále Kanon přirovnávat ke Clannadu, takže to samé udělám tady. Celá tahle série je Clannadu, hlavně tedy první sérii velmi podobná, takže se jedná o ze začátku velice pozvolné vyprávění, ale později, jelikož tu máme sérii jenom jednu, se dostaneme k těm smutnějším momentům, které mi zde přišli oproti Clannadu trochu méně intenzivní, ale zase jich bylo daleko více a po přibližně polovině se budou objevovat častěji a častěji a už si ani nenajdete moc času na oddych (oproti druhé poloviny After story, kde nemáte vteřinu na to se zastavit to je ale vlastně pořád celkem v pohodě). Konec, o kterém už tu někdo psal, že byl takový... Ne úplně sedící k stylu série mi přišel naprosto perfektní, bez spoilerů k tomu ale nemůžu říct víc. Menší mínus u mě má hlavní postava, která mě nějakým způsobem začala zajímat až někdy v poslední třetině. To ale vynahradí ostatní ženské postavy, protože Makoto a Ayu si prostě nemůžete nezamilovat. V celku to byl fajn smutný zážitek, ale až si příště budu chtít vybrat něco v takovém stylu, bude to asi stále Clannad. 8,5/10.

S posledními čtyřmi díly mám jediný problém, a to je to, že jsem četl mangu. Tvůrci vecpali opravdu velkou část předlohy do čtyř dílů, takže je konec opravdu hodně urychlený. Chápu, že někdo by mohl říct, že manga byla lehce protahovaná, ale chyběla mi tady velká spousta důležitých momentů potřebných pro budoucí vývoj postav nebo občas i neukončené informace. Stačilo by dalších přibližně 8 dílů a neměl bych co namítat. Aby to neznělo že se tu snažím říct, že je všechno špatně, samozřejmě tomu tak není. Kdybych neznal předlohu, celkově bych si to nejspíš dost užil. 6/10.

Cuki ga kirei je velice nenápadné anime, od kterého jsem si ze začátku absolutně nic nesliboval. Tím pádem se jednalo o jedno z největších překvapení, které jsem u jakéhokoliv anime zažil. Jedná se o ten druh romantického anime, který mám daleko raději, a to je soustředění se na samotný vztah a ne čekání 24 epizod než se postavy chytí za ruce (proto mám tak rád After story a Golden time). Čím ale tato série vyniká nejvíce, tak je to naprostá uvěřitelnost a reálnost, kterou ve velkém množství romantických sérií nenajdete. Hlavní postavy, studenti nižší střední opravdu zatím neměli žádný vztah a podle toho to taky vypadá. Ze začátku si opravdu nevědí rady, ale můžeme už od prvních epizod sledovat jejich dospívání, a to nejen co se vztahů týče. Celých 12 epizod sledujeme vývoj samotného vztahu, který se například od již zmíněného Golden Time nebo třeba Horimiyii nezasekne na pár dílů v jednom bodě, ale stále můžeme vidět krůčky směrem dopředu. Tím pádem tady nemáme ani žádné fillerové díly typu "beach episode" jako všude jinde a stopáž dvanácti dílů je zde naprosto ideální, aneb takhle bych si představoval 5 centimetrů za sekundu v seriálové podobě. Všechno je navíc podloženo pěkným vizuálem (když nepočítám občasné CGI v pozadí, z toho jsem měl skoro chuť vyrvat si oči) a příjemnou hudbou. Bez otálení tomu můžu dát 9,5/10. (Další fajn komentář - Hromino)

Jelikož se Steins;Gate řadí k nejlépe hodnoceným anime na Anime listu, byl jsem k němu nejdříve opravdu hodně skeptický. To se ale změnilo už po prvním díle, kde jsem pochopil, co na tom všichni vidí. Máme tady skupinku podivínů, kteří pomocí mikrovlnky cestují v čase. To je ze začátku vlastně všechno, co se řeší a celé anime je bráno spíše jako komedie. Po druhé třetině ale daleko více zvážní, komedie se vypaří a v poslední třetině zasadí několik "heartbreaking" momentů. Tomu samozřejmě napomáhá skvělá skupinka hlavních postav, kde si u každé najdete alespoň něco, proč si ji oblíbíte. Ze všech je ale nejlepší hlavní hrdina Okabe, který si vyjde tak neuvěřitelným vývojem od bláznivého "mad scientista" až po někoho mezi Shinjim z Evangelionu a Subaruem z Re: Zero. Ostatní postavy samozřejmě nezaostávájí, "Mayushii" si opravdu zamiluje každý, Kurisu je sympatická tsundere a Hashida je... Prostě Hashida. Prostředí Akihabary, "elektrického města", navíc krásně podtrhuje atmosféru tohoto psychologického sci-fi. Celkově jsem si tuhle jízdu neskutečně užil, a to i následující speciální epizodu a film. Po dlouhé době krásných 10/10.

Do tohoto anime jsem šel pouze s informací, že to je od Kyoto animation, a jako vždy jsem nepotřeboval vědět více. Jedná se o vcelku hodně příjemnou sérii, která nám přinese několik příběhů se středoškoláky řešících záhady. Partička spolužáků funguje naprosto skvěle, takže nám občas ani nevadí časté řešení záhad odehrávající se celý díl v jedné místnosti pouze za pomocí dialogů a je jednoduše zábava je sledovat. Jelikož tu máme opravdu malý okruh postav, každé se dostane dostatek prostoru, abychom si ji mohli oblíbit. Jak už jsem psal na začátku, jelikož se jedná o sérii od Kyoto animation, takže audiovizuál je i tady opravdu hodně dobře udělaný a animaci je příjemné sledovat. Po lehkém zamyšlení o konci, který mi ze začátku přišel nedostačující a neuspokojivý, ale až chvíli po dokončení jsem ho dokázal ocenit, musím dát sérii dobrých 8/10.

Neuvěřitelné zklamání, aneb druhý Tokyo ghoul. (Komentář obsahuje spoilery). Prvních pár dílů bylo ještě celkem fajn. Atmosféru sirotčince už samozřejmě nezaměníte, ale stal se z toho celkem fajn šónen. Potom se to tak nějak změnilo. Už jsem tuto sérii na začátku přirovnal k Tokyo ghoulovi, a to z určitého důvodu, a to je velké přeskakování částí příběhu, a tady to je dohnáno ještě daleko dál. Mangu jsem osobně nečetl, ale po pročtení pár stránek zjistíte, že se vám opravdu jen nezdá, že jste něco vynechali, ale anime opravdu vystřihlo jeden celý arc a velkou spoustu kapitol. Motivace a celkové chování postav přestalo dávat smysl, navíc se mění minutu od minuty a to občas až neuvěřitelně moc ("chci vyhladit démony protože mě několik let mučili, je to můj celoživotní cíl ale vlastně si během pěti vteřin uvědomím že to je špatně i když jsem předtím nedala žádné náznaky k tomu, že bych s kýmkoliv chtěla vést diskuzi o tom, že jsou démoni hodní, natož abych s nimi jakkoliv soucítila"). Tomu tak je také u hlavních postav, protože například Emma se mezi dvěma díly neuvěřitelně změnila k tomu, že chce vlastně démony zachránit a všechny k tomu pár větami přesvědčila, aniž by následovaly jakékoliv otázky. Proč mi přišlo zvláštní že se Emma díl od dílu změnila? Protože mezi těma dvěma díly uplynul celý rok, který nám prostě tvůrci neukázali. O změně Isabelly se tu asi vůbec zmiňovat nemusím. Konec anime působí, jako by vás chtěl dojmout rozloučením několika postav a ukázat vám, že se chystá nějaká třetí série. Místo toho ale ještě potom, co si myslíte že jste viděli konec uvidíte sestřih nic neříkajících scén, u kterých se potom dočtete, že se jedná o ten rok, který jste vynechali, ale jelikož k tomu nemáte informace, absolutně nic vám to neřekne. Potom samozřejmě tři minuty po odloučení následuje shledání postav. To, že u posledních dvou dílů není napsaný nikdo u scénáře už za něco mluví. Abych tu nenadával jen na příběh, mohl bych také podotknout že se celkový vizuál od první série dost zhoršil. Nejvíce mi vadila absence jakkoliv zajímavě použité kamery, jak tomu bylo v první sérii, takže jakékoliv budování atmosféry přestalo fungovat. Za prvních pár dílů 3/10.

Dnes jsem se tu rozplýval nad Mušoku tensei a hned ten stejný den jsem dokončil jedno z největších zklamání této sezóny. Když jsem začínal s Tatoebou, bylo to někdy po vydání třech dílů a už jsem nějak věděl co se tam má dít. Očekával jsem, že uvidím One punch mana, ale fantasy. A přesně tak to bylo, ale jen asi tak první díl. Později začal seriál všechny své vtipy a komediální scény, které použil v první epizodě stále a stále opakovat a tak vás omrzí už během první poloviny. Kdyby k tomu byl alespoň nějaký fajn příběh, tak bych to sérii ještě odpustil, ale ten tu prostě chybí. Jedná se většinou o epizodní příběhy, na které jsem než vyšla další epizoda naprosto zapomněl. Na konci se seriál ještě snažil v posledních dvou dílech nějakou příběhovou stránku zachránit, ale to se i tak nepovedlo. Když někde chybí příběh, můžou to zachránit alespoň postavy. Máme tady přesíleného hrdinu, jehož jedinou vlastností je, že je přesílený (edit: jak mě Jeoffrey opravil, nezmínil jsem jeho naivitu a přesvědčení, že je vlastně slabý). Dále tady je skupinka ženských vedlejších postav (takže vlastně drtivé většiny), jejíchž jedinou zapamatovatelnou vlastností je, že jsou z nějakého důvodu všechny tak extrémně moc zamilované do hlavního hrdiny. Ze začátku se to tvůrci snažili alespoň trochu odůvodnit, ale později se i na to vykašlali. To, že byla tohle jediná zapamatovatelná vlastnost znamená, že u těch ostatních postav si už ani žádné jejich osobnosti a vlastnosti nevšimnete, takže když se nějaká postava v jednom díle neobjevila, v dalším díle jsem už ani nevěděl že tam někdo takový byl. Abych alespoň něco vyzvedl, mohla by to být fajn animace, která ale také není v této sezóně nějak vynikající, ale ani mě při sledování nijak nerušila od zážitku. Za vizuál a prvních pár dílů slabé 4/10.

Jedno z největších a příjemných překvapení momentální sezóny. Ano, jedná se o další isekai s přesílenou hlavní postavou, který ze začátku ničím zvláštním nevyniká. Opět je čtyřicetiletý NEET přejet kamionem a přesunut do jiného světa, kde se ale pro změnu od ostatních isekaiů narodí jako malé dítě. To mu umožňuje sledovat celý svět nejen svým dospělým já, ale i těma dětskýma očima. Čeká ho vše, co by ho normálně čekalo. Učí se mluvit, číst a samozřejmě také používat magii. Ta je v této sérii dost fajn udělaná a nefunguje pouze způsobem "teď pohnu rukou a zapálím strom". Celkový svět je hodně rozlehlý a opravdu toho využívá, ať už od různorodých ras a kultur, tak svých vlastních jazyků a problémů daných národů. Hlavní hrdina začne svět objevovat sice ze začátku jenom na svém dvorku, kde je opravdu využito, že se jednalo opravdu o naprostého otaku bez žádných sociálních schopností a kvůli velkému množství traumat se bojí vyjít už jen za plot a není to tam přidáno jen proto, že se to děje ve všech dalších anime. Navíc se díky své dospělé mysli dokáže chovat většinou vlastně i dost chytře a moc toho nenechá náhodě, takže dokážu tvůrcům vážně věřit, že přesně vědí, jak chtějí se seriálem pokračovat. Bohužel tím, že se jedná o dospělého v těle dítěte přichází pro mě jediný zápor série, a to naprosto zbytečné ecchi scény, které si sice dokážete odůvodnit, proč vám tam nevadí, ale také jsou tam naprosto zbytečné a příběhem nějak zvlášť neposunou. Kdybych se měl posunout k dalším postavám, tak tam žádné dvě postavy nejsou stejné a opravdu jsou v příběhu důležité a nejsou tam jen od toho, aby se později přidali do hrdinova harému (jsem si bohužel naprosto jistý, že to nastane). Později v sérii se navíc dostaneme na úplně jinou stranu světa, takže se můžeme podívat na několik dalších ras a kultur, navíc mě opravdu mile překvapila přítomnost smyšleného jazyka, který se v seriálu opravdu používá a není tam jako všude jinde jen na efekt v prvních vteřinách dialogu před přechodem do japonštiny. Animace tam je opravdu pěkná na pohled, a to i u bojových scén. Pěkných 9/10.