HKstars

Jeden z nejslavnějších filmů sedmdesátých let, milník žánru, první úspěch Jackieho Chana. Tento film se skutečně může pyšnit řadou titulů a přesto ho spousta fandů vůbec nezná. A proč? Snímek vznikl na sklonku sedmdesátých let, kdy si Jackieho vypůjčila firma Seasonal. Yuen Woo-Ping byl tehdy ještě zelenáč a točil filmy se svým otcem Siu Tien Yuenem. Pro svůj nejnovější film Snake in the eagle´s shadow (Škola hada) získal nejen talentovaného Jackieho, ale i korejského bojovníka Hwang Jang Leeho - jednoho z nejtalentovanějších filmových bojovníků všech dob. Škola hada má příběh jednoduchý jako malá násobilka - Hwang Jang Lee hraje zlého mistra Orlího drápu, jehož technika je téměř neporazitelná, porazil už tisíce bojovníků (hmmm...) a teď mu právě leží v žaludku technika Hadí pěsti. Jelikož je celkem úspěšný, zredukuje počet bojovníků tohoto stylu na jediného. Tím je dobře maskovaný tulák Pai Cheng-Cheh (Siu Tien Yuen), který zrovna dorazil do města a jeden mladík se nad ním slitoval a dal mu najíst. To je náš hrdina, Chien Fu (Jackie), neumí do pěti počítat a v místní škole bojových umění (plné naprostých loserů ;) plní funkci boxovacího pytle. Nesmíme však zapomenout, že i boxovací pytle mohou mít dobré srdce a výměnou za kus žvance a vlídné slovo začne Pai Cheng-Cheh učit mladíka styl Hadí pěsti. To se samozřejmě ukáže jako výtečný tah, protože mistr Orlího drápu přijíždí do města a nehodlá mít slitování s nikým... Jak už jsem řekl - příběh, úvodní scéna Jackieho cvičícího před rudým pozadím (tenkrát byly podobné umělecké formy asi denním chlebem) a směšný anglický dabing, nejsou zrovna atributy, které by měly formovat váš pohled na tento film. Stačí přetočit příběh o kus dál a chtě nechtě budete muset ocenit trochu syrový, ale přesto roztomilý smysl pro humor (některé gagy, ve spojení s dabingem, vám vskutku vytřesou duši z těla) a především obrovský posun v choreografii. Yuen Woo-Ping už tenkrát věděl koho jak rozhýbat a ve spolupráci s Jackiem je na výsledek skutečně radost pohledět - ať už je to promyšlený systém Hadí pěsti nebo bezchybné kopy Hwang Jang Leeho, zůstanete sedět s otevřenou pusou... Možná si myslíte, že přeháním a Škola hada je ve vašich očích jen zastaralé kung-fu se směšnými pohyby ztrouchňivělých mistrů, pro většinu hardcore fandů však zůstává klasikou mezi old-school filmy, která se dokázala vyvarovat školáckých chyb svých předchůdců a do tradičního žánru přimixovala i pár netradičních ingrediencí. Najdete tu humor, bravurní akci v níž lze vysledovat střípky pozdějšího "Jackie" stylu, povedenou sekvenci tréninku (která později inspirovala mnohé filmaře) i výborné finále ve kterém oba bojovníci (Jackie i Hwang Jang Lee) předvádějí neuvěřitelné kousky. Ale abychom se vrátili na začátek recenze a zodpověděli otázku "Proč tenhle film skoro nikdo nezná?": Úspěch Školy hada byl nečekaný a tak se stejný štáb vrátil do stejných lokací a natočil bleskurychle další film - legendu mezi legendami - Drunken Mastera, který byl ještě o chlup lepší než tehdy převratná Škola hada a nemilosrdně tak první Jackieho úspěch zakryl svým vlastním leskem. Škole hada však už nikdo nikdy nevezme, že byla první a báječná. 90%

Jeden z prvních Jackieho filmů režírovaný hongkongským postrachem - režisérem Lo Weiem. Příběh se odehrává v Shaolinu a film je dalším ze škatulky old school kung-fu snímků, tentokrát ovšem s nezanedbatelnou příměsí smrtící komiky. Jackie hraje pouze řadového žáka, který se v Shaolinu převážnou většinu času fláká. Všechno ale změní krádež knihy nejmocnějšího stylu, kterou ukradne tajemný ninja. To má za následek přílet tajemné komety (která je až nebezpečně podobná prskavce), která to napálí přímo do chrámu a která způsobí nález svaté knihy tajemných duchů ovládajících "jestě víc nejmocnější" styl ;))) Jackie se s nimi skamarádí, oni ho styl naučí a všechno skončí v klasickém souboji na život a na smrt ;). Jak prostinké... Co film odlišuje od ostatních LoWeiovin? Především trocha humoru (který je ovšem ve většině případů hloupoučký a notně otřepaný - najdou se ale i výjimky, např. když Jackie chčije na mnichy (tomu se říká smrtící komika ;)) a využití převratných triků (na svou dobu). Právě z těchto speciálních efektů (a hodně šílené dramaturgie celého filmu) se budete ohromně bavit. Náraz duchů do Shaolinu a jejich první kontakt s mnichy je totiž dokonale odvazový a vy nebudete vědět co vaší bránici ubližuje víc - jestli pár skutečně povedených gagů, topornost herců nebo neuvěřitelně divné triky (jejichž vrcholem je design duchů, kteří vypadají jako přeoperované havajské tanečnice s červenými parukami ;). Choreografie je místy velice dobrá (zvlášť Jackiemu to jde pěkně od ruky, s ostatními je to horší) a navzdory klasickému "fázování" jsou boje velice koukatelné a je jich hodně, což udržuje tempo filmu na příjemné úrovni. Lo Wei při natáčení asi hodně spal (nebo hodně jezdil sázet na koníčky), protože např. bojová scéna s tonfami je plně v Jackieho režii a na výsledku je to sakra poznat. I přesto bych film doporučil jen opravdovým fandům Jackieho a hlavně těm, kteří na něj mají chuť... kterým v danou chvíli nebude vadit, že postavy disponují inteligencí podsvinčete, že zvuk postavy seskakující ze stromu zní jako vykládání uhlí z náklaďáku (nebo jako tříštící se harfa ;) a v neposlední řadě překousnou i pár slabých fightů (zvláště ten v absolutní tmě je vypečený) a zběsilou logiku děje... Je toho hodně, ale když všechen tehnle "odpad" odhrnete, možná najdete něco co se vám zalíbí. 50%

Jackie Chan se tentokrát octl na zatraceně horké půdě, když se upsal téhle americké komedii o tajných agentech, superoblecích a otrávené vodě. Už od začátku je tu totiž všechno špatně - scénář o superkonspirativní otravě vody by se možná ujal v nějaké bondovce ze sedmdesátých let, ale dneska působí spíš jako nechtěná parodie v rámci žánru, která se nemá o co / koho opřít - Jackie Chan je tu jen jako figurka pevně svázaná kupou vizuálních triků, které mají diváka přesvědčit o tom, že tajným agentem může být každý. Místo toho přesvědčují spíš o tom, že kdyby v tomhle filmu nehrál Jackie, ale třeba Hugh Jackman nebo Chuck Norris, zřejmě by to vadilo málokomu. Akční scény tu nahrazuje vyumělkovaná drátenická exhibice a i když je místy patrné, že Jackie Chan se snaží bavit publikum, zůstává díky mizernému scénáři a slabému obsazení, hluboko pod svým obvyklým standardem. Jason Isaacs si odehraje svých patnáct minut a pak se raději nechá zasádrovat, Jennifer Love Hewitt je sice krásná, ale komedie asi není její oblíbený žánr a prává ruka záporáka v podání Petera Stormarea je spíš ukázkou toho, kam může dobrý herec klesnout. Naštvaní tentokrát nebudou jen fandové Jackieho Chana (pro ty je zřejmě Tuxedo nejtemnější noční můrou), ale i běžní diváci očekávající lehkou akční komedii. Režisér Kevin Donovan nedokáže prokličkovat slabým scénářem, nedokáže ukočírovat talent Jackieho Chana ani solidní rozpočet, který zbytečně vyplýtvá na okaté triky. Možná není úplně beznadějný, ale jeho režijní debut se zkrátka nepovedl. Nekoukejte na tenhle film pozdě večer, mohli byste usnout... 40%

Každý akční herec zřejmě ve své kariéře dojde do bodu, kdy si řekne "publikum se nemůže nabažit mých kousků, kéž bych se tak mohl rozdvojit" a za pomoci filmových kouzelníků si svou myšlenku splní. Povedlo se to Van Dammovi (tomu hned několikrát) i Jet Limu a na začátku devadesátých let i Jackie Chanovi. Akční komedie Twin Dragons však není výjimečná jen dvojnásobnou porcí "chanovinek", je to jeden z nejlépe obsazených filmů všech dob. Jackie a Jackie jsou v úvodu filmu rozděleni díky incidentu v nemocnici (je to taková paralela se začátkem Dvojitého úderu ;) a vyrůstají odděleně. Z jednoho (toho co zůstal s rodiči) vyroste klavírní virtuos John Ma, z druhého pouliční grázlík Boomer. Celých třicet let se úspěšně míjejí v převelikém Hongkongu a jediné co je spojuje jsou podivné úlety. Když John hraje na klavír, Boomerova ruka nedokáže být v klidu a kopíruje tytéž pohyby, když Boomer kýchne, uleví si i John... Je poměrně jasné, že ti dva se brzy setkají. Boomer se spolu se svým kámošem Tysonem zaplete se zločinci, když zachrání pohlednou barovou tanečnici (Maggie Cheung) a John má zase plné ruce práce s novou "kamarádkou" (Nina Li Chi (manželka Jet Liho)), kterou mu cpe jeho obchodní kolega za ženu. Teď už stačí jen několik dobře mířených gagů, několikanásobná výměna partnerek a finální setkání obou bratrů zpečetěné velkolepou akční scénu na závěr. Připadá vám to tak trochu jako narychlo uplácaný dort? Máte pravdu. Twin Dragons vznikl jako "charitativní film" HK režisérského cechu a většina tvůrců na něm dělala skoro zadarmo. Obsazení těžko mohlo být hvězdnější - kromě dvou Chanů, Maggie Cheung nebo Niny Li Chi se tu objevuje celá řada slavných HK herců a tvůrců (většinou v malých roličkách). Yuen Chor (záporák z Police Story) hraje otce Johnovy snoubenky, Lau Kar-Leung se objeví jako doktor, John Woo jako oddávající a trio mechaniků si zahrála HK režisérská elita - Tsui Hark, Ringo Lam, Ng Sze Yuen. I za kamerou je hodně plno, o režii se postaralo hned několik lidí (Tsui Hark, Ringo Lam, Jackie Chan) a choreografie akčních scén je dílem těch nejlepších (Jackie Chan, Yuen Woo-Ping, Ching Siu-Tung, Tung Wei), takže... tady skutečně uvidíte něco, co jinde neuvidíte - neobvyklou spolupráci tehdejších špiček v mimořádně zábavné taškařici. Je fakt, že v některých místech je koncentrace zvučných jmen spíš na obtíž a film vypadá jako spíchnutý horkou jehlou, ale dobře vyvážený mix humoru a akce (dovedený v závěru do dokonalosti) bezbolestně zakryje slabé partie a vykouzlí vám příjemně strávené dvě hodinky. A to je v dnešní době k nezaplacení. 80%

Původně závěrečnou část trilogie Police Story natočil Stanley Tong a byla to dobrá volba, protože i když se třetí díl od předchozích Ka Kuiových eskapád dost liší, stále nechává laťku hodně vysoko. Jackieho charakter se (asi odměna za zásluhy) musí spojit s čínskou armádní policií (v čele s agentkou Yangovou, kterou hraje Michelle Yeoh) a inkognito proniknout do vězeňského tábora. Zločinec velkého formátu známý pod přezdívkou Panter (Yuen Wah) totiž plánuje útěk a je v zájmu čínské policie, aby byl úspěšný. Pokud Panter uvěří, že Ka Kui je přítel, může to vést k odhalení celé distribuční sítě. Jako obvykle se ale všechno tak trochu zamotá a v nebezpečí se ocitne nejen Ka Kui, ale i inspektorka Yangová vydávající se za jeho sestru. Trojka (též známá jako SuperCop) je v očích některých fandů spíš levobočkem celé série než důstojným pokračováním. Může za to nejen výměna režiséra, ale i posun filmových trendů. Čtyři roky posunu oproti druhému dílu jsou prostě vidět a už se točí trochu jinak. Na Tongově režii je znát agresivita a videoklipovitost, scénář si zas nemohl odpustit trochu nezbytného humoru. Výsledku to však (alespoň podle mého názoru) prospívá. Chan si s chutí střihne pár gagů a s Michelle Yeoh mu to víc než sluší. Záporák v podobě Yuena Waha je sice zřejmě nejslabším článkem filmu, ale to vám bohatě vynahradí závěrečných patnáct minut, které se, jako již tradičně, nesou ve znamení nejlepších scén celého filmu. Až uvidíte Jackieho plachtit na žebříku pod letící helikoptérou nebo až budete zírat jak Michelle Yeoh plachtí s motorkou přímo na vlak, odpustíte tomuhle filmu cokoliv. 80%

Druhý díl na sebe po úspěchu jedničky nenechal dlouho čekat a příběh pokračuje tam, kde skončil. I když se Ka Kui vyznamenal, díky "svérázným postupům", je odsouzen do podřadné role dopraváka. A co hůř, jednoho dne kolem něho projede záporák z jedničky a mává příkazem o propuštění. To hodně naštve, nicméně Ka Kui se krom hrozeb z jeho strany musí postarat ještě o záhadný gang pyromanů, kteří vydírají velké společnosti. Kdo nezaplatí, bude rozmetán na milióny kousíčků. Druhé díly bývají kritickým artiklem, protože jejich tvůrci se za každou cenu snaží trumfnout originál. Jackie však prokazuje dostatek originality i zápalu pro věc a pod jeho rukama (Jackie režíroval oba první díly) roste film o němž skutečně můžeme říct, že je dražší, akčnější a minimálně stejně dobrý jako jeho předchůdce. Znova se dočkáme úžasného finále (s mimořádně propečeným zakončením) a Jackieho postava bude muset prokázat hned dvojnásobek svého obvyklého maxima, aby se vypořádala nejen se záporákem z jedničky, ale i s novým triem nebezpečných záporáků v čele s hluchoněmým mistrem bojových umění (Benny Lai). I dvojka Police Story se zkrátka povedla - stejně povedená atmosféra, vynikající herecké výkony a bezchybná akční stránka. Skoro to vypadá jako že se jednička a dvojka točily naráz (ve skutečnosti je tu rozestup tří let), protože vypadají tak trochu jako jednovaječná dvojčata, což je ale vzhledem ke společnému otci docela pochopitelné. Verdikt je i tentokrát jasný - vidět musíte obě. Jednička bez dvojky to je jako pravačka bez levačky. A vy přece nechcete, abychom vám uřízli ruku ;). 100%

V roce 1985 se Jackie Chan rozhodl "přehodit výhybku" a za tehdy astronomický jeden milión amerických dolarů natočil akční film nové HK vlny. Současné lokace, minimum humoru, maximum akce. Kvůli tomuhle trháku vzniknul proslulý "Jackie Chan´s stunt team" a není se co divit, protože Police story je plná fantastických, dnes již stoprocentně kultovních, kaskadérských kousků (úvodní průjezd vesnicí, zastavení autobusu, závěrečných třicet minut). Krom toho Jackie dokazuje, že i bez podpěry v podobě humoru je schopen uhrát náročnou roli. Skvěle mu sekunduje Bill Tung jako starší inspektor, Maggie Cheung jako jeho přítelkyně (tato role ji proslavila) a v neposlední řadě Yuen Chor jako dokonale slizký záporák. Jackie v rozhovorech prohlašuje, že první Police Story dodnes považuje za svůj nejpovedenější a nejoblíbenější film. Není divu - pětihvězdičková akce, neuvěřitelné výkony a svěží filmový vánek, který v HK kinematografii nenechal kámen na kameni. Jestli jste Police Story ještě neviděli, zákonitě si musíte připadat méněcenní ;). 100%

V tomhle akčním filmu ze současnosti hraje Jet Li příslušníka speciální čínské jednotky bodyguardů (defenderů). Ten je pověřen ochranou svědkyně (Christy Chung), která může usvědčit velkého zločince. Co následuje si každý velice rychle domyslí. Na základě amerického Osobního strážce s Kevinem Costnerem pak stojí celá tahle hongkongká taškařice. Jet Li hraje odměřeného drsňáka, Christy Chung pak sličnou děvu, které nejdřív chování jejího strážce nevyhovuje, ale nakonec (poté co ji několikrát zachrání život) se do něho pochopitelně zamiluje. Snadné jak facka. Ačkoliv je pod filmem podepsaný Corey Yuen, film se nese v poklidném tempu a jen občasně je lemován nějakou tou akční scénou (přestřelka v obchoďáku)... Akce je tu na vysoké úrovni (Coreymu tyhle moderní akčňáky jdou), co se týče příběhové vaty, musí vám stačit přítomnost Porkyho z OUTC, který co by příslušník hongkongské policie zajišťuje nezbytný kousek humoru při snaze trumfnout "bodyguarda z Pekingu"... Celý příběh má trochu odlehčený HK styl - taková Christy Chung je úplně v klidu, i když kolem ní padají mrtvoly jak na běžícím pásu. V roli záporáka se nakonec představuje Ngai Sing a dokazuje, že bude Jetovi více než rovnocenným soupeřem. Dokazuje to závěrečná přestřelka měnící se v explozivním finále do velkolepé bojové scény. Podtrženo, sečteno nakonec se z toho vyklubal příjemný (nenáročný) film. Corey zvládnul na jedničku nejen akci (plné fajn triků), ale i dialogové scény (plné fajn klišé ;)... Jestli jste někdy chtěli být osobním strážcem, tenhle film je pro vás... 70%

Speciální jednotka geneticky upravených supervojáků (s vyoperovanými nervovými centry) se vzepře proti svým "tvůrcům" a uprchne z přísně střeženého komplexu. Jsou neporazitelní, zatraceně naštvaní a začnou, jak se na záporáky sluší, dělat pořádnou neplechu. To v konkrétním případě znamená přímou redukci drogových kartelů, jejichž obchody hodlá vůdce skupiny převzít a ovládnout tak trh s drogami. Naštěstí je tu Tsui (Jet Li), jeden ze supervojáků, kterému sice přeoperovali tělo, ale ne duši. Rozhodne se (jako maskovaný superhrdina) postavit proti bývalým kolegům, najde si klidnou práci knihovníka a... panebože co to plácám? ;) Příběh Černé masky je tak trochu vymačkaný citrón - elitní jednotka supervojáků hodně připomíná Univerzálního vojáka (stejně jako potřeba neustálého doplňování krve (v Univerzálním vojákovi to byl led na zchlazení těla)) a Černá maska u nás navíc vyšla jako reakce na úspěch Matrixu, kterému se v některých aspektech (bojové scény, oblečení hlavních hrdinů) až nebezpečně podobá. Jak by taky ne, když choreografem akce tu byl Yuen Woo-Ping. Faktem ale zůstává, že výrobní štítek Černé masky má na sobě číslovku 1996. Ani mile drátované scény (bitka na hřbitově, finále) a ostřílený Jet Li v hlavní roli, však nezachraňují diletantství scénáristy a režiséra. Danny Lee v akčním žánru neumí moc chodit a prozrazuje to už úvodní přestřelka, ze které nejspíš dostanete třesavku. Díky těmhle "nedobrovolným přítežím" zůstává Černá maska daleko za svými možnostmi (Yuen Woo-Ping a Jet Li by pod zručnějším dozorem určitě dokázali víc) a lze ji použít jen jako akční výplň deštivého odpoledne, u které, díky občasným závanům Pingovy geniality, byste rozhodně neměli usnout... 50%

První a poslední (zatím) Jetův režisérský počin patří do kategorie filmů, které se vymykají běžné HK produkci, ale přesto (nebo právě proto) by měly patřit do sbírky každého fandy. Velkofilmový začátek, kdy dva (slovy) dva japonské tanky s podpůrnými jednotkami drtí čínský val a mezi exlodujícími těly a deštěm kulek proskakuje Jet (HK spin z deset metrů vysoké skály by vás neměl překvapit ;), je vzápětí ustřihnut a my sledujeme Číňany oslavující konec války (podlé té bitvy to rozhodně nevypadalo, že by vyhrávali, ale to vem čert)... Tenhle úvod ovšem hodně klame, protože zbytek filmu se nese v úplně jiném duchu... Born to defence je jedním z těch zajímavějších pokusů o vážný film (jen kdyby atmosféru vytrvale nenarušovaly vtipy o chcaní a další známé prvky svérázné čínské komiky). Jet hraje válečného hrdinu, který přijíždí spolu s několika spolubojovníky do rodného města... Květiny a sympatie však nečekají na něj a jeho druhy, všechnu smetanu slíznou Britové a Američani, kteří příjíždějí v džípech a nechávají se obskakovat jak to jen jde... Po několika konfliktech (Britové a Amíci jsou v tomhle filmu prezentováni jako parta všehoschopných hajzlů ;) vše spěje k neodvratné konfrontaci - Jet potkává dvoumetrového důstojníka a odhaluje tajemství západního boxu. Jak minuty ubíhají, američtí námořníci jsou stále agresivnější a Jet musí napnout všechny svaly, aby uštědřil jejich nabubřelosti pořádný políček... Nemá to lehké, protože scénárista ho vláčí bahnem a podráží mu nohy jak to jen jde. Ani v soubojích si hlavní hrdina neodpočine - image bleskurychlého Asiata je konfrontována s úderností západního boxu a když rukavice nepomáhají, začnou se hrdinové mydlit židlemi... souboje jsou dlouhé (hlavně souboj v baru) a zatraceně brutální, o krev a modřiny není nouze. Tahle depresivní poloha hlavní postavy ale příběhu nepochybně prospívá - atmosféra je ponurá a napjatá a Jet Li ze sebe ždíme jeden z nejlepších výkonů své kariéry (zvlášť co se týče herecké stránky). A když ještě dodám, že film se může pyšnit jednou z nejlépe provedených finálních scén, neměli byste váhat. Jen škoda, že Jet Li se při natáčení finále zranil a poslední tři minuty za něho zaskakuje nějaký kolega. Je to bohužel příliš vidět... inu, stane se a výsledek to nijak neshazuje, takže - váhal jsem mezi sedmdesáti a osmdesáti, nakonec dávám osmdesát, protože akční scény jsou skutečně lahůdkové... p.s. Znáte ten vtip s pochcanou košilí a mřížemi z Shanghai Noon? Jet tohle uměl už v osmdesátých letech. Takovej je to machr ;) 80%