Recenzie (634)
Ženy (2008)
Prosím všechny přítomné muže, kteří film zhlédli (jejich motivace je už sama o sobě tak trochu diskutabliní,ale nevadí), aby z něj nedělali předčasné a mylné závěry o intelektu žen. Nedopadly bychom totiž v tomto hodnocení rozhodně nijak lichotivě. A Diane Englishovou prosím, ať příště přenechá podobné náměty třeba kolegyním Ephronové nebo Meyersové. Děkuji.
Přešlapy (2009) (seriál)
Asi o třídu dál než seriály typu VKV a Ordinace v růžové zahradě, přesto o celou základní školu za seriály ze zahraniční produkce podobného typu.
Jak zabít svou ženu (1965)
Určitě ne tak dobré jako třeba Nebožtíci, ale za vidění tenhle film stojí (kdyby jen kvůli scéně "manželka v pánském klubu, zachraň se, kdo můžeš"...)
Duety... když hvězdy zpívají (2009) (relácia)
Zatím velmi krotká a neoriginální variace na Stardance. I ta porota byla taková nijaká, ocenila bych trochu kritičtější komentář k věci, ne jen to obecné chválení za odvahu. Uvidíme (a uslyšíme) příště.
Julie a Julia (2009)
"Lobster-killer, lobster-killer..."
Shortbus (2006)
"Shortbus...se tak nakonec stává bolestně trefným portrétem tápajících bytostí a svědectvím o křehkosti jejich duší. Jen je tu víc ztopořených penisů, než jsme v tomhle žánru zvyklí." - Vojtěch Rynda, cinemamagazine.cz. A za sebe jenom dodám, že v Shortbusu znalci identifikují Danielu Sea z L Wordu, její přítelkyni Bitch nebo JD Samson z Le Tigre.
Life - najbohatší policajt (2007) (seriál)
Skvěle. Soames Forsyte a Carmen de la Pica Morales ve stejném seriálu? Není tohle televizní nebe?
Nehanební bastardi (2009)
Quentin Tarantino se jednou za všechny ty mrtvoly, co má na pažbě, bude smažit v pekle. Pradon, on tomu peklu bude vládnout. Ale zpět k věci. Jsou čtyři důvody, proč Pancharty vidět. A mají i jména: Brad Pitt, Christoph Waltz, Til Schweiger a Mélanie Laurent.
Podozriví (1995)
Vnikající film. (Když se to tak zpětně vezme, ta pointa až tak šokantní nebyla. Ale co, příjemnou zábavu přeju!)
Pokánie (2007)
Pokáním vám Ian McEwan zlomí srdce. Joe Wright vám jeho filmovou podobou nejenom srdce zlomí, ale ještě ho podupe, když vám všechny představy a obrazy doopravdy ukáže na plátně, ještě krásnější a tragičtější, než se vám kdy snilo. Připraví diváky ale i o tu trochu iluzí, které Briony Tallisová ve své knize čtenářům nechala.