progression

Nevím jak to ten Sergio Leone dělal. Zdánlivě neuvěřitelně dlouhá stopáž, ve skutečnosti pro diváka film, u kterého se ani na chvilku nenudí. Zdánlivě se pořád skoro nic neděje, ve skutečnosti se toho děje neuvěřitelně moc. Geniální scény, i když třeba beze slov, hudební motivy Leoneho kamaráda Morriconeho, které perfektně lemují celý děj i vývoj jednotlivých klíčových postav. Rafinované budování celého příběhu, jeho zápletky a hlavně celkové atmosféry, kde každý detail má přesně své místo i čas, dovedou celý příběh do nezapomenutelného finále. Asi právě proto tento filmový klenot patří mezi nejlepší i nejoblíbenější filmy historie, v kategorii westernů je možná přímo tou "jedničkou". U hodně moc filmů časem člověk většinu podstatného a zapamavatovatelného stejně pozapomene, je bohužel i dost filmů, které divák zapomene hned po shlédnutí a někdy dokonce i v průběhu. Tomuto filmu se ale podařilo to co málokterému - jako by se divákovi připomínal v mozku včetně většiny klíčových scén i melodií, kdykoliv si jen na název vzpomene anebo na něj při nějaké příležitosti "narazí".

Robert Redford současně na dvou židlích - herecké i režisérské. Obou dvou se zhostil na výbornou. Obzvláště ta režisérská mu svědčí, myslím, že jsem od něj slabší film ani neviděl. Přesto, že si laťku filmem (režisérským debutem) "Obyčejní lidé" nastavil zatraceně vysoko,.ale minimálně "Legendou o slavném návratu" ji stejně přeskočil a ani tento snímek nezůstává o moc pozadu. Nádherná divoká příroda, moc pěkná hudba Thomase Newmana a poutavý příběh (nejenom) o vztazích mezi lidmi i léčení nemocných duší - koňských i lidských. Příběh je vyprávěn velice poutavou formou, a i když závěr je dost předvídatelný, přesto je natočen velice zajímavě a poutavě a hlavně tak, že na klíčové závěrečné scény divák jen tak brzy nezapomene. Kromě většiny výborných ústředních postav hodně zaujme mladičká Scarlett Johansson v první větší roli, které se zhostila na výbornou. Kdo by tehdy tušil, jaká HEREČKA z ní v blízké době vykvete ...

Rozpočtově malý, ale ve skutečnosti velký a ohromně působivý TV film podle skutečnosti o dostihové klisně Ruffian. Byla to klisna s neskutečným srdcem a bojovností, na dostihové dráze nebyla nikdy poražena (i v soubojích s hřebci) a právem je považována za jednoho z nejlepších koňů celé dostihové historie. Ve své době jí fandila skoro celá Amerika a o jejích soubojích s přízněmi i nepřízněmi osudu právě nezapomenutelným způsobem vypráví tento vyjímečný film. Veškeré dostihové scény i "dostihové zázemí" jsou znázorněny naprosto realisticky a myslím, že poutavě zachycenou atmosférou i dramatickou a působivou stavbou celého příběhu o této legendární klisně dokáže plně vtáhnout do děje i "nedostihového diváka", a že po skončení filmu málokdo na osud tohoto koně s "ohromným srdcem" jen tak rychle zapomene. Škoda jen, že si někdy nevzpomene alespoň jeden z té přemíry všech možných TV kanálů anebo že se nedostane do hledáčku DVD distributorů...

Režisér Zeffirelli při výběru představitelů pro hlavní role asi dost riskoval. Ale vyhrál bingo. Mladičcí víceméně neznámí představitelé Romea a Julie byli nesmírně spontánní, přirození a uvěřitelní a díky tomu i přes konkurenci výborných hereckých výkonů zkušenějších hereckých kolegů strhli naprostou většinu pozornosti na sebe. Všechny klíčové scény tohoto klasického milostného příběhu jsou předvedeny takovým způsobem, že divák neztratí pozornost ani na okamžik. Je hluboce vtažen do příběhu (i když ten je všeobecně známý), k tomu zní nádherná hudba Nina Roty - ten ústřední hudební motiv asi do smrti nezapomenu, a na překrásnou Olivii Hussey s dlouhými havraními hlasy samozřejmě také ne. Myslím, že toto filmové zpracování je úplně právem považováno za nejlepší a nejpopulárnější. Možná, že nejenom v množině všech "Romeů a Julií", ale dokonce v množině všech klasik Williama Shakespeara ...

Moderní verze legendárního shakespearovského dramatu Romeo a Julie zasazená do prostředí New Yorku (West Side) zpracovaná formou muzikálu, kde Monteky a Kapulety nahradili Tryskáči a Žraloci a původní květnaté dialogy jsou v moderní verzi víceméně nahrazeny větší porcí hudby (legendární skladby Leonarda Bernsteina) a velkým množstvím působivých tanečních scén. Přesto anebo právě proto se toto moderní muzikálové ztvárnění stalo jedním z muzikálových "historických" skvostů a neztratilo ani po letech nic ze své působivosti. Nádherná Nathalie Wood, spontánní a uvěřitelný Richard Beymer a výborné taneční a herecké výkony dalších ústředních představitelů, skvělá choreografie a hodně zajímavé exteriéry vytvářejí zážitek, který ani při opakovaných shlédnutích jen tak nezevšední. A na hudbu Leonarda Bernsteina se asi dá zapomenout jen velice těžko.

Nikdy bych nevěřil, že z takovýchto vstupních předpokladů - dvě ústřední postavy tak rozdílné jak věkově, fyzicky i společenským zařazením mohou vytvořit tak působivé a neuvěřitelně lidské komediální drama, které se opravdu jen málokoho nedotkne. Neuvěřitelně přesné vyvážení scén zábavných, dramatických i drsně realistických a hlavně perfektně znázorněný vývoj neuvěřitelného a nedotknutelného přátelství těchto zpočátku zcela antagonistických jedinců mne brzy vyvedl z omylu. Skvělí dva hlavní představitelé (ale zdaleka ne jen oni), perfektní hudba (opět hodně vzdálených žánrů) a výsledkem je dílo, které vás "vcucne" naplno a až do konce nepustí. A nejenom to, naladí vás neuvěřitelně pozitivně (tedy mluvím za sebe), což v dnešní době není až tak jednoduché. Jen doufám, že v nejbližší době nevznikne nějaký vícerozpočtový "remake" Ono se říká, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš ...

Strhujíci válečné drama o osudech československých letců ve službách RAF. Přesto, že film je o více než 30 let starší než Tmavomodrý svět, technické i rozpočtové podmínky asi byly nesrovnatelné, je starší film podle mne daleko realističtější i působivější. Třeba je to tím, že v Tmavomodrém světě bylo těch příběhových os trochu více (kromě RAF i milostná zápletka, "odměna" v komunistickém vězení, Barča apod. ). Připadá mi, že méně může být někdy i více a proto považuji Polákův film za jeden z klenotů československé kinematografie, co se týče válečných filmů možná ten nejblýskavější, Na tenhle film se zapomenout prostě nedá a na "Prcka" už teprve ne.

Nezapomenutelné herecké výkony Dustina Hoffmana a Meryl Streep, k tomu naprosto přirozený malý Justin Henry a výsledkem je strhující herecký koncert, který vás pohltí od začátku až do konce bez ohledu na to, na čí straně jste. Nezapomenutelných scén, dialogů i monologů je ve filmu neuvěřitelné množství a tím pádem i mnoho podnětů k zamyšlení. Kažého upoutá něco jiného. Pro mne je možná nejpůsobivější "výroba" vajíčkových toastů - jak ta první, tak hlavně ta druhá.

Opět Clint Eastwood v nezapomenutelném hereckém i režisérském "koncertu". Tentokrát v roli stárnoucího a cynického a osamoceného válečného veterána, který je alergický na všechno kolem sebe. Tak mne napadlo, že postupem času se "drsný Harry" přeměnil v o dvě generace staršího "drsného Walta" navíc s životními zkušenostmi i srdcem (i když to "srdce" se projeví až později). Nevěřitelně perfektně gradující příběh i vývoj hlavní postavy vás nenápadně vtáhne do děje a až do konce (i díky způsobu vyprávění a vtipným i sarkastickým hláškám) nepustí. Seznámíte se jak s kulturou Hmongů, tak i s rostoucími problémy s rasismem. Jak příznačné pro dnešní dobu ... Ale nad tím vším vévodí "drsný Walt" (právě tím, jak se s průběhem událostí jeho postava vyvíjí) i s Gran Torinem a výstižnou hudbou v pozadí ... Celá druhá polovina filmu je nesmírně působivá a garantuji vám, že na ni jen tak nezapomenete. Škoda jen, že zapomněli akademici při vyhlašování nominací. Hodně zajímavá byla i postava mladého faráře, tak trošku mi připomněl faráře Czendlika v mladším vydání

Nevím jak to ten Clint Eastwood dělá, ale souhlasím s tím, že obzvláště jako režisér zraje jak víno, čím starší tím lepší. Jeho dramata, přestože dějově naprosto rozdílná, výsledkem jsou víceméně totožná. Strhující příběh, skvělé herecké výkony, perfektní a hodně výrazný popis osudů hlavních postav vás zarazí do sedadla a po skončení filmu máte docela dost podnětů k zamyyšlení. Tady si "střihnul" stárnoucího boxerského trenéra, jen tak mimochodem si napsal i výbornou hudbu, která rámuje celý děj. Morgan Freeman v (zdánlivě vedlejší) roli glosátora příběhu a Hillary Swank v jedné ze svých nejpůsobivějších rolí měrou společnou vytvořili příběh, který vás těžce zasáhne. Zdánlivě sportovní příběh z boxerského prostředí nenápadně přeroste ve strhující drama o mezilidských vztazích a osudech, narušených rodinných vazbách i bojích s nepřízní osudu. Myslím, že ty zlaté sošky byly naprosto spravedlivé. Některá oskarová ocenění časem "trošku" vyblednou anebo sejdou z mysli, ale domnívám se, že u tohoto filmu to platit nebude...