Kiki-Jiki

To, co jsem od filmu čekal, skončilo už v jeho první části. O to zvědavější jsem byl, jak se bude vyvíjet dál. A byl jsem příjemně překvapen. Ačkoliv je žánr komedie uveden až na posledním místě, je zastoupen dost silně. Místy se sice jedná o černý humor, který nemusí sednout každému, podle mě se však do filmu hodí. A přiznejme si, bez použití humoru by bylo obtížné z těch zápletek věrohodně vybruslit.

Blábol střídá blábol, místy jsem až řval smíchy nad bohužel vážně míněnými proslovy "výzkumníků". Opakování variací na téma "není tedy pochyb o tom", či "je nezvratný důkaz" z blábolu pravdu neudělá. Navíc na rozdíl třeba od Dänikenových děl zde autoři nepředkládají žádná témata k zamyšlení, pořád jen kruhy v obilí (které, samozřejmě, nemohl za noc vytvořit žádný člověk) a do toho občas vyvození souvislosti s globálním oteplováním či válkou v Iráku. Ke zhlédnutí online na webu ČT.

Starší a místy hodně proamerický pořad, základní myšlenka je však stále aktuální - co rozhoduje o bohatsví státu. Ke zhlédnutí online na .sub.

Dobrý nápad, ale zpracování mohlo být lepší. Každopádně je tahle hororová komedie vítaným zpestřením Vánoc plných televizních pohádek, u kterých se často špatně poznává, jestli dávají tu samou, co loni, nebo je ta nová jen strašně podobná. Ke zhlédnutí online v HD na Vimeu.

Nejlepší film všech dob. Já vím, že přesně tohle se do komentářů nemá psát, ale nemůžu si pomoct. Stejně jako ve Dvou věžích i tady musíme strpět přehnané Legolasovo kaskadérství, ale to je asi jediná vada na kráse. Dodnes vzpomínám na ten ultimátní zážitek v kině. Po odchodu ze sálu jsem nějakou dobu vůbec nevnímal okolí a stále prodléval ve Středozemi. Nebudu vypisovat jednotlivé kvality filmu, všechno už je tu v ostatních pochvalných komentářích. Prodloužená verze opět nabízí hodně navíc (úvod se Sarumanem, soutěž v pití, vylepšené Stezky mrtvých a bitva na Pelennorských polích, uzdravování, Ústa Sauronova a mnoho dalšího) a dělá z Návratu krále nejdelší film, který jsem kdy viděl. Kritizovaný několikanásobný konec se mi líbil; teprve ten poslední v Šedých přístavech mi přišel jako opravdový konec Pána prstenů. Když někdy delší dobu nedám žádnému filmu 5 hvězd, říkám si, jestli nehodnotím moc přísně. Pak si ale pustím Pána prstenů a vím, že ne.

Dvě věže jsou z trilogie nejslabší, ale rozdíl oproti zbývajícím dvěma filmům není velký a i zde je dost humorných vsuvek, které vůbec nenarušují atmosféru (až na Legolase na štítu). A závěrečná bitva v Helmově žlebu je dokonalá, zvlášť v kině to byla neskutečná podívaná. Oproti Společenstvu prstenu je tady delší a významnější prodloužená verze, konečně je dáno více prostoru Entům a spižírna v Železném pasu je luxusní. Na rozdíl od mé první projekce Společenstva prstenu jsem u Dvou věží už znal děj, protože roční čekání na druhý díl Pána prstenů jsem si krátil četbou knižní trilogie. To mi ale filmový zážitek nijak nesnížilo. Samozřejmě už to nebyl takový šok jako u prvního dílu, Dvě věže nenabízejí kromě pokračování příběhu nic nového. To mně ale bohatě stačí! Všechny 3 díly Pána prstenů jsem viděl několikrát - jednou v kině a pak ještě několikrát normální a třikrát prodloužené verze, z toho jednou všechny pěkně za sebou. Přitom na jiné filmy se opakovaně nekoukám.

Napsat komentář ke špatnému filmu bývá snadné. U většiny běžných filmů lze aspoň zhodnotit klady a zápory. Jak ale okomentovat svoje 3 nejoblíbenější filmy? Všechny klady jsou mnohokrát popsány a nemůžu přece psát jenom superlativy. Radši zkusím napsat, proč zabírá Pán prstenů první 3 příčky mé top 10. Může za to ten zážitek v kině a to, že jsem měl Společenstvo prstenu v hlavě ještě dost dní po zhlédnutí, což se mi nestalo u žádného jiného filmu, předtím ani potom. Za úplně nejlepší film považuji Návrat krále, ale Společenstvo tu bylo první a tvoří tak tu pomyslnou hranici oddělující filmy před ním a po něm. Ještě těsně před začátkem projekce jsem vůbec nevěděl, co mě po skončení reklam čeká, jedinou představu jsem měl z plakátů na chodbách kina. Také jsem věděl, že je film natočen podle známé fantasy knihy, tu jsem ale vůbec neznal. Pak ale začala projekce a po několika minutách mi bylo jasné, že ten film bude výjimečný, a to nejen po vizuální stránce. Tenhle pocit ve mě zůstal po celou dobu strávenou v kině, která mi připadala vzhledem ke skutečné délce filmu velice krátká. Celou cestu z kina domů jsem byl hlavou ve Středozemi a vracel jsem se tam i později znovu a znovu.

Tady je hodnocení velice náročné. Film je dementní, o tom žádná, takže kliknout na odpad! je lákavé. Ovšem svou demenci nezastírá, hrdě se k ní hlásí v Obsahu, který je v podstatě převyprávěním celého děje. Po jeho přečtení nemůže být žádný divák překvapen trapností filmu. A právě ta trapnost byla místy zábavná, což Černou díru odlišuje od filmů, kterým dávám odpad!. Na druhou stranu musím uznat, že zábavnosti jiných filmů "žánru" sebeparodizující sci-fi nedosahuje, třeba takové Jádro je prostě lepší. Takže hodnotím jednou hvězdičkou s doporučením: Chcete-li se pobavit, místo puštění filmu si přečtěte dva nejdelší komentáře tady. U těch se zasmějete určitě a nestrávíte tím tolik času.

Podoba s Thelmou a Louisou je znát, mně se ale Konec líbil o trochu víc. Pomalý mi nepřipadal, vůbec jsem se nenudil a to se mi u pomalých filmů stává. Sociální aspekt filmu považuji jen za přílepek na osobním příběhu dvou starých lidí. Za komedii bych Konec neoznačoval, i přes několik povedených hlášek a vtipných momentů je film hlavně o vývoji vztahu manželů při náhlé změně životního stylu. :-)

Počátek je výjimečný film. Patří do malé a mnou velmi ceněné skupiny filmů, u kterých se od diváka očekává zapojení mozku a zároveň jsou audiovizuálně atraktivní. Technické zpracování je perfektní, herecké výkony jakbysmet. Tak proč nedám plné hodnocení? Logika filmu funguje jen tehdy, když přistoupíme na pravidla snění, která nám předkládá Nolan. A těch je dost, přičemž nad některými z nich řada diváků kroutí hlavou. Co spáče probudí a co ještě ne, co se přenáší do další úrovně a co ne, co se přenáší do druhé, ale už ne do třetí úrovně,... Nolan nám prakticky všechno vysvětlí dopředu, takže ho nechci obviňovat z nějakého režisérského podrazu, jaký mají někteří tvůrci v oblibě. Myslím si ale, že má na víc, než první polovinu filmu vysvětlovat svá pravidla (a vnucovat je divákům) a druhou vyprávět bez nich nerealizovatelný příběh.