Knifeos

Tohle bylo za mě už bohužel přes čáru :) Já byl schopný přijmout všechno a na koncept drsnýho, nadsazenýho Santy jsem se ohromně těšil ještě s Davidem Harbourem v hlavní roli. Bohužel jsem ale považoval za samozřejmé, že děj a vůbec všechno okolo bude odpovídat téhle vytoužené jízdě a bude ji podporovat. No ale tak to nebylo. Celé to bylo hloupé, hrozně hloupé i s přivřenýma očima nad tím, že je to odlehčená vánoční komedie. Vše co nebylo Santa shazovalo právě Santu o třídu níž, protože právě tahle hlavní postava bylo to jediné co zatraceně fungovalo, včetně mytologie okolo něho. I vzhledem k potenciálním pokračování byl výborně uchopený, ale propána to by tam nesměli pobýhat a "hláškovat" ti ostatní. Topovkou tedy zůstávají akční scény plus ta s pastičkama, ta zaslouží upřímné uznání. Uzavřu to tedy tak, že jisté momenty to mělo, ale čistě v kategorii akce a choreografie plus pár dobrých fórů u vybraných postav, a  to především ale té santovské, ke které míří všechny mé čtyři body. 4/10 

Pojďme to zabalit. Dejme si pár let pauzu, zapojme hlavu, projevme trochu sebereflexe, vydejme třetí Strážce galaxie, ututlejme projekt The Marvels a vznesme otázku jak dál a tím nemyslím "kam směřovat", ale jak to důstojně natočit... Ant-man zprvu působí velmi příjemně. Nástup ma scénu je velmi příjemný se správným nádechem rodinné pohody, kterou Ant-manovské filmy vždy představovaly. Kniha, rodinná sešlost, dcera, Země - těchto osm minut definitivně vládne. Pak jdou ale věci do kopru. Partička se tím nejdofláknutějším provedením v historii MCU dostává do oné říše a následuje půlhodinové omalovánkové kochání, které ale nepochopitelně nudí, protože divák vůbec nic necítí. A takhle to plyne dál. Scenáristicky naprostý průser i na poměry studia, při mentální zralosti dokázal scénář držet jen Kanga výborného Jonathana Majorse, a i ten nakonec ve finále padl do říše kvantových nesmyslů. Ono je opravdu těžké předstírat nadšení z něčeho velkolepého, když jedna z "nejvztahověji" založených sérii MCU selhává po celou dobu v byť jen minimální interakci mezi postavami. A to ve prospěch vizuálního žrádla, které ale postrádá kreativitu, ne co se pozadí, ale obsahu týče. Za nejsilnější stránku filmu považuji nakonec humor. Ten konzistentně šlapal po celou dobu, vedlejší postavy hláškovaly a nebylo to trapné ani parodující (v případě MADOKA ani jedno z výše zmíněného neplatí, ale aspoň to bylo účelné). Závěrem tedy - změna v přístupu je sakra třeba, protože brzy hrozí průser desetiletí v podobě dalších Avengers, jež může být poslední ranou, pokud ji tedy nezasadí někdo svižnější. 5/10

Mně to přišlo vlastně dost fajn. Tématicky trochu jiné pojetí Wanovského hororu, které si trouflo upustit od intenzivních lekaček, ponechalo si moderní vizuál a zlo definovalo proradnou umělou inteligencí. Atmosféra je i bez lekání intenzivní a vlastně i konzistentní s tím, že dějová náplň jde od půlky výrazně dolů. Líbilo se mi ale, jak se M3EGAN dostává víc a víc divákovi pod kůži a pokouší nervy, čemuž dopomáhá i postava lidské holčičky. Bohužel stopáž a pojetí příběhu nedovoluje panence řádit dle očekávání a vše se semele a vyvrcholí v příliš intenzivním tempu, který ale nevzbuzuje očekávané emoce a celkově se finále jeví zkratkovitě. Oceňuji ale koncept a první polovinu filmu, ta nebyla vůbec hloupá a odpovídá spíše zahraničním reakcím na film, než místnímu hodnocení. 6,5/10

Naprosto nádherná epizoda, která mi zcela nenásilně představila lásku tak, jak jsem ji dosud neviděl uprostřed nádherného království s hradbami, které jsem si ani představit nedokázal. Epizoda, která jde proti proudu a mnozí ji nerozdýchají. Za mě je to nicméně špičková záležitost.

Změna, která u spousty seriálů nastává po přechodu ze série na sérii, tady nastala již po půlce epizod. Hra nás zprvu uvrhla do světa, ve kterém se postupně odhalilo aspoň to málo karet, abychom porozuměli místním pravidlům. Nastavila se laťka na úrovni nevyzpytatelného thrilleru, který si nebere servítky, což předvedl v dokonalé třetí sérii, která vyždímala emoce přesně tak, jako jsem potřeboval a doufal. Jenže brzy poté došlo k tomu přechodu. Série se stala "velkolepější, komplexnější" představením nepředstavitelné masy lidí shromážděných v cool rezortu pod vládou pantáty s docela zajímavou motivací. Nicméně právě ta masa a pojetí celé skupiny změnilo náladu celého seriálu a podle mého i zazdilo spoustu potenciálu a cest, po kterých by se dalo vydat. Z posledních dílů jsem cítil velkou průměrnost a byl jsem svědkem i spousty trapných scén, kdy postavy vypadaly, jednaly a mluvily jako postavy z anime seriálů, což by bylo v pořádku, kdyby se jednalo o anime. Celkový dojem nespravila ani poslední epizoda, která stihla vše ještě natáhnout, nakonec do konce dotáhnout, předvést dost neuspokojivé odhalení, ale docela i nalákat, nicméně dopracovat se sem nebylo jednoduché. Každopádně ale Arisu je fajn postavou a Usagi zbožňuju, druhou sérii si dám, protože samotný koncept seriálu mám rád. 6/10

Shrňme si, co tedy stačí (v případě že je práce výborně řemeslně odvedená) pro fantastický animák v roce 2023 - příběh, ve kterém ta nejméně pravděpodobná postava dosáhne sebereflexe, lásky a vůbec nejvíce strachu, strachu ze záporáka, který přesahuje stanovené hranice animovaného filmu a představuje charakter natolik temný, že děti z gauče prchají a rodiče se alespoň víc zabalí do deky, aby nahnali trochu komfortu a odehnali to nepříjemné mrazení. K tomu přidejme neskutečně čistou a dojemnou vedlejší postavu Pejska v ponožce a je z toho radost. A tu já mám vrchovatě, protože jsem lepší rodinný animák neviděl velmi dlouho a zároveň mi byla dána naděje, že natočit jeden takový nemusí být nemožné. Stačí jen sem tam obejít nějakou z animákových škatulek, držet tempo s vizuálními trendy doby a rozvíjet je srdcem. 8/10

Wednesday je nečekaně vydařenou hitovkou pro mladé. Kdo by to byl před vydáním řekl, že spin-off dávné Adamsovy rodinky dneska tolik osloví a trhne Netflixácký rekord? Je to síla a Netflixu se musí nechat jedno - umí si u svých seriálů zvolit cílovou skupinu a servírovat pro ni na míru. Timu Burtonovy a spol. se podařilo dát standardnímu teen gotickému mystrióznu/detektivce přesah v podobě velmi dobře zahraných postav v čele s novou hvězdou, kterou je Jenna Ortega. Její výkon je suverénní a zároveň je tou postavou, která osloví všechny věkové skupiny, a tím rozšíří zájem o seriál. Wednesday je úžasným charakterem s ani trochu neokoukaným humorem, který vše hrozně zvedá nahoru. A navíc - já v ní vzhledově fakt vidím jak Johnnyho Deppa, tak i Helenu Bonham Carter. I proto možná Burton vložil do Ortegy svoji důvěru... První půlka seriálu je prvotřídní. Mísí tu svěží teen složku se sympatickými postavami s temným nádechem, který se umocňuje a vrcholí ve třetí a čtvrté epizodě, které představují vůbec to nejlepší. Detektivní zápletka jakožto hlavní děj není tak silná a nesnaží se určitě být nevyřešitelnou. Je to spíš prostředek jak dát seriálu temný až krvavý nádech a vše tak nějak zvážnit. Zároveň není ani náhodou odfláknutá, u každého dílu jsem se přistihl jak očkem na pozadí srandiček a bálů dávám pozor, aby někdo nechyběl v kolektivu, mezitím, co se v lese řádí :) Druhá polovina odhaluje karty i nejnatvrdlejším a možná trochu ztrácí právě tím, že na onu pátrací složku tlačí ještě víc, přestože diváky spíše zajímá všechno okolo. Ve finále do sebe ale důležité body zapadají a vztahy a ze strany diváka k postavám se dostávají do dost komfortního stavu, kdy prostě chceme další nálož. Snad druhá série vybalí celkově nadupanější zápletku, která zároveň bude v harmonii s prvky, které z Wednesday udělaly hit. 7/10

Není krásnější svátek než Vánoce a není nad pohodou a humorem nabitý speciál, který si je toho vědom.

Dobře, tohle je v pohodě Marvelovka a z pohledu mnoha fandů letos nejlepší. Za mě je tady ale částečné zklamání. Ne z toho, že by byla dvojka Black Panthera špatnou od A do Z a nic tam nefungovalo, nebo fungovalo napůl, jak je poslední dobou zvykem. Ale protože jsem z prezentovaného provedení filmu cítil, čím by mohl být, ale není. Příběh dává smysl a přestože zápletka představuje další hrozbu ohrožující vše živé, tak je děj úspěšně zkrocen a Marvel se tentokrát neutrhl ze řetězu směrem k šílenství. Vůbec tím nejlepším je záporák Namor s jeho podmořskou říší. Je konečně záporákem, který má jasnou motivaci a historii a drží se jí po celou dobu. Dokonce nabízí divákovi příležitost k vybudování si sympatií k němu a v mém případě i částečnému přeběhnutí na jeho stranu. Bohužel ostatní postavy jsou zklamavší. Shuri málo podmanivá hlavní hrdinka, podstatně méně než její matka královna. Riri, jakožto geniální holčina, která má do budoucna suplovat element Iron Mana, naprosto nijaká a zbytečná a minirole Martina Freemana byla výsměch. Na filmu mě ale nejvíc trápilo tempo. Ty tři hodiny byly velký úlet. Trailer naznačoval, že tam kde nebude akce, budou emoce a snad i dobré dialogy. Namísto toho byla buď akce a nebo hluché plky, které ve mně nevzbudily nic. Co se té akce týče, ta se povedla, byť nejvíce musím tentokrát ocenit prezentaci různých technologických hračiček, které mě bavily objevovat a je dobře, že je tvůrci vzhledem k potenciálu dvou všemocných národů, zakomponovali. Co se ale nepodařilo prodat byla právě Namorova říše, což jsme tušili už z ukázek. Marvel prostě neměl peníze na to, aby se sebeméně pokusil odprezentovat podmořskou říši jakkoli sympaticky a zůstalo se tedy u kalné, žluklé, tmavé vody s všelijakými světlými částečkami, které v ní plavaly. Zkrátka pohled jako na místním koupališti, kdybych měl odvahu pod vodou otevřít oči. Realistické možná, ale to u velkofilmové vody nepotřebuji. 6/10

Na Enole, jakožto dvou filmech mě zaprvé baví tempo, které je svižné a po obsahové stránce jde říct jen - v jednoduchosti je krása. Téhle sérii nikdy nebudu vyčítat přímočarost, protože taková prostě je a chce být a po stránce kvality se jí to v druhém díle daří lépe. Zápletka nemůžu říct, že by byla výrazně zajímavější, každopádně je ale lépe zpracovaná. Postavy jsou zde líp vykreslené a větší prostor pro fakt výborného Henryho Cavilla a jeho Sherlocka dává druhému pokračování větší vážnost a temnější notu, to se mi líbilo. Téma feminismu zde opět výrazně je a kdo Enolu již podruhé sleduje, ten s tím do toho musí jít a nemůže ho to přeci nijak zaskočit. Mě tady v tomhle ohledu nic ani trochu nevadilo. Tentokrát čistých 6/10