Necrotongue

Předchozí díl byl až zoufale slabý a čtvrtá epizoda vyšla naprosto skvěle. Takhle to vypadá, jakoby za minulým neúspěchem stál tým náhradníků, zatímco teď nastoupilo "áčko". Mossovy reakce na dění kolem Roye byly výborné, Jeninu italštinu jsem si opravdu užíval, ale všechna pozitiva nakopl ještě výš smutný životní příběh Royovy partnerky a následné modelářské aktivity. / Poučení: Pokud modelaříš, dej pozor na až přílišnou věrohodnost.

K tomu, abych druhé dnešní repríze po letech přiklepl alespoň lehký nadprůměr, by tvůrci museli z děje vystříhat Joshe v podání Joshe Gada, protože tato postava svou bezbřehou trapností odkazovala až na Prcičky a jim podobné skvosty. On byl vlastně celý film takovým kočkopsem; na komedii byl málo vtipný, na drama málo temný; měl od každého trochu, ale ani od jednoho dost. A nezachránila to ani Anne Hathaway, která se tu obětavě mocně vyprsila. No, ale na druhou stranu je pravdou, že jsem se dokázal vžít do některých pocitů hlavní hrdinky (i když to zní i mně dost divně), ale vázat k sobě někoho, když se nenacházíte ve stavu použitelném pro život, je nedobré. Pro oba. Ale přestože jsem se v tomto ohledu dokázal na film naladit, nemohlo to zakrýt fakt, že jinak byl snímek vcelku o ničem. / Poučení: I pro vážnou chorobu je možné najít využití v praktickém životě.

Od romantických komedií toho věru mnoho neočekávám a jsem příjemně překvapen vždy, když mě dokáží pobavit. Snímek jsem viděl poměrně dávno, ale zapamatoval jsem si, že byl čímsi jiný. Dnes jsem si dal reprízu a podle mého názoru to Jason Segel zajímavě sepsal a v hlavní roli i slušně sehrál (přestože jsem z něj chvílemi viděl až příliš), protože mě jeho Peter ve své tragické poloze fakt bavil, tradičně předvídatelný děj téhle záležitosti na mě nepůsobil hloupě (jak to u podobných komedií často bývá) a dokonce mě tu neiritovala ani přítomnost Mily Kunis. Vlastně bych mohl říct, že se pro mě jednalo o vcelku pohodovou záležitost, u níž jsem se mohl místy zasmát a která mě po celou dobu bavila, aniž by mě otravovala trapným humorem (tedy až na několik výjimek). S blahosklonností sobě nevlastní jsem tvůrcům odpustil i některá nevyhnutelná klišé a dosáhl jsem stavu duševní pohody. / Poučení: Cítíš depresi? Jeď se potápět se žraloky.

Za mě můžu říct leda tolik, že se tady střídaly zajímavé a nezajímavé pasáže, takže ten lehký nadprůměr zohledňuje to, nakolik jsem se u epizody bavil. Jakožto aktivní porno divák si pečlivě vybírám videa, která hodlám sledovat, a stále rozšiřuji kategorii těch, na něž se rozhodně dívat nechci, protože zarážení hřebíků do očí není mou oblíbenou aktivitou. Třetí díl mě jednoho z těchto videí neušetřil; děj, který se k němu vztahoval, byl pro mě paradoxně nejlepší. Ústřední smažka a její trampoty mě nebaví už od pilotu a Jules... Vždycky jsem si myslel, že jsem tolerantní vůči sexuálním preferencím a podobným záležitostem, protože jsem se nikdy netajil sympatiemi k lesbičkám a opatrnou neutralitou ve vztahu ke gayům (pokud mě vynechají, ať si užívají). Už dávno mi ale došlo, že jsem naprosto přízemním jedincem, který nedokáže pochopit existenci více jak dvou pohlaví, a zároveň se nedokáže dívat na chlapa se silikony, nafouklými rty a dvoucentimetrovou vrstvou líčidel jako na ženu. Fakt jsem se snažil, ale hanebně jsem selhal. / Poučení: Když má tvoje holka větší penis než ty, může to váš vztah poznamenat.

Přišel na psa mráz a já jsem narazil na pro mě zatím nejhorší epizodu seriálu. Ne, že bych se občas nepousmál, ale já jsem byl zvyklý na to, že mi sklepní osazensvo Reynholm Industries cvičilo bránicí, až jsem se uvnitř potil. Tentokrát to byl jen slabý odvar těch kvalitních dílů a já jsem po celou dobu marně hledal něco, co by mě opravdu bavilo. / Poučení: Když s některými obviněními počkáš dvacet let, budeš celebrita.

Proti pilotní epizodě došlo k viditelnému a hlavně krajně překvapivému zlepšení. U děje jsem se tentokrát nenudil, dokonce jsem se jaksi podivně bavil; pokud se tedy dá bavit na místě, kde člověk rozhodně nechce být, pro jistotu se po celou dobu snaží zadržovat dech a ze všech sil se tiskne zadkem ke zdi (jen tak pro případ). Ano, i tento náhled do života mladé generace byl těžký maras; za všechno mluví fakt, že je nejsympatičtější postavou drogový dealer... / Poučení: Je ti víc než pětadvacet? Tak to si gratuluj, z nejhoršího jsi už venku.

Hmmm, a takový to mohl být atmosférický, temný krimi thriller. Tvůrci se ale rozhodli, že mě budou částečně nudit a zčásti mi brnkat na nervy ukázkami práce texaských policejních složek. Mně film každopádně nebavil, protože stát osamělé hvězdy střeží zjevně muži a ženy, kteří se do akcí vrhají taktéž osaměle a navíc blbě, a když už jednají týmově, pořád to dělají blbě. I když u mě snímek před lety nedopadl dobře, překvapilo mě, jak moc mě jeho repríza zklamala. Policejní práce- jedna velká katastrofa, drsňák z nejdrsnějších zmizel z příběhu i se závěrem své dějové linie tak dokonale, že už ho ani nikdo nehledal, a celá tahle záležitost mě vůbec nebavila a bylo mi vlastně jedno, jak dopadne. A teď mě tak napadá, jak to vlastně dopadlo? Nevěřím, že bych si sám před sebou dokázal druhou hvězdičku obhájit, takže ji radši odstraním. / Poučení: Máš rád bažiny a hodně mladé holky? Jeď do Texasu a neotravuj tady vzduch, peďáku.

I já jsem absolvoval návrat v čase, abych si dnes zreprízoval tento snímek, a jak už to tak často bývá, i v tomto případě jsem snížil své původní hodnocení. Filmy Woodyho Allena jsou pro mě mnohem stravitelnější, když se v nich autor/ neurotik osobně nevyskytuje, v tomto případě mi ho ovšem Owen Wilson svým vystupováním v postavě Gila až příliš připomínal. Rozklíčovat, kdo s kým skončí a kdo si s kým začne, taky nebylo žádným velkým rébusem, proto zůstaly jen přesuny v čase, které mi už dnes nepřinášely žádnou velkou radost, takže celá záležitost u mě na víc než slabý nadprůměr neměla. Já jsem nikdy netoužil navštívit Paříž, protože je to město obklopené Francií a obývané z valné většiny Francouzi, a to vážně není nic pro mě. A to jsem ani netušil, že se tam můžu o půlnoci kombinováním dopravních prostředků zůčastnit takových atrakcí, jakými jsou například gilotinování nebo morová epidemie. / Poučení: Vzpomínání může být fajn, ale vocamcaď pocamcaď.

Druhá epizoda mě taky nepřesvědčila natolik, abych šel do plných. Což o to, bylo se čemu zasmát, ale té nejlepší úrovně seriálu tady tvůrci nedosáhli. Snaha se jim nedala upřít, ale i když byl Roy ve své touze dokázat, že se neživí mytím oken, skvělý a dokonale démonický Moss/ Slovo si udělal z Odpočítávání svou doménu, šel si tu vlastně každý svou cestou a mně tu výrazně chyběla spolupráce. / Poučení: Pro jistotu měj vždy po ruce termoprádlo.

Start do čtvrté sezóny nebyl vůbec špatný, přestože celá záležitost místy lehce drhla. Jen se každopádně do své nové role i přes prvotní šok vžila velmi rychle, mě ale tentokrát mnohem víc zaujal Moss ať už jako psycholog amatér nebo Pán jeskyně. A pro případ, že by mi výše zmíněné klady nepostačovaly, byl tady ještě Douglas Reynholm, a ten rozhodně nezklamal. / Poučení: Pokud tě někdo ocení, doufej, že neobdržíš sošku zmrzlináře.