Necrotongue

Onoho Silvestra se na Peterově sídle sešla opravdu zajímavá sestava přátel a v některých případech i jejich plusů. Taková sešlost je snem každého psychiatra; tady by si nabral klientelu, která by mu vydržela až do důchodu. Film to byl herecky doslova nabitý, s obsahem to už bylo horší, ale dialogy a můj vztah k někdejšímu anglickému humoru této záležitosti i po letech čtvrtou hvězdičku udržel. Kromě obsazení a obou v předchozích větách zmíněných kladů, mě zaujal i výskyt fiktivního prádelníku, fyzicky vyčerpaný Brian s nevyčerpatelnou zásobou vyčerpávajícího humoru a úvodní kabaretní číslo, na jehož genderovou vyrovnanost by museli současní schvalovači z Evropské unie i Spojeného království čumět s otevřenou hubou jako na nedostižný vzor. Peterovi přátelé zůstali po té dlouhé době i mými přáteli a já jsem je zase jednou rád viděl. / Poučení: Pozor na obří sněhuláky. Rádi vracejí úder.

Ne, že by ve třetí epizodě chyběla nějaká ta slabší místa, byla tam a jsem si jich plně vědom, faktem ale je, že mi na nich vůbec nezáleželo, protože mě bavilo dění kolem Jen, Mosse i Douglase Reynholma, ale všechny tři tentokrát válcoval Roy. Teď nemám na mysli jeho nedobrovolný exhibicionismus ve firmě, ale jeho dvouhodinové strádání na ulici, které trvalo celé roky. / Poučení: Chceš pomáhat při záchraně života? Dělej, jak myslíš, ale počítej s následky.

Zatímco mě úvodní díl třetí sezóny tak trochu zklamal, druhá epizoda ve mně našla nadšeného fanouška. A to i přesto, že nikdy nebudu natolik chlapským chlapákem, abych dokázal jako pravý Cockney se stejnojmenným přízvukem okomentovat včerejší dění v Premier League (proto, že neumím mluvit jako obyvatel East Endu, a taky proto, že mě výše zmíněná soutěž přestala bavit v době, kdy z ní začali mizet nezdolní borci typu Ruuda van Nistelrooye a začaly přicházet primadony typu Christiana Ronalda a Arjena Robbena), abych si mohl dovolit prohrát dvě stě liber za jednu pokerovou noc, a taky by mě nebavilo účastnit se loupežných přepadení. Zato mě velice bavilo sledovat, jak tohle všechno zvládají Moss a Roy a kouzelník bez talentu už byl jen třešničkou na dortu. / Poučení: Blafovat se dá téměř ve všem, dokonce jsou na to příručky.

No, rozjezd čtvrté sezóny mě k bujarému smíchu nepřiměl, přestože se o to Douglas Reynholm velmi snažil. Problém byl ale v tom, že mě jaksi neoslovila zápletka se zedníkem, a ani Royovy bankovky mě dvakrát nezaujaly (zvlášť, když jsem na ně nedosáhl). Jediný, kdo mě kromě Douglase bavil, byl tentokrát jen Moss a jeho střet s šikanou. / Poučení: Neurážej manuály! Budeš litovat!

Předposlední epizoda sedmé sezóny a vlastně i celého seriálu mě nejen nezklamala, ale dokonce mě nadchla. Byl to fakt zážitek. V tomto případě si už ani nebudu stěžovat na to, že děj prakticky nezahrnoval firmu; ta už je stejně mrtvá a nemá co nabídnout, místo toho jsem si užil všechny bizarnosti Donova putování, sledoval jsem, jak Pete konečně oficiálně přiznal barvu a ocenil jsem, že se dějová linie Francisových, i přes silné emocionální zabarvení, nezvrhla v patos. / Poučení: S poctivostí nejdál dojdeš? Nemyslím si...

Asi takto; já už jsem seriál viděl, jen už je to tak dávno, že si už dnes nevybavím, jak to všechno dopadlo. Je mi ale naprosto jasné, že mi budou postavy, prostředí, atmosféra i příběh chybět. A že mi budou chybět brzy, to mi dávají tvůrci s každou další epizodou jasně najevo. Dvanáctý díl se velmi vyvedl a já jsem si ho velmi užil, i když si v něm obsaženou ztrátu beru tentokrát velmi osobně. / Poučení: Nikdy nemůže být tak špatně, aby nemohlo být hůř.

Druhá sezóna byla tak trochu jiná. Zatímco počítače šly stranou, tvůrci sklouzli ke kontroverzi, aniž by v té době tušili, že se dnes stanou vyvrheli. Rozhodli se totiž řadu otevřít a uzavřít epizodami na které se uvědomělý světoobčan (čti denunciátor) nedokáže dívat bez zhnusených výkřiků a bez toho, aby ihned po jejich zhlédnutí informoval patřičné úřady. Ale nenechme se mýlit; to všechno jsou jen podružné záležitosti ve srovnání s tím, že jedna z epizod (ne, nenapíšu vám která) obsahovala návod, jak zničit internet!! / Poučení: Máš rád romantické vztahy na pracovišti? Sestav si stroj času.

Na závěr druhé sezóny šli tvůrci konečně s pravdou ven, aby přiznali, že jim po celou dobu vůbec nešlo o počítače a jen si potřebovali vyventilovat svou skrytou sexuální agresivitu. Tentokrát to tedy divák schytal naplno; epizoda byla přehuštěna muži ve spodním prádle, nápoji lásky, křehkými ženami a zhůvěřilostmi sexuálního žadonila Douglase Reynholma. V nejbližší době očekávám v rámci novodobého honu na čarodějnice (čti bílé heterosexuální muže) veřejné pranýřování všech fiktivních postav (s výjimkou Mosse a Jen), jejich reálných představitelů i všech ostatních tvůrců seriálu. Proto jim ze solidarity posílám pět hvězdiček a škrtám si další epizodu z programové nabídky BBC. / Poučení: Veškerá léčiva a magické elixíry nakupuj jen v certifikovaných lékárnách.

Nebudu předstírat, že jsem se u předposlední epizody druhé sezóny nesmál, faktem ale je, že byl pro mě pátý díl tím nejslabším z dosud viděného. Což o to, Moss, Roy i Jen byli i tentokrát ve formě, jen jsem měl pocit, že jim to v tomto případě jaksi neladilo dohromady, ale oni za to nemůžou. Na vině byl jasně slabší scénář a finální scéna to jednoznačně potvrdila. / Poučení: Když pro něco zahoříš, nenech se odradit.

Je až podivné, jak málo se osazenstvo IT oddělení věnuje počítačům. Zpočátku jsem si myslel, že by to mohl být problém, ale teď už se na všechny ty návštěvy divadel, večeře, večírky a dámské jízdy vyloženě těším. Večeře sice nedosáhla kvality, kterou mě rozmazlili Světáci, ale i tak stála za to a já jsem se i v tomto případě skvěle bavil. / Poučení: Problémy ve vztahu hravě (a to doslova) vyřeší ten správný mix konzolí.