giblma

Přehodnocuju a uctívám. Kanibalismus, indiánské pohřebiště a týpek se sekerou sice udělá svoje, některé duchařské scény jsou ale moc dlouhé na to, aby ve mně vzbuzovaly strach. Ale vyvrcholit napětí a ještě ho udržet tak dlouho, to Kubrickovi v mých očích opravdu neubližuje.

Kdybych si mohla vzít na pustý ostrov jeden jediný film, bude to tento. Jeho kouzlo tkví v rozdílností výkladů. U Persony se dá objevovat stále něco nového. Já po nějakých pěti zhlédnutích už možná vím. A možná taky ne.

Chce to samozřejmě velké plátno (stejně jako u Markéty nebo Tarkovského filmů) a klid. Jen tak může vyniknout krásná černobílá kamera a (pro popkornové požírače nudný) příběh. Jen škoda, že komunisti nedovolili zakončit film správně - dobrovolným návratem Ondřeje do kláštera.

Sakra. Mé cynické já je rozdrceno. Asi nejsmutnější romantika všech dob. A navíc je to profesionálně dokonalé.

I když mám asi o chlup raději Svatý grál, Bwajen je (skoro doslova) boží. Ať se jedná o Lidovou frontu Judee, gramatiky dbajících římských vojáků, Římanů, kteří toho zas až tak moc pro Judeu neudělali, křižování (i když, mohlo by být hůř) sebevražedné komando a hlavně fenomenálně vypointovaný konec, který je rozhodně jedním z nejlepších v dějinách kinematogafie.

Když jsem před čtyřmi lety viděla Kmotra poprvé, zažila jsem velké zklamání a začala film označovat za jeden z nejpřeceňovanějších filmů všech dob. Mezitím ale uplynula jistá doba, já jsem knižní předlohu mezitím i přečetla a teď si sedám na prdel a sypu popel na hlavu. Je to prostě dobré.