J*A*S*M

Achjo, čekal jsem to mnohem lepší, mám problém udělit i pouhé tři hvězdy. Nápad šikanovaných studentů, kteří se jedné noci namaskují, zmocní se svých agresorů a provedou na nich krvavou mstu, nezněl vůbec špatně. Ze začátku to vypadalo přesně tak, jak jsem chtěl a doufal. Ale posléze je ten film zabit svými postavami. Ty se totiž absolutně nechovají racionálně, ale co hůř - ani iracionálně. Ony se v podstatě nechovají vůbec nijak. Jako by se jich dění okolo vůbec netýkalo. Naprostá apatie a ignorace. A navíc tam ti lidé zázračně ožívají! Opravdu, poprvé jsem si myslel, že jsem se jenom přehlédl, podruhé, že jsem si ty přeživší špatně spočítal, ale potřetí jsem nabyl jistoty - zabité postavy se v dalších scénách obejvují. Tak trochu jsem doufal v šokující pointu, která odhalí nějaké nechronologické vyprávění... ale kdepak. Je to prostě a jenom brutální filmová chyba. Edit: Snižuju na dvě ...

Parodie na zombie horory a reflexe problémů současného světa zároveň. Nejde to příliš do hloubky, najde se tu jenom takové to povrchní naťuknutí témat, co se nejvíc nabízejí (terorismus, homosexualita, náboženství) ... ale hloupě ZMD nepůsobí, respektive neměl jsem pocit, že tvůrci jenom naprázdno melou. O kvalitním filmu se hovořit nedá, ale o ultra špatné sprostotě také ne.

The Descent: Part 2 je poměrně silný v určitých jednotlivých scénách, ale celkově mě příliš nenadchnul. Zpočátku jsem byl spokojen - klaustrofobický pocit (tak dobře známý z prvního dílu) se dostavil, jeskynní zrůdy na sebe také nenechaly dlouho čekat a kdybych řekl, že mě to chvílema nepostrašilo, tak bych lhal. Ale několik momentů scénáři neodpustím a chování postav mě doslova ubíjelo. Tak extra pošahaný šerif, jako je v tomto filmu, na světě prostě nemůže existovat, protože by neprošel psychologickými testy (předpokládám že něco takového Amíci taky mají). Závěr se mi nelíbil, nečekaný objev na začátku třetí třetiny se mi nelíbil, navázání na první díl se mi taky nelíbilo (vždyť by to šlo i bez té Sarah - a nepůsobilo by to tak divně). Bez znalosti Marshallovy pecky bych měl z filmu pozitivní pocit... ale já ji znám! 6/10

Nesympatický árijec v hlavní roli mi pil krev od první scény. Ale jinak jsem byl spokojenej. Atmosféra vynikající, panoptikum hodně divných postav tvoří v kombinaci se strašidelným barákem vskutku zajímavé kombo, které na diváka útočí celou dobu se sílícím úspěchem (zpočátku mě Malpertuis příliš nebavil, ale co minutu se to zlepšovalo), až na konci drtivě udeří zajímavým vypointováním. Skoro až mám chuť si přečíst knižní předlohu. Horror movie of the year

Slušný, průměrný film, na kterém nelze nic vypíchnout jako extra povedené, ale ani vytknout jako nepovedené. Tedy až na ten diskutabilní příběh. Jo a na Sarah Michelle se kouká dobře. 65 %

Neškodná béčková blbina jejíž největším mínusem je celá první půlka, v níž se ta banda otravnejch a nesympatickejch teenagerů potlouká naprosto bezprizorně. Potom se jednotlivejch postav začnou zmocňovat démoni, na scénu vstoupí povedené masky a o zábavu je rázem postaráno. Stačí holt jen přežít ten rozjezd. PS: Remake (2010) by teoreticky mohl být povedenější (prostor na zlepšení tu totiž každopádně je), ačkoli nejspíš nebude.

Povšimnutí hodný atmosférický snímek s náběhem na zamrazení v zádech. Člověk tak nějak celou dobu (respektive tři minuty) čeká, že ho to na konci něčím dostane, ale bohužel - zůstalo jen u toho náběhu. V chystaným celovečeráku snad míč skončí v bráně.

Sakra, měl bych si už konečně vyvinout ten podmíněnej reflex "Vidím logo SyFy" -> "Vypínám film".

V podstatě existují dva typy poct oldschoolovým hororům. Buď si za (před) kameru stoupne neschopný fanoušek amatér či stará vyhaslá hororová ikona, přičemž je výsledný film sledovatelný jen pro minimum nadšenců, kteří pochválí všechno, z čeho je prý cítit mystická "láska k žánru" (a ono nazývání "poctou starým filmům" je de facto smyšlená a zcestná omlouva jeho bídných kvalit). Blood Night naštěstí patří do druhé, méně početné skupiny takových filmů, jež jsou dílem citem obdařených tvůrců, kteří tyto žánrové snímky nejenom sledují, ale také jim rozumí. Ti si pak mohou dovolit odkazovat, napodobovat, vzdávat hold a parafrázovat, aniž by jejich produkt působil nechtěně směšně. Blood Night je zručně natočené béčko, které si na nic nehraje a 90 minut baví diváka, který takříkajíc "ví, na čem je a co má čekat". Tenhle film mě zkrátka mile překvapil (zvlášť vzhledem k tomu, že jsem o něm předem neměl ani tušení) a můžu ho s klidem doporučit.

Tohle Fulciho giallo mě moc nezaujalo. Halucinace a podobné deformace reality mě v těch starších filmech kdovíproč hrozně vytáčí ... Kostelní scénu si však rozhodně zapamatuju, ta je výtečná.