Pád do tmy 2

Pokračování Pádu do tmy je další ukázkou z komerčního hlediska pochopitelné, jinak však naprosto zbytečné a marné snahy o něco, co se už z principu zopakovat nedá. Dvojka postrádá nápad, moment překvapení a vlastně i logickou návaznost na jedničku. Na přecitlivělého jedince jako jsem já sice lekačky zabírají dycky spolehlivě, stejně tak detaily hnusností typu "kousni mě do krční tepny a rozpárej mi břicho", nicméně to je málo... Je rozdíl mezí tím být zhnusen detailními záběry na lidská jatka, nebo být pohlcen děsivou atmosférou a setrvat v napjatém očekávání, setrvávat v nejistotě... Horor hororem nedělají jen lekačky a vyprchaná "atraktivita" masek těch milých dvounohých zvířátek... (06.07.2010)

Laciné pokračovaní,laciného hororu.Tupost scénáře a jeho převídatelnost jsou až zarážející.Už vidim jak pár hodinek potom,co najdou skrvavenou hlavní hrdinku,která je úplně psychicky na dně,pošlou okamžitě zpátky do jeskyně,aby tam s bandou amatérů hledala pravdu.SPOILER:dědek,který je doprovodí k důlní šachtě,byl jasně podezřelej už jak se na ně díval a šklebil,když je posílal dolů tím výtahem,tudíž rádoby překvapivý konec se u mě nekoná.Atmosféra nikde,herci děsný a postavy nesympatický.Nablbé pokračování jedničky,která už taky nebyla žádnej skvost.Jednu mini hvězdu za Natalie Mendozu a príma smrt šerifa,jinak děs,hrůza a shit.Už nikdy více. (31.01.2011)

Scénář: J Blakeson, James McCarthy, James Watkins .. Příště (jelikož po stupidně otevřeném konci nejspíš další díl bude..) minimálně lepší osvětlovače a důsledné produkční. Jelikož nezvládnout ani tu TMU (hru stínů a světel) ve filmu o temné jeskyních je jako u stavby domu odfláknout základy. (17.06.2010)

No není to tak skvělé jako první díl, ale udržuje si to podobnou kvalitu, ta děsivá atmosféra je pryč, už se lekáte tak nějak z donucení. Lidi se ve více případech chovají jako naprostí idioti, například šerif, který Sarah spoutá, protože jí nevěří, ale když je očištěna, pouta jí nesundá. Dovídáme se, že zdaleka všechny slečinky nezemřeli, najednou se z nich staly lovkyně, které se zdá se adaptovali a přesně ví, jak se chovat v případě nouze....také se z nich staly zdatné bojovnice. Není to tak špatné, ale vždy si radši pustím jedničku. (05.06.2015)

Co horor hororem stojí, působí dvěma způsoby na divákovu srdeční soustavu. Buď ji trýzní strachem z neznámého, nebo obavami z něčeho, co již mozek důvěrně zná. V mém případě bych se jako speleolog z letmých pohybů, pazvuků a chrčení ve tmě posral za třicet sekund, zatímco kdybych už věděl, že kráčím vstříc ušatým macarátům, co tuze rádi krční tepny, zhnědl bych do půl minuty. A pak si vyberte.. Zatímco N.Marshall dovedně zkombinoval obojí, J.Harris musel rychle vyložit karty na stůl a popravdě řečeno, nevedl si zas až tak zle. Sice rozmetal můj "halucinační" výklad jedničky a záchranáře poslal do jeskyní trochu partyzánským způsobem, nicméně svištění cepínů, klaustrofobické stavy, koupele v trusu a krvavé spa & wellness stihly skončit dřív, než by se vše stalo jen pouhým Výkřikem do tmy. I když, ohledně toho konce - osobně si myslím, že měl dědek nechat lopatu odpočívat v kůlně a možná i sebe.. (30.01.2013)