J*A*S*M

Bassett není úplně nešikovnej (jeho pozdější Wilderness je hodně slušnej horor), ale tenhle jeho debut dopadl hůř, než mohl a měl. A přitom zpočátku se mi jeho depresivní atmosféra (a tušení jakéhosi tajemného zla) hodně zamlouvala. Postupem času ale zavládla nuda, totálně opadl zájem o postavy ... a příjemnej pocit byl rázem pryč.

Jeden z nejočekávanějších amerických hororů letošního roku zůstal pár krůčků za mým očekáváním. Don't Be Afraid of the Dark má v podstatě tři problémy. 1) Scénář je pouhopouhý UHS (univerzální hororový scénář), který jsme v různých minimálních obměnách mohli vidět už nepočítaněkrát. Filmy tohoto žánru si mohou dovolit být neoriginální, ale tady ta všudypřítomná předvídatelnost místy působila otravně. 2) Naprosto nepochopitelná tvůrčí strategie v otázce původu zla. Místo toho, aby divák mohl polovinu stopáže dumat nad tím, co se vlastně děje (Jsou v domě duchové? Žije v domě kromě hlavních hrdinů ještě nějaký vetřelec? Je holčička Sally nebezpečný psychopat?), je veškeré tajemno odhaleno už v první předtitulkové scéně. A aby toho nebylo málo, v samotných titulcích je pak v několika větách nabonzována i mytologie stvůr, ve filmu už jen mírně rozvinutá. 3) Stvůry a jejich mytologie. Drobní užvanění nepřátelští CGI skřítci na mě nepůsobili hrůzně, ačkoli jsem se snažil. Jsou maximálně takoví roztomile pohádkově strašidelní - a kdyby pořád tolik nežvanili, klidně bych si vzal jeden exemplář do klícky místo křečka. Což by mě třeba u Vetřelce nenapadlo. Když je z nich pak udělán jakýsi starobylý druh, který před tisíci lety dokonce uzavřel mírovou smlouvu s papažem ... no nevím, jestli zrovna tenhle tvůrčí vklad do původního televizního hororu ze sedmdesátých let byl něčím prospěšný. // Tahle negativa jsem ale ochoten zkousnout, protože technicky je film na velmi dobré úrovni, herci zvládli své nenáročné role s přehledem, atmosféra starého opuštěného domu funguje a i pocit napětí se opakovaně dostavoval. Slušná žánrová jednohubka, na kterou se pěkně kouká, niv víc, nic míň. 7/10

Lepší film jsem letos v kině neviděl. Zasněná, posmutnělá artová gangsterka s extrémně charismatickou hlavní postavou a dokonalým soundtrackem. Husí kůže byla, a ne jednou. Drive je vlastně takový kompilát předchozích Refnových filmů (všechny jsem si předem poctivě nakoukal). Jako kdyby byl Pusher natočen stejně líbivou kamerou jako Valhalla Rising, obohacen splynutím hudby a obrazu z Bronsona a smíchán s nejednoznačnou atmosférou Fear X. Film, který se dá bez problémů označit adjektivem "krásný", ačkoli se v něm drtí prsty kladivem, rozstřelují hlavy a podřezávají krky. Pro mě mistrovské dílo bez jediné chyby či kazu, ale jak už několikrát zaznělo - určitě ne pro každého. A Real Hero mi hraje už asi hodinu v kuse.

Mikuláš ztratil plášť, Mikuláška sukni, hledali, nenašli, byli oba smutní. A já byl smutný s nima /víc než obvykle/, protože z nadějně vyhlížejícího snímku se vyklubal velmi nudný slasher, který se může pochlubit maximálně tak netradičním záporákem. Pobaví či postraší jenom pár jednotlivých scén (napočítal jsem všehovšudy čtyři), ale jako celek se snímek topí v záplavě nudných dialogů a slasherových klišé. Promarněná šance, ultimátní hororové béčko s Mikulášem v hlavní roli si dokážu představit velmi lehce, takováto sterilní filmařina ale rozhodně nemohla být cestou k němu. Koukněte se radši na Rare Exports.

Red State má smůlu v tom, že dvě hlavní divácké skupiny, které se na něj budou chtít podívat, nemá velkou šanci zaujmout. Fanoušci Kevina Smithe mají jeho filmy rádi především kvůli humoru, nikoli kvůli ideologii. Smithovská kritičnost vůči všemu možnému je podle očekávání přítomna v míře vrchovaté, film nedělá kompromisy. Humor tu je ale jenom ve stopovém množství - například když se nad nějakou postavou pobaveně uchechtnete a řeknete si "heh, to je ale svině". No a hororoví konzumenti tu toho pro sebe taky moc nenajdou. Ale pokud dokážete ocenit vynikající technickou stránku, důmyslnou stavbu příběhu, střídání žánrů (nejpřesnější popis - nábožensko-politický dramatický thriller s akčními pasážemi a špetkou exploitačního hororu) atd., budete spokojeni. Red State sice nakonec není ve své výpovědi nikterak objevný či geniální, ale v době, kdy z filmů ideologie téměř zmizela, jsem rád i za to málo (přestože nemůžu říct, že bych se pod jeho kritické vyznění podepsal).

Třetí hvězdu za masakrózní závěrečnou pasáž, ale jinak už nevím, o čem ten film byl. A nevěděl jsem to ani přímo při sledování. A nevěděl to asi ani on sám. Nikdo nic neví, málokdo tuší...

Hodně vulgární film s hrdinkami, jež by v reálném světě byly k nepřežití. Ale jak je u Apatowa zvykem - humor funguje a emoce jsou skutečné. O tom si české komedie pro obyčejné lidičky můžou nechat zdát.

Námět pro exploitation horor v rukách artového režiséra. Výsledkem je pozoruhodný film, při jehož sledování jsem přešel od mírných rozpaků až k absolutnímu nadšení. Krásně natočené, chytře zrealizované co se týče dávkování informací (chvilku jsem se obával, aby to, co je jasné od poloviny stopáže, nebylo v závěru odhaleno jako šokující pointa - Almodóvar ale své diváky naštěstí nepodceňuje) a bez problémů vzbuzující celou škálu emocí. Už dlouho jsem neviděl film, v němž by se jednotlivé žánry střídaly a prolínaly tak plynule a s takovou lehkostí. Z La Piel que habito by se dal úplně bezproblémově sestříhat trailer na horor, komedii, drama, sci-fi i romantický film - a nepochybuju, že se časem takové sestřihy někde na youtubu objeví. PS: Pokud chcete vidět undergoundové hororové zpracování téhož námětu, zkuste tento film (ale neklikejte na ten odkaz dřív, než zhlédnete Kůži, zkazili byste si zážitek).

Něco mezi Predátorem a Hatchet, akorát o strašně moc levelů horší než obě zmíněná dílka. Je mi celkem líto, jakej šílenej brak se z filmu vyklubal, protože povedenej horor s monstrem v hlavní roli už tu nebyl hodně dlouho. K smíchu od začátku do konce, bohužel.

Nepříliš krásné postavy, civilní herecké výkony, sem tam nějaká mrtvola, pochmurná atmosféra, překrývající se časové linie, pomalé tempo vyprávění, častokrát rozostřený obraz, třesoucí se kamera ... indie jako ze škatulky. Nemůžu říct, že bych byl zrovna fanouškem tohoto typu žánrovek, ale A Horrible Way to Die se mi opravdu hodně líbilo. A úplnému závěru pak nechybělo mnoho k tomu, abych z něj byl vyloženě nadšenej. Režisér Adam Wingard je soudě dle imdb hodně pilnej, na jeho další filmy jsem zvědavej (You're Next je kupříkladu součástí letošního torontského Midnight Madness).