J*A*S*M

Z plánovaného remaku/rebootu Howlingu se někde po cestě stal obyčejný osmý díl této vyvařené hororové série, která mě nezajímá tak strašně moc, že jsem z ní viděl dosud pouze první díl. Jednu hvězdu za titulkovou hlášku o tom, že při natáčení nebyli zraněni žádní vlkodlaci. Jinak teenage odpad.

Super, vzhledem k tomu, že rozpočet byl asi tak pět korun, mohl výsledek dopadnou i hůř, ale divácké potěšení se stejně zaseklo na bodu nula. Kdyby si tvůrci alespoň odpustili ty zbytný nepovedený efekty typu pixelová pára od pusy... Ne, tady si zkrátka na hvězdičkovou charitu hrát nebudu. Jeden bodík za občasný náznaky atmosféry.

Na komedii příliš málo vtipné, na drama příliš málo vážné, na romantiku ... úplně mimo. Všechny tři hlavní postavy jsou nadto úplně neuvěřitelně nesympatické - z Adama mi bylo až fyzicky nevolno. Provokativní, kontroverzní závěr byl chytře vyspoilerován na plakátě. Je mi celkem jedno, jestli snímkem Tykwer bourá genderové stereotypy, kritizuje soudobou morálku (nebo naopak říká, že na ní není nic extra špatného) atd., já se prostě nebavil.

Dvacet minut se tomu obětovat dá, ale žádnej zázrak nečekejte. Na to jsou tu moc špatní herci a dialogy příliš šustí papírem (hádka na začátku působí tak vtipně strojeně, že úplně vidíte scenáristu, jak ji píše a vůbec neví...).

Asijský duchařský horor v posledních několika letech jaksi vymizel. Tedy nezmizel úplně, pořád se pár kousků vždycky urodilo, ale nekonal se žádnej projekt, se kterým by byla seznámena širší veřejnost (jako Kruh, Oko, Nenávist, Shutter). Po zhlédnutí The Cat (ne, ten originální název používat nebudu :-D) jsem si celkem jistej, že na další takovou pecku, která se dostane i k někomu jinému, než k pár zarytým fandům, si budeme muset ještě chvíli počkat. Mám z The Cat rozpačité pocity. Lekačky fungují většinou bezproblémově - u jedné se mi udělalo až špatně (nemám rád, když něco hnusného nabourává vaši oázu bezpečí - postel). Problém je v příběhu a scénáři. Bezdůvodně nasraný duch (podle jakého klíče se vlastně vraždilo?), spoléhání se na náhody v míře větší, než jsem ochotný snést, křečovitý vývoj děje... Za mne 6/10, ale aspoň za těch pár lekaček si snímek chvilku pamatovat budu.

Pilot: Seriál American Horror Story přišel jako blesk z čistého nebe. Do dne, kdy se objevil pilotní díl, jsem o něm neměl žádné detainější informace. Kdykoli se o něm na zahraničních hororových webech psalo, nevěnoval jsem článkům pozornost, protože jsem podle názvu očekával jen nějaký dokument (jako např. tu). Kvůli těmto okolnostem jsem se nestihl dostatečně natěšit, takže se mi ten pilot nakonec možná líbil víc, než kdybych si od něj sliboval nějakou velkou bombu. Prozatím mi to evokuje Městečko Twin Peaks v hororově béčkovém balení. Předtitulková scéna je úplně báječně strašidelná, zbytek dílu spíš zábavně znepokojivý. Jsem hodně zvědavej, jaké trumfy mají tvůrci schované v rukávu, protože natáhnout storku o prokletém domě na plochu seriálu, to nebude úplně lehké. Štvou mě jenom dvě věci - jednak postava Bena, jednak to, že jednotlivé scény na sebe moc precizně nenavazují. Vůbec tak netuším, jestli během první epizody uplynul týden, měsíc, dva měsíce, či dokonce víc... Hodnocení zatím provizorní. Cítím, že s přibývajícími díly to buď klesne na tři, nebo stoupne na pět :-) 1.série: Tak se to udrželo na čtyřech. Plusem jsou zajímavé postavy a celkově příběh, který z okoukaného námětu o prokletém domě vytěžil snad maximum, zvlášť s ohledem na plochu dvanáctidílného seriálu. Pokud mě něco mrzí, tak to, že hororových okamžiků jsme nakonec moc nedostali. Ale palec nahoru, poslední epka byla pěkným rozloučením s postavami... a těším se na druhou sérii, která bude o něčem úplně jiném.

Každá zajímavější, napínavější, strašidelnější, akčnější scéna je vykoupena deseti minutami pomale se vlekoucí podívané. Všeobecně mi pomalejší horory nevadí, tenhle britský kousek táhnou ke dnu herci. Ti dva prostě nejsou dostatečně charismatičtí a dobří na to, aby to sami utáhli (na rozdíl právě třeba od Stake Land, kde je obsazení ok). Pomalí negerští zombíci s bílýma očima pomalu se šourající savanou a pouští jsou nicméně k sežrání. Umístit zombie apokalypsu na černý kontinent, to byl dost dobrej nápad. Film celkově ale trochu zklamal.

Je v tom cítit fanouškovskej zápal, triky jsou na úrovni, atmosféra taková pěkně oslizlá, ale do dobrého bijáku má Contagion i tak hodně daleko.

Parta krásných mladých lidí si vyjede užít volna do domku na ostrůvku uprostřed jezera. Zábava je v plném proudu do doby, než žraloci, které tam vysadila skupinka místních psychopatů, jednomu z mladíků ukousnou ruku. Od této chvíle začne scénář připomínat frašku – všechno se začne úplně nesmyslně komplikovat (lidé padají do vody, čluny vybuchují), postavy zhloupnou na úroveň IQ 50 (chování Sáry vůči bývalému příteli) atd. Plus předvídatelnost na všech úrovních. A ještě ke všemu má Noc žraloka rating PG 13. To znamená minimum krve, minimum nahoty, minimum vulgarismů. Což je u letního žraločího teenagerského hororu celkem průser. Čtyři body z deseti za slušnou technickou stránku. Když už nic jiného, je na filmu alespoň vidět, že jeho tvůrci už nějakou zkušenost s kamerou mají. To je ale podobně platná útěcha, jako kdyby vás měl místo totálního neznalce operovat student medicíny, který právě absolvoval první semestr.

Hodně dobré. Krásně natočené, poměrně pomalé, herecky prvotřídní. Tady prostě někdo měl vizi, chtěl něco říct (ok, nic převratného) ... a tak si za tím šel. Territories nejsou divácky zrovna nejvděčnějším filmem, v poslední půlhodině udělají úkrok někam, kam byste to u klasického normálního exploitationu nečekali. Žádné naturalistické násilí, žadné brutální vyvrcholení, jen taková smutná nejistá tečka za osudem pěti sympatických lidí. Mně se ten závěr moc líbil, rozhodl o konečných čtyřech hvězdách. Po pár měsících na ten flim už asi vzpomínat nebudu, ale bezprostředně po projekci ve mně ještě chvilku úspěšně rezonoval. Palec rozhodně nahoru.