Recenzie (1 031)
Hrůza v temných uličkách (1984)
Kompilační film plný záběrů z hororových filmů a komentářem Donalda Pleasence a Nancy Allen. Střih i výběr filmů je skvělý a filmový fanoušek docení jak skvěle většina z uvedených hororů pracuje s dávkováním napětí, trikovou stránku a herci.
Guo chan Ling Ling Qi (1994)
Průměrná parodie na bondovky s narážkami na jiné populární akční filmy. Bohužel tomu chybí nápaditost a humorné scény jsou spíš k ušklíbnutí, než vyloženě k huronskému smíchu.
Divosi (2016)
Lehce alegorické vyprávění o potlačované (homo)sexualitě, které je ale příliš přímočaré a chybí mu výraznější pointa.
Kdo s koho (1999)
Johnnie To si natočil Nelítostný souboj po svém. Zábavná hra na kočku a myš mezi policistou a vyděračem má v sobě správnou dávku osudovosti. Šedomodrý vizuál podbarvuje skvělá hudba a ústřední dvojka předvádí herecký koncert.
Tao xue wei long (1991)
Sympatická zápletka, charismatičtí herci, ale chtělo by to více humoru a akce na stominutovou stopáž.
Gorila Joe (1998)
Originál měl svý mouchy, ale dokázal naplnit stopáž napínavými akčními scénami i dialogovými přestřelkami. Devadesátková verze je svou vyumělkovaností velmi nudná a předvídatelná bez potřebné chemie mezi hlavními představiteli.
Skřet 2 (1990)
„Však on z těch dětských fantazií vyroste.“ Ačkoliv toto jeden ze skřetů v přestrojení říká o dětském hrdinovi, poučený divák ví, že jde o dokonalý popis režiséra a scenáristy Claudia Fragasse. Ten se jen velmi chabě snaží o směsici pohádkové alegorie, teenagerovského filmu s nablblými dialogy a horor. Výsledkem jsou afektované a nepřirozené herecké výkony, dialogy vynikající naprostou nelogičnosti, masky mnohem horší než v Jacksonových Vesmírných kanibalech, naprosto nepadnoucí soundtrack a děda, který odmítá umřít. Díky bohu je to chvílemi zábavné sledovat, ale do kategorie „tak špatné, až je to dobré“ tomu ještě trochu schází.
Kodomo no omoča (1996) (seriál)
Velká škoda, že je u nás toto anime tak málo známé. Přitom se jedná o neskutečně vtipnou záležitost se zábavnými postavami, emancipovanou hrdinkou a nahlédnutím do světa televizních idolů i středoškolského života.
Nattevagten (1994)
Černohumorné kafkovské dobrodružství o dvou vykutálených kamarádech, sériovém vrahovi a patalogických vztazích.
The Velvet Underground (2021)
Dokument, který se snaží jít proti tradičnímu pojetí mluvících hlav a nabízí pestré koláže z šedesátkových experimentálních filmů Warhola, Mekase a dalších. Důležitost Velvetů pro alternativní rockovou scénu nelze přecenit a je dobře, že film vystihuje důležitost a výjimečnost všech členů jednotlivých sestav kapely.