ypres.bass

Inspirace šedesátými lety z toho filmu teče proudem. Přiznejme si to, to není film o ději, není to o příběhu. Je to o pocitech, je to o uvědomění si sebe sama, je to o vlastním prozření. Je to mozaika melancholické lyriky sekundující rozpadu duše jednoho, vzedmutí hněvu druhého, ale i katarze svědomí třetího. A právě tomu, ty mega široké záběry, ty švenky co se táhnou "jak sopel", ty panoramata... Ty tomu prospívají. Slyšel jsem o podobnosti s Vláčilovou Markétou Lazarovou, jistě. Ale mnohem více mi tento film evokuje Údolí včel (který se mimochodem točil ve stejných kulisách)

Nestává se často, aby ve filmu o mimozemšťanech netekla krev po hektolitrch, nechtěli nás vyvražďovat, zotročovat a znásilňovat (vyjímka: od Moreny Baccarin jako mimozemšťanky v seriálu V by se asi pár dobrovolníků našlo...) Jako fakt, ten film je chytrý, dobře udělaný a má nápad.

To byla taková strašná krávovina...