TheEvilTwin

V jednotlivých prvcích, tedy vzhledu boxu, nápadu i prvku "koloběhu" před samotným finále je film dostatečně poutavý a zábavný, ale dokupy je to "jen" normální kraťas, který by chtěl trochu víc oživit.

Renfield je jednoduše nenáročná, neseriozní a úplně odlehčená gag jednohubka kombinující drákulu, černý humor, mafii a přímočarý příběh do svižné 90minutovky, která skončila dřív, než jsem kouknul na hodinky. Překvapivě si zde hlavní roli krade dvojka Nicholas Hoult (Xmen) a Awkwafina (Shang-Chi!!!) a Nicolas Cage je spíše jen vedlejší postavička, ale jinak jde o “oukej” souhru humoru, hromady dynamické akce, urvaných končetin a levné falešné krve. Renfield určitě není žádná pecka, ba naopak jde spíš o levný béčkový průměr, ale oscarový kousek zde asi nikdo ani nečekal a pokud chce divák jen vypnout a nemá do čeho píchnout, je tohle dobrá volba. I tak se ale nemůžu ubránit pocitu, že je Renfield až moc obyčejný, humor jsem čekal daleko údernější a celková nevýraznost z něj dělá jen (pod)průměrnou jednorázovku, na kterou si po týdnu nevzpomenu a u které jsem se momentálně sice zabavil, ale kino návštěvu bych nejspíš nedoporučil a počkal si až na online verzi.

Family Dinner je snaživé levné béčko, které spíš než na filmařskou kvalitu sází na zábavnost režisérského debutu a celkem svěží nápad. Rozhodně nečekejte gore, kanibalismus, horor nebo jakoukoli brutalitu, právě naopak jde o velmi komorní a pomalu plynoucí mix psychologického oblbnutí, držení diváka v nevědomosti “vo co gou” a v závěru i trochy toho napětí. Možná právě béčkový look a “neherci” dodávají filmu trochu té realičnosti a vyvolávají v divákovi pocit “jo, tohle by se tak asi mohlo stát”, a tím si získávají určité sympatie úzké skupiny diváků, ale pro klasického mainstream konzumenta je tohle spíš krok vedle a tohle Rakousko může určitě vynechat. V opačném případě je to tak pade na pade, jestli se mu tenhle komorní, nekonvenční styl bude líbit. Za mě 2/3 - je to slabší a čekal jsem větší psycho teror, ale něco do sebe to má.

65 důvodů, proč můžeme film vynechat. Můj zájem o film při sledování upadal stejně rychle, jako po zhlédnutí fantastického traileru narůstal, což je teda velký špatný už samo o sobě. Příběh je nulový, ale ten jsem zde ani nečekal. Co jsem naopak čekal a chtěl byly vizuální orgie, dinosauří boje a skvělý Driver v hlavní roli, jenže akce je nudná až hrůza, scenérie neoslní, žádná velkolepá scifi jízda zde vůbec není a na poli tak nijakého filmu a tak ploché postavy nemá ani Adam Driver co hrát. A fakt, že nám tvůrci ani nesdělí CO a PROČ se zde vlastně děje hodnocení taky moc nepřidává. Druhá hvězda vlastně jen za to, že alespoň dinosauři vypadají celkem slušně a nepůsobí jako laciný digibordel, jinak je to ale naprosto zbytečný, ničím inovativní a vynechatelný kousek…

Průměrný oldschool horůrek o netvorovi v dětském těle. V ústředním nápadu a způsobu zabíjení obětí je film celkem nápaditý a originální, ale v detailech, pocitu strachu či výsledném efektu už pokulhává. V závěru se pak divák cítí, jakoby právě zhlédnul jen “oukej” béčko, které výrazněji nenadchne, ale i tak jde režisérova snaha místy znát. Každopádně jsem si film pamatoval ale daleko lepší, hororovější a napínavější…

Jakožto pocta Nintendo Mariovi jde o slušný kousek s hromadou odkazů, krunýřů, otazníčků a superschopností, houbiček i kongů. Jakožto pohádka pro děti je pak film už o něco méně výrazný a sice děti zabaví, ale že bych v kině slyšel výbuchy smíchu, to bohužel ne. No a v poslední řadě jakožto pohádka, která by fungovala i pro dospělé, Mario trochu zklamal. Hlouběji jsem se nezasmál ani jednou, žádné scény, které by vyloženě trhaly bránici, jsem zde nenašel a i “akce” byla celkem střídmá a tak trochu se držela při zemi a nevybočovala natolik, abych jásal. Z původních 93% po opening day jsem čekal daleko signifikantnější zábavu a na to, že film někdo označoval za nostalgický animák posledních let, z něj teda odvařený nejsem. Lehce zabaví, ale přímo nenadchne a kino potěšení se bohužel nekoná.

Jsem v rozpacích. Uznávám, že občas jsem se zasmál a film byl správně trapný a cringe, ale po většinu stopáže je film celkem nejistý a ničím výrazněji neoslní. Na prkotinu je totiž místy až moc vážný a na seriozní fantasy je místy zase moc debilní. Až mi to přijde, že Gordon Green je jednoduše úplně ztracený režisér a nejenže zde nemá vizi, čím by film měl být, ale nemá ani klíčové detaily či jednotlivé scény, které by diváka úplně odrovnaly a po kterých by si řekl “jo, tohle bylo luxusní.” A to raději ani nezmiňuji, jak chlapec dovedl poslední roky posrat celou Halloween sérii. Já ti Dejvide nevím, ale skoro jakobys posral, na co sáhneš. Za občasnou zábavu tam tu druhou hvězdu ale ze soucitu přihodím…

Od Pegga jsem čekal asi větší, ujetější, sprostější a víc fucked up komedii. Tohle je taková romantická love story obalená v nápadu “co kdybych měl schopnost měnit cokoliv se mi zachce”, ale na to, o jakou látku se jedná, se zde tvůrci moc nevyřádili a věřím, že se z ní dalo vytěžit daleko více. Na jedno zkouknutí jde i tak o celkem únosnou a fajn odlehčenou podívanou s pár světlými momenty (“ať mám větší penis!… ale ne až takhle!… ale ať je bílej!!), ale dokážu si představit i zábavnější výsledek. (Pod)průměr.

Jednička byla sice naivně hloupá, ale místy aspoň zábavná. Dvojka je už jen hloupá. Nezasmál jsem se doslova ani jednou, úplně tady chybí jak klasický Sandlerovský humor, tak i klasický komediální humor, Aniston je taky nevýrazná a celý výsledek je spíš jen vychytralé těžení Netflixu ze jména předchozího dílu. Nuda, nuda, nuda.

Zas a znova Clark ukazuje režisérský um, ale myšlenka je za mě až moc jednoduchá a budget zase není bůhvíjak výrazný.