TheEvilTwin

Jako horor se Leave určitě nedá brát, ale jako mysteriozní pátrání dívky po své zemřelé matce, jejich severských kořenech a okolnostech smrti je film poměrně solidní záležitost. Vcelku potěší sympatická tvář hlavní postavy a jakési tajemno okolo celé nalezené rodiny, kdy divák cítí, že je něco ve vzduchu a jen čeká na finální odhalení karet a ačkoliv není film nic nadstandartního a nijak silněji se neodkloňuje ze šablony podobných snímků, rozhodně jsem se u něj vyloženě nenudil. Co mi ale zůstává záhadou je, proč se film na sílu opírá do žánru horor, když se zde “duch” objeví jen jednou a ještě k tomu úplně bezvýznamně- Leave by si totiž úplně šikovně vystačil jen s žánrem mysteriozní pátračky a nemusel si hrát na něco, co není. Obstojný průměr, u kterého je škoda, že má jen 10 recenzí a jen 50%, protože by si pozornost běžného diváka pravděpodobně zasloužil.

V detailech to trochu hapruje a působí místy až na sílu vtipně a “rozjezd” než se film přesune do arény je taky nekonečný, ale postavami a hlavně závěrečným zvratem si mě film i po letech získal na 100%. Dobrá teenager podívaná z mladých let, která baví.

Na to, jak Wayansovu rodinku miluju, je tohle teda bída a průser jako svině. Obrovská slabota, nezasmál jsem se ani jednou a celé je to až drasticky trapné. Těžko říct, jestli je to nekvalitní filmařinou nebo nevděčným a obtížně zpracovatelným tématem filmu, každopádně výsledek je strašná nuda.

Nápadité, děsivé, atmosfericky vypjaté a technicky skvělé! Šestiminutový teror neznámé "ženy" uprostřed večeře jedné rodiny je ve výsledku svižný kraťas, kterému chybí k pětce možná jen doplnění backgroundu, co a proč se zde vlastně děje - kdybych tohle dostal, neváhal bych s plnou palbou.

Atmosferické i vizuální hororové orgie a úplně stejně excelentní výsledek jako celovečerní Smile. Vůbec se nedivím, že po tomhle kraťasu společnost dala projektu zelenou. Smile je za mě jeden z top hororů posledních let a tenhle “předchůdce” je tomu jen dalším důkazem.

Věřím, že v době svého vzniku šlo o fajn inovativní blockbuster, který dokázal šokovat. Dnes už ale Den Nezávislosti vůbec ničím neoslní, páč jsme vše v něm obsažené viděli už tisíckrát a lépe. Herecky průměrné, vizuálně na tehdejší dobu fajn, ale dnes spíše úsměvné a scénáristicky úplně šablonovitý děj na poutavosti taky dvakrát nepřidává. Emmerichova scifi vize, kterou točí pořád dokola v každém jeho filmu, už působí taky pomalu jako jeho čistý egoismus a osobní ambice točit si filmy “pro sebe”, jinak si to asi vysvětlit opravdu nedokážu. Říkal jsem si, že zrovna tenhle kousek je poměrně profláklý, známý a chválený, ale za mě je to jen podprůměrný krok vedle, na který si zítra (raději) nevzpomenu.

Nudná cringe verze Avengers z aliexpressu pro děti základní školy. A co je horší než nepřesvědčivá, mdlá wannabe superhero akce? 130minutová nepřesvědčivá, mdlá wannabe superhero akce! Nový Shazam má totiž vše, co mít nemá, a nemá nic, co by mít měl. Humor se oproti jedničce úplně vytratil a hláška se nepovedla ani jedna, hlavní parta je extrémně nezajímavá a trio záporáků je snad nejvíc směšné v historii žánru. Sorry, ale 3 “zlé sestry”, jedna 15letá indka, druhá 50letá asiatka a třetí 150letá babizna, to už nepobírám ani já. Přidejme k tomu výbornou trapnost scénáře, neschopnost logického myšlení ze všech stran a totální shitfest připomínající béčkovou parodii na film a výsledek je na světě. Extrémní propadák po všech stránkách a vlastně se už ani nedivím. Tenhle žánr jde pomalu, ale jistě do úplných sraček…

V jednotlivých prvcích, tedy vzhledu boxu, nápadu i prvku "koloběhu" před samotným finále je film dostatečně poutavý a zábavný, ale dokupy je to "jen" normální kraťas, který by chtěl trochu víc oživit.

Renfield je jednoduše nenáročná, neseriozní a úplně odlehčená gag jednohubka kombinující drákulu, černý humor, mafii a přímočarý příběh do svižné 90minutovky, která skončila dřív, než jsem kouknul na hodinky. Překvapivě si zde hlavní roli krade dvojka Nicholas Hoult (Xmen) a Awkwafina (Shang-Chi!!!) a Nicolas Cage je spíše jen vedlejší postavička, ale jinak jde o “oukej” souhru humoru, hromady dynamické akce, urvaných končetin a levné falešné krve. Renfield určitě není žádná pecka, ba naopak jde spíš o levný béčkový průměr, ale oscarový kousek zde asi nikdo ani nečekal a pokud chce divák jen vypnout a nemá do čeho píchnout, je tohle dobrá volba. I tak se ale nemůžu ubránit pocitu, že je Renfield až moc obyčejný, humor jsem čekal daleko údernější a celková nevýraznost z něj dělá jen (pod)průměrnou jednorázovku, na kterou si po týdnu nevzpomenu a u které jsem se momentálně sice zabavil, ale kino návštěvu bych nejspíš nedoporučil a počkal si až na online verzi.

Family Dinner je snaživé levné béčko, které spíš než na filmařskou kvalitu sází na zábavnost režisérského debutu a celkem svěží nápad. Rozhodně nečekejte gore, kanibalismus, horor nebo jakoukoli brutalitu, právě naopak jde o velmi komorní a pomalu plynoucí mix psychologického oblbnutí, držení diváka v nevědomosti “vo co gou” a v závěru i trochy toho napětí. Možná právě béčkový look a “neherci” dodávají filmu trochu té realičnosti a vyvolávají v divákovi pocit “jo, tohle by se tak asi mohlo stát”, a tím si získávají určité sympatie úzké skupiny diváků, ale pro klasického mainstream konzumenta je tohle spíš krok vedle a tohle Rakousko může určitě vynechat. V opačném případě je to tak pade na pade, jestli se mu tenhle komorní, nekonvenční styl bude líbit. Za mě 2/3 - je to slabší a čekal jsem větší psycho teror, ale něco do sebe to má.