TheEvilTwin

Je to jednoduše dost infantilní film typu Disney Channel, který ale ubral veškerý humor a v naprosté většině sází na roztomilost dětí a výplňovou vatu v podobě nezajímavých (až na výjimky) tanečků. Herecké výkony nestojí za zmínku, připomínalo to vesnický film, kdy se starosta rozhodl obsadit všechny vidláky do vedlejších rolí a ve výsledku tady kromě pěkné hlavní herečky není co vidět. Ale snaha pro desetileté je to dobrá a nejspíš i zabaví.

První minuty dávají naději ve starého dobrého Scooby Doo a jeho partu se stejnými charakteristikami postav, kvůli kterým je máme tak rádi, a stejně založenou pointou odhalování padouchů. V průběhu se to ale změní v příběh, který má s původním Scoobym pramálo společného a vůbec mě už nezajímal. V polovině jsem to vypl, 2 hvězdy za přijatelný vizuál a vtipný rozjezd...

Čekal jsem hutné drama, které se bude diametrálně lišit od ostatních vesmírných sourozenců upozaděním astronautské stránky filmu, ale zato výrazným vyzdvižením emocionální stránky a pouta matka-dcera, ale bohužel ani tohle mě tady nijak neoslnilo. Eva Green je šikovná a ačkoliv moc nehraje, její tvář si divák pamatuje (po tomhle filmu i více než jen tvář) a výkon podala dobrý, ale nic víc film prakticky nenabídne. Našlo se pár zajímavých scén výcviku (scénáře pádu záchranné kóje do vody/do přírody, zkoušky stavu bez tíže nebo vyprošťování kolegy v simulacích pod vodou), ale jinak je to tak strašně nevděčný, pomalý a táhlý film, že to velké procento diváků doma u obrazovky vzdá, přetočí nebo rovnou vypne. Celé je to strašně uloudané a s místy nevšedními záběry, ale bohužel nevýraznou emoční stránkou, která na mě vůbec nezapůsobila a to i přesto, že by to měl být hlavní tahoun Proximy. Škoda. (KVIFF 2020, cinestar Praha)

Od italů je to přímo nadlidsky dobrý kousek, tajemná, mysteriozní atmosféra zvláštního města Curonu a nápad, který dostává 100 bodů za originalitu, protože podobnou ujetinu jsem ještě neviděl a místy mi to vzdáleně připomínalo Peeleho Us. Po celou dobu je seriál dostatečně zajímavý, aby udržel tempo, jeden díl byl dokonce nadprůměrně dobrý, kdy se odhalí směr, kam se budou další díly ubírat, ale pořád se nemůžu zbavit pocitu, že z tak kvalitního nápadu by se dalo vytřískat daleko, daleko víc a mohli si s tím tvůrci více vyhrát, dokonce stopáž i více natáhnout a udělat z toho komplexnější výsledek. Takhle se na to ke konci tak trochu vyprdli, což je škoda, protože právě ten by mohl zanechat největší dojem. Cliffhanger na konci směřuje nejspíš k další sérii, tak uvidíme, jak se s tím poperou.

Hodně šílený díl, který konečně odhaluje pointu seriálu. Super.

Taková průměrná netflixová prkotina, která je místy ujetá až šílená, hlavní herečka si roli neskutečně užila a vyblbla se tady a je to znát. Humoru je dostatek, místy funguje, místy ne a výsledný dojem je takový neutrální. Příběhově kostrbaté a typicky šablonovité jako podobné žánrové komedie, ale nejhorší to nebylo a já jsem se docela pobavil, a to je asi to hlavní. Každopádně jsou asi i lepší komedie a hledat tady hlubší význam, romantiku nebo inteligentní nápad by bylo asi zbytečné.

Ta

V dětství mnou oblíbený film (ačkoliv jsem z něho nic nechápal :D), ale až teď můžu docenit jednoznačnou kvalitu PotC. Má to rychlé tempo, hezké záběry, originální téma a áčkové, tehdy ještě komicky mladé, herce, kteří film pozvedávají na vyšší úroveň a dnes je to už celkem kultovní a všude známá filmová série. Vtipů bych si dokázal představit i více, protože hezky odlehčují a ubírají na vážnosti, stejně tak rating PG 13 filmu neskutečně sedí, a tím může cílit i na mladší publikum. Povedený díl a jdu na další, které snad nepůjdou s kvalitou až tak dolů.

Čím dále seriál pokračuje, tím méně zajímavé to je. Začátek výborný, ke konci už jsem se v tom ztrácel, nebavilo mě to a přišlo mi to zbytečně moc upovídané. Souboje a akce výborná, přírodně surová a krvavá, ale i s tou se tady nesmyslně šetřilo. Kvalitní seriál, ale za mě promrhaný potenciál. Souhlas s komentáři: Ouwen a Lacike

I Origins je jedno z mála dramat, které se táhne víceméně v jednom stejném tempu celou stopáž, ale po vstupu závěrečných titulek má divák pocit, že toho viděl vlastně strašně hodně. Výborný Michael Pitt a Brit Marling a jejich pozvolný přerod ze striktně vědeckého myšlení odpírající duševní stránku světa na přesný opak. Zajímavé téma, dobře zvolená hudba, 2 mrazivé scény a celkový úžas nad scénáristickou kvalitou mi nedají jinak, než dát plnou pětku, protože tenhle film zanechá v divákovi nepopsatelný zážitek.