TheEvilTwin

Dlouho očekávaná slibovaná pecka z Netflixu (díky bohu za něj, v kinech se už měsíc nic nehraje a bez Netflixu bychom tady umřeli nudou) je tady a ve výsledku je to spíše jen lepší průměr, ale určitě to není takový průser, jak zdejší “odborníci” tvrdí. Hlavní herecké trio je pohodářské a hezky k sobě pasujou, tempo je svižné a nenudí ani chvíli, akce je dostatek a občas je i hezčí gore. Kamera je místy trochu zmatečná, ale žádná tragédie. Bonusové body si film připisuje zejména za originální nápad, protože pilulky, které dávají random superschopnosti jsme na plátně ještě neviděli. Je to hodně kreativní téma, na kterém se mohli filmaři vyřádit a spojení “fantazii se meze nekladou” zde platí dvojnásob, viděli jsme nejrůznější schopnosti od kamufláže, ledu, ohně, tlakových vln, drápů v ruce, ohebnosti kloubů (zejména hodně povedené) a dalších, ale pořád se nemůžu ubránit dojmu, že by to šlo podat ještě o něco lépe a více si s filmem vyhrát. V jedné větě je to taková průměrná akčňárna bez zvratů, hlubších chvilek a překvapení, která nevybočuje z klasické šablony, ale zaujme hlavně tématem a určitě stojí za zkouknutí.

Kdy první série byla výborná, atmosferická a šokující, druhá už o něco horší a rozvíjející události z první série, tak třetí série jen tápe na místě, vycucává si z prstu nezajímavé, nesmyslné a přemrštěné scénáře. Nic nedává smysl a právě z toho tvůrci těží - mohou si vymyslet doslova cokoliv a nikdo se nad tím nepozastaví, protože v té kombinaci nelogických prvků už nikdo smysl hledat nebude. Za mě někonečná nuda a utrpení a výsměch první řadě.

Kvalitně zpracovaná akční žánrovka s klasickým tématem ruská KGB x americká CIA, na které nejvíc oceňuji zajímavé retrospektivní vyprávění, které zpětně odhaluje “jak to vlastně bylo” a oněch tajemství a zvratů je ve výsledku celkem dost. Sympatické herecké obsazení, zábavná akce, i když místy přitažená za vlasy (jedna žena vymlátí bar plný bodyguardů...) a přiměřená stopáž, která nestíhá nudit. Ve výsledku vyváženě akční, atmosferická i vztahová podívaná, která do zajetého nápadu špionů nevnáší nic nového, ale svým stylem dostatečně zaujme a myslím, že stěžovat si vyloženě nikdo nebude.

Nutno říct, že Uncut Gems je film pro vytříbenou skupinu diváků a velkou většinu neuspokojí. Netradiční scénář, který vlastně popisuje život obyčejného nespolehlivého obchodníka, který je patologickým lhářem, sázkařem a má dluhy, kde jen může. K tomu nezvyklá hudba jak ze starých videoher, která po většinu stopáže hraje v pozadí - ze začátku otravná, ale když si na ni člověk zvykne, stane se důležitým prvkem celkového dojmu z filmu. Adam Sandler je výborný a dokazuje, že to není jen líný herec béčkových komedií, ale má daleko větší talent, protože si film krade celý pro sebe a když se odteď řekne jeho jméno, nevybaví se mi Sandler ze starých Machrů (2010), ale vybaví se mi Sandler z Uncut Gems, který působí jako úplně jiný člověk. Vizuál je stylový, halucinogenní a nevšední, děj postupně graduje a nutí diváka prožívat všechny problémy s postavou, což se málokterému filmu povede. Završení celé jízdy je šokující, mrazivý, pro hlavní postavu možná i vysvobozující konec a výsledek bez debaty zanechá v divákovi stopu na dlouhou dobu. S tímhle si Safdiovi hodně vyhráli a ocenění filmu náleží zcela oprávněně.

Obrovský nášup zajímavých informací podaných tak briliantním způsobem, až tomu sám nevěřím. Přesně ten typ dokumentu, který tady chyběl - každý díl pojednává o jednom typu drogy a nejspíš to bude mít pokaždé stejnou šablonu. Účinky drogy, způsob působení, výroba, pěstování, distribuce, pašování až konečný konzument. Reálná data a čísla, zisky a ztráty, stejně tak jako ztráty na životech, které stojí za obchodem s kokainem. Pro mě snad nejpřínosnější a divácky vděčně zpracovaný seriálový dokument za poslední dobu.

Název trochu klame, protože s Bídníky nemá kromě místa děje a závěrečného citátu nic společného. Samotný děj vlastně ani nejde popsat. Snad jen, že se jedná o všední den z francouzského ghetta, který vyústí v nečekaný závěr a v průběhu filmu šokuje jednou scénou za druhou. Trojka zakomplexovaných policistů hrajících si v černošských, cikánských a gangových ghettech na bohy, hromada vedlejších postav představujících ten největší odpad zdejších ulic a parta dětí, které se zapletou do špatné situace. Emočně nabité, realisticky podané, perfektně zahrané i obsazené a jako celek je Les Misérables famózní a dechberoucí film, který nakonec zanechá jen husí kůži a nepřijemný pocit. Dlouho jsem neviděl tak úderný a zároveň reálný, uvěřitelný kousek. Scénaristický i kameramanský masterpiece, který diváka nemilosrdně vtáhne, jakoby byl jedna z hlavních postav.

Nadprůměrně kvalitní německá thrillerovka, která scénami připomíná Saw a prostředím klasické severské detektivky a Christian Alvart zkušeně skombinoval oba prvky. Patolog najde v hlavě mrtvoly vzkaz o únosu jeho dcery a postupně jde po vodítkách, které jej dovedou přes mrtvoly až k finálové pointě "proč právě on?" a v průběhu cesty děj nabírá jak na kvalitě, tak na syrovosti, gradaci i mrtvolách. Herecké obsazení nadstandartní, tempo neskutečně akční a scénář geniálně napsaný. Scény pitev byly vymazlené a postupy patologů ve filmech moc nevídané. Tady nemám moc mínusů, kdyby konec působil hladčeji a ne až tak moc překombinovaně, šel bych do plné pětky. Výborný film, který by za poslední dobu měl tvořit alespoň základ každého fanouška žánru.

Florian David Fitz je zajímavý člověk, který v Bez věcí nad věcí šel úplně mimo můj vkus, v Téměr dokonalá tajemství se mi do vkusu přesně trefil a zde mě opět obešel obloukem. Komedie, u které jsem se během 45 minut nezasmál doslova ani jednou, příběh hloupý s hromadou logických děr a už od začátku je jasné, že film cílí opět na finálové emoce a už ohrané, věcně omílané “pouto” přátel, nicméně tohle po půlce vypínám, protože je to nezáživné až hrůza. A přitom se z podobného nápadu dalo vytěžit více, zejména po komediální stránce. Nebrat.

Výborný, dechberoucí, atmosfericky hutný až mrazivý seriál z produkce Apple TV, který beru všemi deseti. Syn významného právního zástupce je obviněn z chladnokrevné vraždy spolužáka v přilehlém parku a od té doby začíná dusná jízda plná odhalení, zvratů, nově vytasených důkazů na obou stranách a vnitřního psychického teroru všech zúčastněných. Skvělé herecké výkony hlavních představitelů, které nemusím ani zmiňovat, protože kvalitních jmen je zde spousta, solidně vyladěný scénář a prokreslení postav, které se v průběhu seriálu vyvíjejí až na jejich psychickou hranici rozpadu a nekompromisně šokující sedmý díl soudního procesu, kdy to celé vygraduje na maximum. Po dlouhé době emoční, dusivá ždímačka připomínající atmosférou nedávný When They See Us, která opět trefuje do černého a přináší sedmihodinovou jízdu, kterou jen těžko pauznete.

Hezká originální komedie, která kombinuje hlavní myšlenku Na hraně zítřka popř. ARQ a dává jí dokupy s občasným humorem a vtipným nápadem svatebního dne, který kvůli přírodní síle prožívá hlavní hrdina pořád dokola. Místy to má zábavné scény, humoru je pomálu, ale dostačuje a hlavní herec Andy Samberg (Můj otec je šílenec) s Cristin Milioti si krásně zabírají místo pro své výkony v asistenci J.K. Simmonse, jakožto lovce, který je chce v každém dni zabít. Z nápadu se dalo podle mého vytěžit daleko víc, ale i tak je to dostačující, hezká komedie, na kterou si ale bohužel za týden už nevzpomenu.