TheEvilTwin

Timothée Chalamet a jeho ztvárnění pubertálního chlapce nejistého si svou orientací, který se zamiluje do staršího stážisty je fajn, ale to je tak vše. Výkon úctyhodný, ale zbytek za moc nestojí. Lokace nezajímavé, děj prakticky žádný a 130 minut sám prostě neutáhne. Velikánská nuda…

Jatka slušné, ale občas z filmu jde cítit určitá naivita a hlavně velký mínus, že vyloženě neděsí. Naopak svou absenci strachu si kompenzuje brutálními vizuálními výjevy a v některých scénách, kdy už neví, jak dál, prostě jen dál nasílu sype gore, aby svou nejistotu zamaskoval. Ušlo to, ale konec už byl teda bizár všech bizárů a až moc ujetý.

Nevěřím, že se tohle opravdu děje, ale že by se konečně FF série vrátila do starých kolejí, kde hlavní devízou filmu byly auta, akce a brutální tempo? Ve Fast X totiž ani zdaleka není tolik bullshit do očí bijících CGI sekvencí, při kterých se divák chytá za hlavu, ani debilní lítání do vesmíru, ale drží si celkem uvěřitelnou akci a dost se drží při zemi (kromě závěrečné honičky, kde jsem se občas dost pousmál a při které si tvůrci přeci jen nemohli odpustit jeden “přeskok” z auta do auta…), což působí přece jen daleko lépe, než přehnaně sebevědomé naivní kousky. Velkým plusem je ikonický záporák Momoa, který si egocentrického vyšinutého narcise střihnul prostě s radostí a jehož motivace působí přirozeně a nenuceně, potěší fajn akce, auta, honičky, přestřelky, klasická “family” (dík za nový meme materiál) a celkově z nového dílu nemám špatný pocit jako z předchozích, ba právě naopak jsem překvapen a nadšen zároveň. Humor šlape, vedlejšáky Johna Ceny a Stathama vykouzlí úsměv (k dokonalosti chybí snad už jen Dwayne) a ikdyž otevřený konec je dobrá nasrávka a trochu mi to do téhle série nesedí, tak musím říct, že jsem se bavil skvěle. Jen mi teda přijde, že Vin Diesel je už rolí trochu otrávený a jakoby zašlý životem, bez emocí a bez nálady…? Tak snad další kousek ovládne Hobbs a Shaw a budu spokojený na maximum.

Jen další úmorná, zbytečná, generická nuda bez jakékoli inovace, zábavného hororového prvku nebo špetky nadprůměrné kvality. Že já idiot jsem se nechal zlákat s vidinou kvalitního strašení a naivně jsem čekal zázrak. The Boogeyman je totiž tak prostý, že si jej už pozítří nebudu pamatovat. Strašidlo není strašidelné, jelikož v tak tmavém vizuálu nejde vidět ani když je na scéně samo (nekecám…) a lekačka se povedla jen jedna. Postavy jsou opět naprosto dementní a místo aby si v domě rozsvítily, běhají tam se svíčkou (???), hrdinně si to nakračují do temného sklepa a aby toho nebylo málo, tak zde máme opět šablonovitou hlavní teenku a otce, který se zdráhá ji uvěřit. Tyjo, tyhle stereotypní postavičky jsem viděl snad jen v ….1000 filmech? Atmosféra nulová, nápaditost v negativních hodnotách a zábavnost v ještě propastnějších číslech. Jak film plynul, moje hodnocení klesalo a Rob Savage může být rád vůbec za moji milosrdnou dvojku, protože tohle bylo tragické. A samotné “finále” (jestli se to tak dá nazvat) a způsob, jakým si poradí s monstrem, svou originalitou už jen završuje tenhle shitfest, který si říká horor a nutí mě smát se nad naivitou režiséra a pokládat si otázku, proč by tohle kur*a někdo chtěl vpustit do světa, natož tak do kin…. Nevěřil jsem, že budu někdy souhlasit se zdejším hororovým expertem Psychorem, ale pokud tomuhle někdo dá víc jak odbytou trojhvězdu, je to buďto zainteresovaná osoba, nebo prostě jen blb.

NESKUTEČNÉ!!!  Tenhle film se nedá popsat, ten se musí vidět. Jsou filmy, nad kterými se zasmějete a jsou filmy, nad kterými jásáte, ale tohle je úplně z jiného soudku a jde o čisté dvouhodinové neutichající peklo poukazující na reálné události a rekrutování ISIS členů z řad prostých lidí v zemích jako je Francie či Belgie. A že teda má co ukázat – je zde totiž úplně všechno. Film se zaměřuje na jednoho z bratrů, kterého v Sýrii pod nátlakem zrekrutuje ISIS a mu nezbývá nic jiného než se k nim přidat. Snímek naprosto precizně vykresluje pocity nuceně rekrutovaných členů, kteří to zkrátka musejí hrát na obě strany, popisuje hierarchii v jejich společnosti a naprostou bezbrannost pouhých pěšáků. Vizuál je nekompromisní a všechny akce a útoky islamského státu filmuje doslova živě, jak kdyby tam divák sám byl a lítal po bojišti s nimi, za což teda klobouk dolů, jelikož tohle zkrátka netuším, jak se podařilo natočit tak přesvědčivě, syrově a brutálně. Stejně šílené je ukázání „rekruterů“ ve velkých světových městech, kteří vtahují malé děti do jejich sítě a pod záminkou „ráje“ je lákají do ISIS, kde 12letí až záhy zjistí, že z nich mají být mladí vojáci. Herecky přesvědčivý skvost, vizuálně bez chyby a abych nezapomněl, tak hudební podkres je fantastický, zejména pak „rapové artové klipy“ zakomponované do filmu jsou teda hodně next level vychytávky, které jen přidávají na gradaci a celkovému vyznění filmu. Za poslední roky za mě největší teror z podobné tématiky a neskutečně dusný snímek, který rejžové natočili úplně bez zábran a bez přikrášlování kolem, prostě jen čiré zlo a zákony přírody, kde se sekají hlavy na denním pořádku. Doteď nechápu, jak jména, která stojí za běžnými snímky, mezi kterými jsou např. Mizerové Navždy (2020), mohli vytvořit takové umělecké dílo, na které se žádné žánrové snímky nechytají a i Chalifát (2020) proti němu působí jako dětská komedie. Tohle si dám rozhodně znova.

Wow. Z úplně neznámé, neavizované a neočekávané konverzačky se vyklubal hodně fajn kousek s velmi tísnivou atmosférou. Mladý psychiatr je přivolán do vězení, aby rozhodl, jestli je vězeň chystající se k trestu smrti příčetný, a tudíž ji může podstoupit, nebo bude trestu zproštěn. Už od začátku rozhovoru ale vězeň tvrdí, že nemá psychiatrickou poruchu, ale že je to démon, který posedl tělo svého hostitele. Od tohohle momentu se nám tady rozehrává hodně atmosferický psychologický nátlak, ve kterém se sice 90 minut jen mluví, ale jde o to, "jak" se mluví. Sean Patrick Flanery je BŮH, jeho vyjadřování, mimika, vcítění se do role a celkový charakter je doslova fantastický a takhle ikonickou hlavní postavu jsem už dlouho neviděl, jeho tiky v obličeji, "střídání" rolí mezi hostitelem X démonem a filozofické rozpravy o pekle, démonech a mytologii kolem jsem mu sežral i s navijákem a tohle je jen další důkaz, že i tak banální a obyčejné téma se s trochou zručnosti a skvělým hlavním hercem dá odvyprávět svižně, temně a se skvělou dávkou napětí. Líbil se mi celý průběh ve vězení i finále, kam exekuce směřovala, a ikdyž poslední dvě minuty působí trochu nedotaženě, jako celek jde o fantastickou konverzačku, která sice ne všem svým stylem sedne, ale tu druhou část publika rozhodně nadchne. Svěží vánek do žánru.

Původně jsem se těšil, že půjde o fajn německého sourozence letošního SISU, který se bude držet více mainstreamu bez parodických odboček a bude se brát vážněji, ale výsledek je teda neskutečná slabota, která mu nesahá ani po kotníky a já se ptám, nad čím tady všichni tak jásají. Největší "velký špatný", je totiž vlastně celkem střídmá akce a gore - kde se SISU řezal hlava nehlava, tak tady jsou všehovšudy 3 akce, z nichž žádná vyloženě nerve koule, gore je hodně obyčejné a i akce se zmůže na celkem obyčejné přestřelky, jednou nůž a jednou vidle. Na to, že mělo jít o guilty pleasure v action/gore žánru mě film nechal chladným a až tak štěstím neskáču, ale takový jakžtakž (pod)průměr si film asi i tak vyslouží...

Escape at Dannemora je dokonalým příkladem, že i velmi zručný režisér a áčková skvadra herců neudělají dobré dílo, pokud nemají výraznější nápad a dostatečně dobrou látku ke zpracování. On totiž tenhle true-story příběh o dvou vězních plánujících útěk z vězení za pomoci jedné vězeňské pracovnice je tak straaaaaašně obyčejný a divácky nevděčný, že se až divím, že do toho tvůrci šli a že jsou zdejší ohlasy na seriál až tak nadhodnoceně kladné. Ve scénáři není totiž doslova jediná věc, která by stála za zmínku, šokovala, překvapila, bavila, budila napětí nebo vtáhla hlouběji do děje, jelikož samotný příběh není ničím speciální. Totéž se ovšem nedá říct o zbytku - Ben Stiller ta kamerou je totiž absolutní šílenec a borec, protože dokázal v prvních třech dílech vybudovat mezi postavami takovou atmosféru a vytvořit takové pouta, že zaháčkuje diváka už po pár minutách sledování a tyhle charaktery hlavní trojice postav jsou bez debat něco, na čem stojí celé hodnocení série. O to líp, že jde o Benicia Del Tora (netřeba představovat), kterému šikovně sekunduje Paul Dano (Prisoners!!!) a spolu teda doslova “dělají show.” Zpočátku jsem si říkal, že pomalý rozjezd tyhle výkony dobře zkompenzují a časem přijde dějový “boom”, do kterého si vystačím s výborným vývojem vztahů ve věznici, dobrým vykreslením motivace všech zúčastněných a poutavě dávkovanými klíčovými detaily postav, ale bohužel žádný zlom nepřišel a po 4. dílu už seriál začal trochu nudit. Chybí mu drajv, děj, napětí a lepší příběh “po útěku” a bohužel na tomhle padá do vod obyčejného průměru. Škoda, technicky je totiž úplně bezchybný.

Jak se pozná dobrý český film? Tak, že u něj člověk při sledování nepozná, že je to český film! A tohle se Žižkovi podařilo úplně bez problému a já Jáklovi tleskám, protože z mého pohledu jde o nejlepší, nejkvalitnější a nejdražší český film vůbec a může se s klidem rovnat americkým velkofilmům. Naneštěstí nejsem velký historický fanda, takže jsem se zpočátku trochu ztrácel v postavách, kdo je na čí straně a kdo co dělá, ale po chvíli jsem se ve filmu našel a ikdyž tenhle žánr cíleně nevyhledávám, líbil se mi. Musím vyzdvihnout casting a ambice Jákla, protože udělat ČESKÝ film a natočit jej v Česku s takovými jmény a takovým castingem, je doslova gamechanging moment pro českou kinematografii a pevně doufám, že si z něj zbytek vezme ponaučení a bude se odvíjet podobným směrem. Nejpřekvapivější je pak jednoznačně akce, která se s ničím nemazlí, krev, hlavy a střeva tady lítají s každým záběrem na metry daleko a bodycount je neskutečný, vizuálně je film úplně jinde a to nejen v bitevních sekvencích, ale i co se týče kvality barev, přírodních panoramat nebo historických kulis, v tomhle prostě Jákl exceluje a rozpočet 500 mega je znát. K lepšímu hodnocení mě trochu odrazuje absence významnější závěrečné bitvy, kde bychom dostali víc “husitských vymožeností”, pro které jsou známí (vozové hradby, ofensivní defenzíva…) a film skončí víceméně “jen” u šarvátky na hradě, ale suma sumárum jsem i tak velmi spokojen a ikdyž tohle není vyloženě můj žánr, bavilo mě to a nový Žižka je jednoznačně snímek zapisující se do dějin českého filmu, který v něm (snad) zanechá hlubokou stopu.

Halo mělo náběh k tomu být jednou z nejlepších scifi seriálových sérií současnosti. Jde o známý brand zejména mezi pařmeny konzolí, ale i obecně je to poměrně vděčný scifi námět s fajn světem na zfilmování, ale výsledek stojí za nic. Pokud na poli 9 hodin tvůrci doručí akci jen v prvním, prostředním a pak v posledním dílu a mezi nimi je doslova jen prázdno a dialogové klábosení, přelétání sem a tam a procházky po poušti, které vyplňují 90% stopáže, tak je to průser. Casting je slabý a nevýrazný, scénář mdlý a šablonovitý a ačkoliv vizuál je vlastně vcelku (nad)standartní a nekouká se na něj vyloženě špatně, má strašně málo prostoru zaujmout. Akce jsou natočeny dynamicky, krvavě a v určitých momentech dost poutavě, ale je jich prostě až drasticky málo a celá ta nudná vata okolo nutí diváka zamyslet se, jestli chce fakt tímhle "ztrácet" čas. Například necelou polovinu seriálu se tady řeší dějová linka Kwan-Ha, která je strašně nezábavná a do "propojení" její linky se Spartany a Master Chiefem se tady vůbec nehodí a je to jen stopáž navíc. Těšil jsem se dost, ale výsledek je zklamání a jen další nudný, nezáživný a zapoměníhodný seriál.