claudel

Gran Turismo rozhodně nepatřil k mým osobním favoritům tohoto roku. Do kina jsem na něj zamířil v podstatě náhodou a shodou okolností. Nic jsem nečekal, nemohlo mě nic nemile překvapit, trailer jsem viděl asi třikrát, takže jsem přesně znal základní kostru a americká klišé. Nicméně dozvěděl jsem o zajímavém a téměř neuvěřitelném životním osudu jednoho Velšana podané celkem poutavým způsobem, který až tak nenudí. V zásadě tedy nakonec spokojenost.

Když jsem byl letos na dovolené na Sicílii, Falcone a Borsellini jsou zvláště v Palermu všudypřítomní. Seznámil jsem se zběžně s jejich příběhem a už tehdy věděl, že po návratu z dovolené si musím pustit tento film, o jehož existenci jsem neměl tušení. Oba pánové jsou legendy, hrdinové, úctyhodné persony, které obětovaly vše, aby Sicílie, resp. Itálie mohla vybřednout z odporných mafiánských sraček. Tenhle film je jedním z důstojného uctění jejich památky. Mimochodem nedivím se, pokud se oba pánové stali předobrazem Corrada Cattaniho.

Hodně zvláštní film s jistou atmosférou, divnými kombinacemi a skvěle našlápnutou muzikou. Film rozhodně určený menšinovému publiku, hororové prvky jsou okrajové, spíše jde o atypický thriller s několika explicitními scénami. Nic pro slabší povahy a lidi s chorobným strachem ze psů. No a trochu mě vyděsilo, když jsem polovinu stopáže hledal Asiu Argento, asi jsem ji dlouho v ničem neviděl :-(

Celkem slušný hororový počin, myslím, že to Poláci zvládli dobře. Atmosféra temného kláštera na odlehlém místě je vybudována pečlivě a výstižně. Nemám moc rád nechutnosti, kterých se divákovi zvláště v první půli dostane dost, ale to se dá prominout. Celou dobu jsem si říkal, sakra, ten převor, ten převor, kde já jsem ho jen viděl....No, naposledy před hodně lety v Sekalovi, zatímco Boguslawa Lindu jsem viděl v českých i polských filmech, na Olafa Lubaszenko jsem nikde nenarazil, až nyní.

Vřískot po španělsku s hromadou krvežíznivých klaunů. Tohle téma se dá čerpat donekonečna, já osobně patřím k fanouškům těchto hororů vyvražďovaček s překvapením na konci. Tenhle španělský počin nepatří k těm nejlepším a nejúspěšnějším, avšak jako oddechovka na nedělní deštivý večer neurazí. Možná se tvůrci inspirovali tou šílenou vlnou útoků klaunů na vystrašené lidi po celém světě - nebylo tomu tak dávno...

Hrabalova poetika přetrvá věčně... Velmi pomalý začátek se brzy promění ve sled humorných minipříběhů, které jak praví obsah, mají reálný základ. Některé hlášky zlidověly a dodnes je vidíme a slyšíme všude kolem nás i na sociálních sítích. Spor mezi šípkovou omáčkou a zelím asi nelze nikdy pořádně rozhodnout :-)

Výborný film plný znamenitých tanečních a pěveckých čísel v překrásných kostýmech. A do toho všeho se nesmí zapomínat na herecký projev. Zasloužený Oscar pro Catherine Zeta-Jones. Zvědavost mi nedala a musel jsem si vyhledat, jestli Richard Gere opravdu stepoval...

Během první části jsem si říkal, tohle je tedy především smolný a pitomý film, než cokoli jiného, přestože jsem vnímal sociální aspekty a kritiku při nekonečné procházce Bukureští. Ta určitě neaspiruje na pozici nejkrásnější metropole Evropy, avšak k sociální kritice určitě vybízí. Druhá část patří do kategorie alternativy, experimentu, chceme-li kreativnosti a moje počáteční obavy rozptýlila. Nastoupila třetí část, která si mě získala a díky ní dávám s přimhouřením obou očí čtyři hvězdičky. Byla to groteska, sžíravá satira, psychologické dramedy? Možná se sám Radu Jude nedokázal rozhodnout, proto takový konec. Každopádně třetí část vyžaduje od diváka celkem slušný přehled v literatuře, historii i odkazech na jiné filmy, jinak si ji neužije - a s rumunskými reáliemi budeme mít asi potíže většina z nás v ČR. Vidím lehkou souvislost i s našimi Chybami od Prušinovského a česká stopa je patrná i díky účasti Petry Nesvačilové. Třetí část a diskusi v rámci ní si dovedu úplně přesně představit na Slovensku, v Polsku, Bulharsku, Maďarsku... Rumuni mě vlastně opět nezklamali, rumunská kinematografie stojí za sledování!

Celkem povedený a v zásadě i dost dojemný snímek dle informací, že byl natočen podle skutečných událostí. Vedle dvou mně neznámých ústředních hereček dost vyniká výkon Zuzany Mauréry a zvláštně irituje postava Ani Geislerové. První polovina byla lepší než ta druhá, ale celkově dobrý dojem. Jen jsem občas byl z té změti jazyků zmatený, nicméně tak to v té době určitě fungovalo.

Naprosto zbytečný a předvídatelný film, jenž představuje mrhání talentem tvůrců a herců, mrhání času diváků a mrhání peněz všech platících. Jediné rozumné vysvětlení vzniku Ostrova může být touha celého štábu vyrazit do exotiky. Ale to si může splnit každý za své a nemusí do balit do hávu nutnosti natočit film o ničem.