charles3

Už tu byl western, ve kterém se setkal Batman s Gladiátorem, a nedávno se k nám díky ČT dostal jiný, stejně dobrý western, ve které se Batman setkal dokonce s generálem z Avatara, se Zmizelou, novým Wonkou a dokonce i Janem Žižkou! :-) Ocenil jsem originální zápletku, dobře napsané i zahrané postavy a skvělou kameru, povedlo se i nadabování Balea Davidem Novotným. Chvála České televizi za sehnání a zakoupení tohoto filmu!

Bizarní nezávislý film (nepochopitelně distribuovaný Paramountem) je nepříliš zvládnutým pokusem o tarantinovskou či coenovskou gangsterku. Na jednu stranu vcelku sympatický hlavní hrdina, ztvárněný téměř neznámým hercem (který zde ani nemá fotku), na druhou stranu podivní představitelé záporáků, podivná (v podstatě dost jednoduchá a přitom stěží pochopitelná) zápletka, podivné zvraty, podivná (a celou dobu nespatřená) postava Obuvnice, se kterou se její "podřízení" nedokážou (či nechtějí?) telefonicky spojit... U mě rovných 50 %, ale za pár obstojných hlášek zaokrouhlím nahoru...

Tato komedie během let dozrála v klasiku. Teprve při současném (druhém) shlédnutí jsem docenil obsazení tehdy ještě málo známých holek, ze kterých se postupem času staly oblíbené herečky. Nejsympatičtější je ovšem postava učitelky, kterou hraje samotná scenáristka - ta si obě své role ostatně zopakovala i v novém remaku.

Na tento film jsem se v době jeho kinopremiéry docela těšil, ale dostal jsem se k němu teprve teď a pouze v TV. Dočkal jsem se jen další kombinace častých motivů: bývalý mariňák/agent * poslední loupež * láska v pozdním věku * velký balík peněz * zkorumpovaný policajt. Jako celek v podstatě průměrné, zarazilo pár nelogičností, naopak potěšilo angažmá "zlého" T2 Roberta Patricka a mně dosud "bezejmenného" Jeffreyho Donovana (Výměna, Sicario 1+2, Trestanec, TV Zákon a pořádek), stejně jako hudební doprovod vcelku renomovaného Marka Ishama.

Solidní, u nás málo známá delonovka, se kterou jsme se mohli seznámit teprve po 14 letech v televizi (dabing pro TV Nova je z roku 1996). Režisérem je Robin Davis, u nás známý a zavedený díky své Válce policajtů (Jobertová-Rich-Braseur) a později díky další opožděně uvedené delonovce Bojovník, zatímco jeho následující (převážně televizní) tvorba je u nás neznámá. Filmu dominuje málomluvný Alain, jemuž dělá poněkud překvapivě partnerku královna francouzského filmu C.Deneuveová. Nechybějí další známé tváře - Audranová, Léotard, Perrot a v téměř kuriózní dvouvteřinové miniroli také blonďatý zabiják, známý z dalších delonovek a belmondovek (jeho jméno musím ještě dohledat). Pochválím i Sardeho hudební doprovod, pár nečekaných zvratů a několik vedlejších postav.

Z pěti Ouryho největších, po sobě následujících majstrštyků (Smolař, Velký flám, Velký šéf, Pošetilost mocných a Dobrodružství rabína Jákoba) mi tento přijde nejslabší - a to navzdory zřejmě největšímu rozpočtu, čtyřnásobné mezinárodní koprodukci, exotickým exteriérům, účasti známých hereckých tváří a částečně přiznané klasické předloze V.Huga (Ruy Blas). Problémem je zjevně scénář, na kterém sice pracovali čtyři autoři, ale v kontrastu s výše uvedeným oplývá jen velmi jednoduchou zápletkou, nepříliš nápaditě natažené do celovečerní stopáže. Použité gagy jsou fajn, ale děravý scénář příliš nezachraňují. Napadá mě, že z Funésových komedií dopadly o poznání hůře právě ty, kde měl vedle sebe nekomediálního protihráče - viz Gabin v Tetovaném, Lonsdale v Hibernatovi, Chaplinová v Na stromě a Montand zde. Zkrátka, proti takovému Oskarovi nebo Pouic-pouic je Pošetilost mocných o dvě třídy níže.

Od Corneaua jsem zatím viděl (a dost se mi líbil) jenom Policejní Python 357 a toto se mi líbilo stejně. Trochu netradiční kriminálka s téměř neustálým napětím, obtížně předvídatelným vývojem, vícero hlavními postavami a skvostným hereckým obsazením - od Montanda a Deneuveové přes Depardieua a Galabrua až po tehdy teprve začínající Lanvina a Anconinu. Trochu mi (v dobrém) připomínala o dekádu starší melvillovku Osudový kruh. Do našich kin se (stejně jako oba další zmíněné) nedostal jednak kvůli rychle vyčerpanému "limitu" francouzských kriminálek a jednak kvůli "bojkotu" Montanda díky jeho protikomunistickému angažmá (viz Doznání).

Na debut velmi dobré! Chytře a zručně vymyšlené, zrežírované, nasnímané, sestříhané, navíc dobře obsazené a zahrané. A závěrečný zvrat mile překvapil a potěšil.

Uplynulo pouhých 14 dní od premiéry nepovedeného Franty mimozemšťana, kde si Petra Hřebíčková zahrála jednu z menších rolí, a máme ji tu znovu, tentokrát (po pár letech opět) v roli hlavní. A byť jde o hodonínskou "krajanku", mám po tomto filmu chuť hlasitě zvolat "Dosť bolo Hřebíčkové!" Nechápu, proč ji producenti a režiséři obsahují do stále stejné role, kterou dotyčná navíc ztvárňuje ve stále stejné herecké poloze. Její první tři komediální "zářezy", tedy Muži v naději, Bezva ženská na krku a Přes prsty, byly ještě fajn a Hřebíčkové výkon v prostředním z nich byl její dosud nejlepší. Dál už to šlo z kopce: Štěstí je krásná věc (který jediný jsem zatím neviděl a ani po tom netoužím), Příliš osobní známost, Matky - všude hraje prakticky totéž jako teď v Matce v trapu. A když jsem ji viděl v upoutávce na jinak očekávaný Sladký život (kde má v podstatě další hlavní ženskou roli!!), málem jsem se osypal... Film samotný je dost nesourodou a dramaturgicky nezvládnutou směsí komedie, melodramatu a rodinné psychoanalýzy. Herecky v něm vyčnívá (a baví) snad jen Klepl, občas Plesl a málo využitý Pechlát. Pár dobrých hlášek nemůže zachránit psychologický zbytek. Prostě další tuctová komedie (???) pro Primu...

Tento film jsem nepobral ani napodruhé, a to jsem na jeho první shlédnutí čekal a těšil se nějakých 20 let. Ale ani po dalších 30 letech jsem mu nepřišel na chuť. A to je Oldřich Lipský jedním z mých nejoblíbenějších tvůrců, režisér dobré poloviny nejlepších českých filmových parodií, který Einsteina natočil mezi svými kultovními snímky Happy End a Čtyři vraždy stačí, drahoušku! Výprava, sci-fi zápletka, přehršel oblíbených herců i v nejmenších rolích + barevný a širokoúhlý formát jsou zde těžce nevyužité, překvapuje také obsazení do té doby spíše nekomediálních herců (Brejchová, Brzobohatý, Čepek). Zaskočilo mě též dosud neznámé jméno dramaturga - Sergej Machonin. Velmi příznačná je v tomto filmu hned třikrát pronesená replika starší dámy "Kdy už konečně začne nějaká ta zábava?". V Lipského filmografii jde prostě o úlet, přičemž následující nejen Čtyři vraždy, ale i Slaměný klobouk a Šest medvědů s Cibulkou jsou o dvě třídy výše, nemluvě o pozdějším Jáchymovi a Marečkovi. Více než Einstein mě dokonce pobavil i jeho Cirkus v cirkuse...