charles3

Tři pecky za to, že jak Jarchovský, tak filmově debutující Marianková výtečný italský originál nezkazili, a čtvrtá za Hofmanna. Jeho hlášky a závěrečná píseň tuto komedii zvedají o jeden level výš. Navíc se díky herecké sestavě podařilo celkem vtipně a jednoduše natočit česko-slovenskou verzi bez zbytečného a často "nesedícího" dabingu. Čeští a slovenští herci jsou totiž obsazeni přesně půl na půl a pouhým následným nadabováním či nenadabováním lichého spolustolovníka (S.Malachovského) vznikly dvě rovnoprávné verze - jedna s převažující češtinou a druhá s převažující slovenštinou. Skvělý nápad! Předtím jsem viděl italskou a německou verzi a pro porovnání si chci dát ještě francouzskou, která je dostupná na Netflixu. Jenom by mě zajímalo, jak je ona 4% zápletka řešena v té verzi ruské :-)

Jednička mě dost zklamala, ke dvojce jsem se zatím nedostal, ale toto se mi líbilo. Proti původnímu filmu hodnotím "trojku" klidně i o 25 % lépe. Nejen že tento díl má nějaký děj a zápletku. Potěšily i uměřený výkon Lhermitta, stejně jako komediální výstupy Claviera a Jugnota, Blancovy příčesky, herecká účast Ornelly Muti a v neposlední řadě i nově nabyté přednosti Chazelové :-) U mě 69 % a tudíž silné ***.

Serraulta mám rád, ale tohle má k jeho nejlepším filmům (Přátelé kopretiny, Krysy z temnot, Velký bazar, Klec bláznů, Situace je vážná... nebo Vlk a beránek, z těch nekomediálních Svědek) daleko. Je na vině odbytý scénář (Curtelin později zaujal spíše kriminálkou Pan Dupont nebo rasistickým dramatem Pekelný vlak) nebo u nás zcela neznámý režisér? A co měl znamenat ten název? Ve filmu ani nebyl nijak objasněný...

Snímek zajímavý spíše obsazením, postavami (resp. účinkujícími), jejich interakcí a prostředím než dějem, který prakticky neexistuje. Něco mezi filmem o filmu (Smoke) a celovečerním sestřihem nepoužitých záběrů z něj. Přesto nepůsobí jen jako apendix k předchozímu filmu, i když jeho kvalit a působivosti zdaleka nedosahuje. Tentokrát se zcela shoduji s aktuálním průměrem 71 % a tudíž zaokrouhluji nahoru.

Vysílání rozhlasu při ranní toaletě a medvěd v kuchyni nemají chybu, jinak jsem ale z filmu na rozpacích. Námět a styl vyprávění jsou oproti jiným Svěrákovým filmům dost nezvyklé, podobně jako před 28 lety u Akumulátoru 1 (což je na druhou stranu dobře). Tento film asi potřebuje dozrát, stejně jako jeho diváci...

Vcelku zábavný mix válečné komedie, špionážního thrilleru a okupačního dramatu. V první části se film pomaleji rozjížděl a byl drobet nepřehledný, zato druhá polovina byla slušná, vtipná, napínavá a akční. Plusem je i poměrně střízlivá stopáž, kolem 80 minut. Vzhledem k tomu, že jsem nedlouho předtím viděl komedii (téměř stejně starou) Valentinova milostná výchova, ocenil jsem obsazení jejího titulního hrdiny do jedné z hlavních rolí. Potěšilo mě i účinkování hned čtyř "vedlejších" četníků ze Saint-Tropez nebo Eddiho Arenta, známého z filmových mayovek a wallaceovek. Jen Serrault mi v tomto filmu přišel poněkud umírněný. Hodnotím 69 % a tudíž zaokrouhluji na ***.

Mírně nepřehledný děj se spoustou většinou neidentifikovaných postav, nedůsledným časovým označením jednotlivých scén a málo známými herci. Mezi nimi byl pro ně jedinou výjimkou představitel Faraóna Jerzy Zelnik (zde samozřejmě o půlstoletí starší). Hlavní představitelka mě svým hereckým projevem (či pojetím své postavy) vyloženě iritovala. Tři hvězdy dávám jenom kvůli zajímavému tématu, zformulování některých teorií (ovšem bez JAKÉHOKOLIV závěru) a především kvůli nečekané aktuálností po nedávném ruském napadení Ukrajiny.

Solidní kriminálka s prvky černého, ironického a absurdního humoru á la bratři Coenové. Sympatický (anti)hrdina, dobře zahraný záporák a závěrečná scéna už byla jen třešničkou na dortě. Jen tu zlosynovu poslední akci á la Terminátor si mohli tvůrci odpustit...

Ke shlédnutí mě nalákala dostupnost (Netflix), žánr, stopáž a jména W.Borowczyka a S.Kristelové. Jde ovšem o soft-erotiku prakticky bez děje, s výskytem a chováním postav nedávajícím smysl. Kamera občas zálibně spočine na ženských klínech, jindy na zcela nepodstatných detailech nebo pro děj nedůležitých postavách. Přišlo mi to jako něco mezi Emmanuellou, Brassem a Antonionim. Pro mě koncentrovaná nuda.

Coster-Waldau je do do typu, herectví i podoby takový mix R.de Nira, B.Pullmana, K.Russella a A.Eckharta. Jako true-story dobré, byť chvílemi těžko uvěřitelné, jen ten kapitánův přelud v cca poslední čtvrtině délky mi tam moc neseděl. Hodnotím 70 %, ale tentokrát zaokrouhluji dolů.