Dixie_Cara

Marvel se překonal, Cumberbatch doslova čaruje, jinak je to ale pořád stejné a stejné.

Co na tom, že film má do opravdového krimi daleko, u mě to vyhrává na krásných dlouhých záběrech, vtipných, decentních, hlubokých či místy uštěpačných dialozích a překvapivě hodně zručné pohybové kreaci v čele s tanečkem v bistru. Jednoduchost a přímost děje společně s nevázaností i hloupostí hlavních protagonistů pak dává filmu možnost vyznít na hodně úrovních, čehož později s chutí využilo ve svých dílech mnoho dalších režisérů. Anna Karina a její prosté, nesmělé svádění očima je navíc naprostá paráda.

Skvělé herecké výkony Isabelle Huppert a Sandrine Bonnaire. Jejich postavy (excentrická mrcha a tichá stydlivka), které tak nějak nezapadají do okolního prostředí, postupně utvářejí vzájemné "skličující" přátelství, jenž směřuje k ještě více skličujícímu konci.

Ačkoliv je film míněn hlavně jako zpověď Olgy (v podání výborné Michaliny Olszanské- její odtažitá, neustále shrbená a schoulená postava mě fakt dostala) a na jejím výkonu film víceméně stojí, hodně mě bavila i strohá atmosféra zachycující fádní a špinavé ulice či staré rozpadající se budovy a takovéto šedé prostředí normalizačních sedmdesátek. Ačkoliv vím, že cílem filmařů nebylo podat na celou kauzu a tehdejší společnost obšírnější pohled a soustředili se spíše na silné emoce cítěné a vyvěrající z hlavní postavy, přesto si říkám, že by nebylo na škodu více zachytit v čem tak společnost Olze ubližovala a čím si ji tak zošklivila. Ostatní postavy mi připadají příliš lhostejné (možná to tak ale má být) a jaksi neschopné v osobě Olgy nenávist zažehnout. O to více je ale prostor pro její vztek, nihilismus či samotu, které nám krásně ukazují jak psychologické problémy vyvržence vycházejí hlavně z osobního hlediska daného jedince.

Krutý snímek zpestřený neuvěřitelně silnou atmosférou. Hodně se mi libí, že kromě hlavní dějové linky, neváhá Štvanice nabídnout pohled i na ostatní členy komunity. Máme tu například magnáta, který si může a taky kupuje vše a všechny jeho nepochopeného syna, nerozhodnou, ale milující krásku, či poctivého šerifa ctící zákon. Pozadí filmu nejvíce ale vykreslují lidi, kteří se k příběhu dostanou dalo by se říct jen náhodou a jejích hlavním motivem k činnosti je buď nenávist, vztek či pocit moci. Anebo přišli jen proto, že se chtěli pobavit a zjistit, jak to celé dopadne. Ukázkou toho budiž takřka divadelní scéna, kdy "zločinec" utíká a obecenstvo posilněné alkoholem vesele hraje na kytaru a vyzývá utíkajícího k dalším "kouskům." Za zmínku stojí také perfektní herecké výkony a především postava šerifa v podání Marlona Brando.

Skvělý scénář se znepokojivou tématikou a hlavně výborné výkony hereckých hvězd Gregoryho Pecka a Laurence Oliviera v roli mužů, kteří jsou odhodláni bojovat za svoji věc až do konce, kdy fanatismus prvního skvěle doplňuje obdobná posedlost druhého. Zprvu pomalu rozjíždějící se děj navíc postupně napínavě graduje a nabízí drsné rozuzlení v čele s šíleným monologem doktora Mengeleho.

Tak jak pak to asi skončí když paranoidní tatík dříve pracující pro vládu odmítá výlet dcery do Paříže? Akce je samozřejmě parádní a Neeson bez problému likviduje jednoho grázla za druhým. Zběsilé tempo a snad až přílišná přímočarost však dávají tušit, že místo krvavé záchrany dcery, by stejně dobře hrdina mohl po celou dobu v klidu nakupovat v obchodě. Důležitý je hlavně evil look a to že je Liam drsňák a ostatní už se nějak sejde.

Před shlédnutím epizody VII jsem doufal, že film vnese do SW univerza něco nového, což se moc nestalo. To Rogue One jede po vlastní ose- je drsnější, temnější a fórky jdou stranou. Nic víc se ale bohužel nenabízí. Postavy jsou nevýrazné a na to aby se divák s nimi sžil, i přes 133 minut není vůbec prostor. Příběh působí hrozně předvídatelně a snad i ten kdo neviděl ostatní filmy musí tušit, jak to celé dopadne. Dialogy jsou povětšinou dřevěně a nezáživně a ani hudba mě nedokázala přesvědčit, že doopravdy sleduji Star Wars... Na druhou stranu pokud je jednoduchá akce to co hledáte, tak se vám film zaručeně bude líbit.

Dokonalá ukázka prohnilosti statní moci napojené na občanské (přísně apolitické) organizace, jejichž hlavním cílem je navádět, provokovat či pobuřovat.... Jsou některé zločiny, které je mnohem jednoduší nevyšetřovat a skočit po prvním vysvětlení, zvláště hodí-li se to do krámu vládnoucím špičkám. Někdy se ale vyšetřovatel překlene přes jasná fakta a přes prvotní označení "nevinný incident" se nakonec dostane k termínu "vražda." A právě o tom film je. Děj, který je založen na skutečných událostech má parádní spád, kdy akční a leckdy tragické scény střídá překvapivý humor postupně směřuje k čekanému rozuzlení. Výborně funguje střih, parádní je hudba a i herci jsou skvělí, ale zároveň nijak nevyčnívají z rámce, který tenhle žánr potřebuje a tak nějak nechávají v hlavní roli příběh. Nejvíce mě asi přesto zaujal Trintignant, jehož postava je naprosto neutrálně a hlavně bez emocí zahraná a dodává tak roli nestranného soudce na uvěřitelnosti. Hrozně mě navíc bavily scény jako když maminka přesvědčuje syna že uklouzl a nikdo ho nepřepadl nebo když jeden z pachatelů se smíchem utíká s obuškem v ruce po nemocnici s falešnou sádrou na noze... Prostě paráda.

K tomu aby člověk mohl shlédnout tenhle film a (něco si z něj případně i odnést) je dobré si uvědomit, že nic neříkající šílenost, mišmaš, přetažený paskvil a místy rozbředlá zábava, kterou divák pozoruje, je vlastně přesně tím, jakým dojmem chtěl film působit. Jasně, kvalita je to přinejmenším pochybná. Příběh povětšinou nedává smysl a výkony hvězdných herců typu Sellerse, Nivena, Wellse, Holdena či Allena, kterých si jindy vážím tu vyzní (snad s výjimkou Woodyho) do ztracena. Rozpaky lze cítit i nad uspořádáním některých scén či dialogů, které buď nedávají smysl, jsou špatně provedené či podivně napsané. Na druhou stranu film nabízí spoustu vtipných gagů, mnoho narážek ať již na originálního Bonda či na další dobové snímky a události, které pobaví. K tomu lze přidat dobrou hudbu, povedený závěr a koukatelný film máme na světě.