Štvanica

Ta vesnice stála za to. Chlast a předsudky, to bylo jejich krédo. Při útěku dvou vězňů (jednoho z nich hraje Robert Redford) dojde k vraždě v okolí uznávaného muže. Vrah však ujede a druhého spoluvězně nechá na místě. Proto se film jmenuje štvanice, má to být pomsta na vězni, který zůstal v okolí. Šerif spolu s jeho ženou se ho pokoušejí zachránit a vzniká hodně dramatických situací. Film stojí za shlédnutí, určitě. (01.06.2019)

Rozhodně dívatelné drama s vynikajícími hvězdami. Lepší by bylo zkrácené na 95 minut. Co je to vlastně americké pojetí demokracie a práva? Spoiler: Gauner uteče z vězení, jeho kámoš zabije nevinného člověka. Lumpovi je jasné, že zločin padne na něj. Šerifa jmenuje do funkce nejbohatší člověk kraje. Zbohatlíci vniknou na policejní stanici, šerifa zmlátěj a svědka mučí. Banda ožralců vnikne na soukromý pozemek, podpálí vrakoviště. Hlavní obviněný je zabit místním zbohatlíkem při zatýkání. Marlon Brando si posadí širák proklatě nízko a po tomto všem pokládá funkci šerifa, stěhuje se jinam. A tento bordel nám dávají naši politici za příklad a implementují ho do střední evropy. Není to na hovno, ptám se? (28.08.2011)

Taková Americká krása let 60., plná pokryteckých postav, až je vám z nich špatně. Společnost, ve které je uprchlí vězeň tou nejupřímnější bytostí, což z něho dělá úhlavního nepřítele celé té vzorné maloměstské smetámky......a štvanice může začít, jak fyzicky, tak psychicky.....Výborný snímek, lepší to už snad ani být nemohlo, Marlon Brando v jedné z nejlepších rolí vůbec. (16.08.2010)

Ještě dvanáct let po Přístavu (od téhož producenta) se Marlon Brando zarputile odmítá zříct svých přísných mravních zásad. I za cenu zlámaných žeber a vyražených zubů. Arthur Penn jako jeden z prvních tvůrců nové filmařské generace věděl, kdy a jak ve filmu použít brutální násilí, aby jej neglorifikoval. Násilí ve Štvanici má dvojí funkci: katarzní a obnažující. Po ráně mezi oči dosavadní přetvářka pozbývá na významu. Jasněji své stanovisko stěží dáte najevo. Fiktivní americké městečko zde slouží jako tlakový hrnec, pod jehož víkem jsou k bodu varu přiváděny nejpalčivější problémy tehdejší Ameriky – rasové napětí, konzumerismus, násilí v ulicích, nedůvěra k autoritám. Působivost hvězdně obsazené adaptace divadelní hry tlumí právě vměstnání tolika otázek s vykřičníkem do tak malého prostoru, v tak krátkém časovém úseku (jediná noc). Věrohodnost ustupuje před naléhavým, byť nijak bezduchým moralizováním. S výjimkou přítomného-nepřítomného Redforda není žádná z nepřeberného množství postav vykreslena jednoznačně. Jen význam každé z nich v postupně skládané mozaice není zřejmý. Některé se pouze objeví, názorně demonstrují jeden z chorobných příznaků společenské nálady, a zmizí. Film postrádá pravidelnější rytmus a namísto průběžně stupňovaného napětí graduje poměrně náhle. Je tak mnohem pomalejší, než signalizuje název. Uvedené nedostatky jsou z větší části dílem studia, které začínajícímu režisérovi vzalo práci z pod rukou a sestříhalo film k obrazu svému. Penn nebyl spokojen. Ztráta kontroly ho tolik naštvala, že se svůj příští film rozhodnl stůj co stůj realizovat od začátku do konce dle vlastní představy. Vznikla díky tomu kultovní revizionistická gangsterka Bonnie a Clyde. Alespoň v jeho případě přinesl vztek něco dobrého. 75% Zajímavé komentáře: nascendi, marlon (23.07.2019)

Brilantní spojení thrilleru s dějovým minimalismem a dramatu o agresi a předsudcích. Jižanská atmosféra je dokonale hustá, postavy dokonale prokreslené, napětí astronomickou čarou stoupá a děj s každou narůstající minutou neodvratně míří k tragickému vyvrcholení takřka antických rozměrů. Závěrečná apokalypsa na vrakovišti a davová psychóza mi trochu připomněla Den kobylek. Stále (bohužel) aktuální téma, na tehdejší dobu novátorská a svižná režie Arthura Penna, herecký minimalismus Marlona Branda v jedné ze svých nejlepších rolí, krása a přesvědčivost Jane Fondové a modré oči Roberta Redforda nedopustí, aby tento film zestárnul. 100%. (30.12.2011)