Z

Režiséra Costa-Gavrase i herce Yvese Montanda si vážím především za jejich nasledující společný snímek Doznání, ve kterém v dobách tuzemské normalizace nabídly (tehdy alespoň "západním" divákům) drsný obraz vykonstruovaných procesů 50. let v Československu. Volnou sérii o mrazivých politických událostech z různých krajin, navíc dle autentických knižních předloh, rozhodně vítám. Ač přiznám se, že zdejší téma atentátu a zvrhnutí vlády v Řecku je mi poměrně vzdálená nejen jakýmikoliv vědomostmi. Zaujal mne samotný úvod s přednáškou, kde se mluví o totalitních či jinak represivních režimech v metaforických přirovnáních k plísním během pěstování rostlin. Ale s přesunutím děje k věci mi trvalo mnohem déle, než se mi příběh z poměrně vzdálených končin dostal pod kůži, nicméně nakonec se povedlo! Především od momentu, kdy se rozjelo brilantní vyšetřování ve stylu detektivky (v postupném přepájení různých zjištění s politickým pozadím), začal pro mne příběh, který byl velice napínavý a působil i silně. Charismatickému Montandovi padla role zavražděného, takže se objevuje bohužel jen symbolicky, nejčastěji v různých flashbacích, ale Jean-Louis Trintignant mi svou kreací hlavního vyšetřujícího jeho nepřítomnost celkem slušně vynahradil. Stylovou podívanou nádherně podporuje i vizuál, který Gavras s tvůrčím týmem doladil podle řecké vlajky laděny do kontrastně modro-bílých motivů. No uznejte: pánové v modrých oblecích a bílých košilích, v místnosti s bílými zdmi modrý nábytek, na modrém stolku bílé papíry, dokonce modro-bílý psací stoj, a pozor: bílý ventilátor s modrou vrtulou! Tak tomuhle, pane režisére, říkám originální umělecký cit pro patriocismus k vlastní rodné zemi. 80% (06.09.2019)

Politické krimi-drama jak žiletka, jedné je z toho smutno a ouzko, jak málo se toho změnilo.. Každopádně z mé strany veliká poklona tvůrcům, že do takového projektu vstoupili v roce 1969, to chce/chtělo kus pořádné odvahy.. Yves Montand je obdivuhodný herecký chameleon, včera mě překvapil, dnes mne uzemnil.. Ten jeho politik mi vůbec nepřipadal jako komunista či levičák, působil na mě jako slušný člověk se sociálním cítěním.. Pozoruhodný byl Jean-Louis Trintignant v roli vyšetřujícího soudce, vnitřní pnutí přijít tomu na kloub ho hnalo dál a dál.. No a Charles Denner, už jen slyšet jeho hlas stojí za to, natožpak sledovat boj o život, úžasný.. Nemám připomínek, nadčasová záležitost, neb tady vůbec nejde o politický směr, nýbrž o podstatu věci, plný počet hvězdiček bez mrknutí oka.. (11.11.2020)

Myslím, že paralely s dnešným vývojom sveta, sú jasné. Každý režim zakazoval, zakazuje a zakazovať bude. A to to, čo hodnostárom nevyhovuje a pripomína ich skazenosť ľudom. Je už len na tej ktorej ovci, ako zabeká. Nečakal som nič výnimočné, čo sa týka filmu, aj napriek oscarovým oceneniam a nomináciám. Akosi som tušil, že aj napriek kritickej sláve, to nebude topka ( narozdiel od podobne strihnutej BITKE O ALŽÍR ). Snímok dravý a hutný, ale stále len niekde na pol ceste. (07.05.2019)

Viete, čo ma na tomto pozoruhodnom, politickom, znepokojivom snímku najviac zaujalo ? Skúste si zatipovať. Stále nič ? Chvíľka napätia... A je to tu ! Vážené dámy a vážení páni, v snímku „gréckeho Olivera Stonea” , ma 100 % INTERESOVAL špičkovo - špičkový STRIH, francúzskej strihačky Françoise Bonnot, ktorý je naprosto strhujúci, a vôbec vďaka tomu som sa nadmieru stotožnil so strhujúcim dianím. Už si ani nepamätám, ako dlho som očakával z mojej pozície, kedy konečne UZRIE SVETLO SVETA = Z. Nie som typ človeka, ktorý sleduje politiku, ale sledovať UDALOSTI okolo demonštrácii, kde sa schyľuje k likvidácii istého poslanca, pritom prsty v tom majú všetci vysoko postavení, a „proti múru” stojí húževnatý SUDCA, o nadčasové filmové prebiehanie, je naprosto postarané, až neveriacky krútim očami, aká extáza sa mi dostáva. Určite by som pochválil režiséra, scenáristov, kameru, či aj hudbu, alebo herecké obsadenie, v ktorom sa „predvádza” povolaný Jean - Louis Trintignant, ale i Yves Montand, ako Z, zo ženských hereckých predstaviteliek, mi jednoznačne inklinovala Grékyňa Irene Papas, v úlohe zdrvenej manželky „obetného baránka” , to by bol klasický nadštandardný pozitívny PLUS, áno, to je bezpochyby pravda, vylepšuje to celkové nálady, pocity a myšlienky, no, už v samotnom úvode spomínam, čo ma to vlastne tzv. poznačilo. Takýto film ešte len čaká na ďalších múdrych divákov, ktorí zatiaľ odolávajú, ale mali by sa nad tým zamyslieť, čo im to uniká... Ja som tento REST našťastie dobehol. (16.05.2017)

Vcelku zajímavá a napínavá politická kriminálka, které diváka chytne hlavně od fáze vyšetřování; házení klacků pod nohy, odstraňování svědků, neochota cokoli objasňovat, potřeba všechno zamést pod koberec… Na druhou stranu, vyšetřovatelovo rozhodnutí se dá označit spíš jako pohádkové, přestože z tohoto vysoce morálního činu je divák následně tvrdě probuzen do reality. Mírně mi vadila jazyková stránka věci (ocenil bych řečtinu), neměl jsem problém s politickým vyzněním (moc nechápu, co ostatním přišlo na filmu tak moc do leva; ostatně, kdo je proti polofašistickému vedení je automaticky levičák?), celkově docela spokojenost, slabší 4*. (13.04.2013)