Lachtaan

Když jsem ještě oslavy Nového roku trávil doma, byl zrovna tento pořad po půlnoci nejočekávanějším v celé škále těch, co televize nabízely. Zdeněk Izer jako každoroční host zde vyplodil několik dobrých vtipů, které za ta léta už stačily zlidovět.

Pradávné začátky české YouTube scény a Johnny Valda jako jeden z jejích nejznámějších představitelů, který už ale zašel prachem. Bohužel v porovnání s tím, kdo jí vládne nyní, bych časy zrovna Švédské trojky hodně rád vrátil.

Události jsou zpravodajskou relací, kterou jsme na střední ve druháku dokonce dostali na hodinách zeměpisu za úkol denodenně sledovat. Hádejte, kdo to dodržel. I tak jsou ale v porovnání s konkurenčními kanály a jejich výplody zpráv nejlepším televizním způsobem, jak se dozvědět aktuální dění doma i ve světě. Nebýt internetu, konkrétně facebooku a zdejších příspěvků ČT24, možná bych i Události sem tam sledoval. V bedně jsou ale už jen pro ty, co nemají přístup k jinému médiu.

Josef Klíma, jeho otravné zaplňování nedělních večerů před premiérovými díly mé oblíbené Kobry 11 a spousta pradávných reklamních spotů právě na tento pořad, na které bohužel nikdy nezapomenu. Nova sice točí nyní pravděpodobně větší ho*na než kdysi, má na ně alespoň úctyhodné ukázky.

Já už moc nevím, co za strašné dětské pořady se přímo pro ČT :D točí dneska, dřív se ale hlavně pro prázdninová odpoledne na jedničce zjevovaly nejrůznější šílenosti a Kostičky mezi ně patřily jakbysmet. Sice jsou dneska už docela kultem, řekneme si s kamarády radostně "Tyfole, vzpomínáš, když jsme čuměli na Kostičky?", víc k pořadu říct už ale nedokážeme. To o něm leccos vypovídá.

Sice bylo Hřiště 7 extrémně dlouhé a mnohdy fakt nezáživné, jindy se ale zas podařilo proložit pár dobrými pořady nebo scénkami. Záleželo hodně na tom, kdo se zrovna ujal vedení a dokud jsem třeba sledoval Martina Dejdara nebo Otu Jiráka, tak jsem byl s jinak ztraceným nedělním dopolednem poněkud za dobře.

Ono většina prapodivných pořadů, které se vysílaly o nedělním ránu ještě dávno předtím než ČT vytvořila odnož ČT :D, byla těžko snesitelná, jako malý jsem ale po boku sestry a jejího vybírání televizního programu neměl moc na výběr. Dneska se na tyhle odpadní pořady samozřejmě lehko nadává, mně se ale některé z nich těžko snášely i kdysi v těch cirka 8 letech. A trápit tak malé dítě takovými zhovadilostmi ničemu zrovna nepomáhá.

Sledovat další bandu naprosto nesourodých pak bylo suprovým zpestřením pondělního a středečního večera a každý týden jsem očekával, co se zase vymyslí za intriky a naprosté hovadiny jak si zkrátit nudu na pustém ostrově v srdci Filipín. K některým postavám si stačíte vybudovat obdiv, k některým totální averzi a pak už jen čekáte, jak se mezi sebou vyštěkají ven ze hry. Prostě bizárek, u něhož je mi pekelně líto, že Nova neodklepla i třetí řadu.

Americké populární Kdo přežije jsem nikdy nesledoval a to zejména proto, že mě nejen na soutěžních pořadech ale i na dokumentech štve, že nejsou předabovány, ale pouze přemluveny a mým uším silně vadí slyšet dvojí jazyk naráz. Námět pořadu mě ale dost zaujal, a tak není divu, že jsem se dost těšil na českou verzi. Ta sice vsadila hlavně na rozmanitost jednotlivých soutěžících a bylo viditelné, že se jede na sledovanost kvůli bizarním situacím, jež dokáží vybraná individua mnohdy opravdu nechtěně vytvořit. Takže jsme ke konci sledovali spíš handrkování, než soutěž o přežití v divočině. Já se sem ale chodil primárně zasmát s cílem ty ostrovní kauzy pak probírat se spolužáky ve škole. A to byly ty nejlepší debaty.

Libora Boučka mám velmi rád, více než jako moderátora spíš jako dabéra (Chris Evans v MCU!) Mareš je sice mediální šašek, přesto v něm shledávám také dost sympatií. A právě proto jsem nemohl už v PRVNÍM díle pochopit, čemu se to zas upsali. Ta jedna hvězda je snad jen za to, že jsem je viděl poprvé spolupracovat. Není divu, že se odvysílaly asi jen tři části.