Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (659)

plagát

N15 (2003) (amatérsky film) 

Kolega Drom to vystihl velmi přesně. Na amatérský kraťas silně nadprůměrné, resp. v porovnání s mnoha zde se vyskytujícími audioslizuálními díly vysloveně uchvancancující, neb to má myšlenku a závěr mě celkem překvapil, byť z pohledu generála po bitvě jsem jej vlastně měl předvídat. Doufám, že si tvůrčí partička najde v pauze před nějakou další žlutou výpravou čas a spáchá něco podobného.

plagát

Ja som zákon (2014) odpad!

Ač mám pana Mačetu fakt moc rád, tak tohle bylo tak příšerné blbé, že nemohu jinak. Křečovitě stupidní story stavějící jen na věčně nasraném výrazu mexického exmukla, debilní a artritické pokusy o akci a humor (od protagonisty kupodivu ne). Inu, pokud je scénárista lobotomizovaný down, tak to nezachrání ani permanentně vyceněná zubní protéza. Nebo že by šlo o pilot nějaké nové akční telenovely? Úroveň snímku k této domněnce silně svádí.

plagát

Trabantem Jižní Amerikou (2014) (seriál) 

Vše, co bylo řečeno o filmu, platí i o seriálu - výborné a jedinečné. Jedinou vadu (kromě prudícího vypípávání krásných českých a polských slovíček) tak shledávám v tom, že to mohlo mít ještě aspoň dalších 12 dílů. Tak snad se Dan Přibáň a jeho parta zase brzy někam vypraví.

plagát

47 roninov (2013) odpad!

Jde vlastně o takový filmový hajzlpapír. Navzdory tomu, že je příběh servírován jako pravá, nefalšovaná, košér miska rejže, ze všeho nejprve praští do očí to, že si kreaturisté z Holi v údu vším japonským vytřeli prdel do sucha. Ale budiž - byl bych ochotný zkousnout, že se samurai boys chovají jako vypatlaní kovbojové s třítýdenní zácpou. Vydýchal bych démony, čarodějnice a ostatní herypotratovské rekvizity, které bez výjimky vypadají jako obzvláště silná halucinace čínského štamgasta opiových doupat. O nějaké historické přesnosti se ani nemá cenu rozepisovat, protože tu zde upřímně řečeno nikdo příčetný čekat nemohl. Byl jsem opravdu, ale opravdu předem smířen s tím, že příběh o 47 roninech zde poslouží jen jako nálepka na jedovatě barevný, východoasijský eintopf. Co mě tedy nasralo, a to tak dokonale, že tento skvost řadím jen o málo výše než Babovřesky (nedělám si prdel!)? Předně je to totální debilita a nudnost celé téhle rýžové odyssey. Dále naprosto nezáživná a bezkrevná (doslova) "akce". No a nakonec přeplácanost a kýčovitost výtvarna, ze které by se poblil i indický krajinkář na LSD. Za chudáky Asana se Sanadou mi bylo při sledování téhle hrůzy skutečně extrémně trapně, protože oni jediní z té sebranky ochotníků s kamenoprkenným Nýjem v čele byli schopni (bez ohledu na příšerně napsanou partituru) předvést herecký výkon. Zato zbytek by velmi hladce zapadl mezi Troskův fekálansámbl z výše zmíněné lidové komedie.

plagát

Sinister (2012) 

Díky tomuto filmu mi byl zprostředkován naprosto jedinečný a mnou doposud neprožitý zážitek. V mnoha ohledech fakt moc, moc děsivý zážitek - zkouknul jsem jej až na druhý pokus, přičemž jsem dohromady cca desetkrát usnul nudou. Jsem zděšen a při nejbližší příležitosti si nechám udělat testy na narkolepsii!

plagát

Hon (2012) 

Chce-li tomu osud a prolhaný spratek ve správný moment narazí na vypatlanou paní Bobligovou, která velmi názorně demonstruje pravdivost úsloví o extrémní škodlivosti iniciativního blba, pedagog se šmahem stává pedofilem a zhysterizované městečko po zpracování svých ratolestí sugestivními otázkami dojde k závěru, že je třeba zabít Fritzla kladivem na čarodějnice. Během filmu jsem si nicméně často představoval osazenstvo v prohozených rolích - sbor ježibab z mateřinky poháněný v řetězech k úhledné hromadě borového dříví a nedotknutelné smrady s palečnicemi a obouvané po španělsku. Výborně hutný film, který by byl skvěle použitelný rovněž jako dokonalá reklama na antikoncepci nebo rákosky.

plagát

Na hrane zajtrajška (2014) 

Na Hromnice trochu více s emzáky se pomazlíce mozka vůkol hledajíce se Tomík Výletníplavba (dále jen "skutr") a s ničím se neseroucí Emily velmi koukatelně hodinu a půl resetují. Stydím se to sice přiznat a chtěl bych kvůli mému zmíněnému oblíbenci mnohem raději napsat, že stejně jako Oblivion jde o pořádnou srágoru, ale nejde to (mé zlé já sice bojovalo srdnatě, ale v desátém kole hodilo definitivně ručník). Musím tedy konstatovat, že po Miniřitním Reportu mi bylo dáno zhlédnout druhý film, ve kterém nejen že jsem skutra dokázal bez zaťatých zubů vydýchat, ale dokonce se mi zde líbil (zejména zbabělý krysozmrd z úvodu mu šel opravdu na výtečnou!), byť by v teoretickém sequelu byl s ohledem na macho Emily doma stále za hospodyňku a Billa Murrayho bych tu tedy viděl pořád radši.

plagát

Michael Kohlhaas (2013) 

Po tisící prvé jinak přežvýkaná balada o zásadovém a statečném, ukřivděném zbojníkovi, tentokrát však tak šíleně nudná a roztahaná, až jsem čekal, že Michael Lazar se svou suitou chcípne sešlostí věkem už někdy v polovině filmu. Na konci tak chybělo jen volání na Hynka, Viléma a Jarmilu. Nebýt úžasného Mikkelsena, zase bych jednou splachoval.

plagát

Kurýr (2011) (amatérsky film) 

Nevídané!! Něco od C*O*O*L autorské dvojice má miniaturní náznak nápadu? Tedy nápadu, který lze pochopit i mimo vypolstrované zdi. Ano, je to sice vcelku stále kolosální sračka, ale i tak nemohu než frknout jednu čestnou hvězdu. Jen tak dál ... Ježkovyvoči radši ne, to už jsem přehnal!

plagát

Mi mefahed mezeev hara (2013) 

Takže i u Zdi nářků se ujíždí na Tarantinovi, aneb jak to dopadne, když Moše s kamerou pocítí touhu rozvést do patřičné šíře onen slavný nápad na kreativní využití kleští a letlampy. A mám takový dojem, že zfetovaní negři by se měli co učit.