alchac

Příběh o tom, kterak se Krvavě sportující Hanys (Sun-Wu) Chuj přejedl kari, zhulil hašišem a Vešel do prázdna, je sice a priori mírně bizarní a dějově opět nepříliš invenční akční podívaná o jednom obzvláště pomstychtivém asurovi, avšak překvapivě chutně a plnokrevně zpracovaná, disponující dokonce i několika vskutku neotřelými brutalitkami (viz např. výtahový zářez), do jejíchž všech detailů sice bez podrobné encyklopedie hinduismu jeden nemá šanci proniknout, nicméně uvedené současně není nijak na překážku sledování. Vcelku tedy vlastně příjemné překvapení a jsem docela zvědav, s čím protagonista & režisér & scénárista přijdou příště.

Vizuálně je to vyňuňané do posledního detailu, to nemohu říct. Rovněž herci (až na tu dubovou fošnu v ústřední roli Černéhotrna) jsou výborní, zejména Asano se Sanadou opět naprostá klasa. Nicméně, ač bych to sám od sebe nečekal, dále si již musím trochu zachcat proti zdejšímu většinovému větru, neboť jakkoliv je cca první polovina opravdu vkusné hraní o trůn, následně se to celé bez varování přepne do mýdlově telenovelního módu užvaněného tak, že i seriálová podoba páně Mártenova opusu magnum vedle toho působí pomalu jako němý film, přičemž celé to rádobyrafinované spřádání plánů v plánech jiných plánů je tak krutě nudné a nezáživné, že zejména u předposledního dílu jsem po tom dranžíráku v odkapávači pošilhával opravdu zálibně. Samozřejmě pokud někdo notoricky rád popíjí čaj z prázdného šálku pod bezlistou sakurovou větví v zimní zahradě, či v sosnovém hájku přednáší oblakům svá haiku, pak u toho zřejmě i tak mnohokrát přeleští tantó, nicméně já, ač Žaponii a Žaponce rád poměrně velmi, mám po zhlédnutí na patře tak leda pachuť rýžového hajlzpapíru s inkoustem.

Dalo by se jistě popsat mnoho stránek o tom, kolika se tento snímek dopouští očividných anachronismů, alogismů, nevysvětlitelného chování postav, účelové korektální agitace, v jak nebetyčném rozporu je děj filmu s konečným rozuzlením, tj. jak zoufale je to celé debilní, nicméně zmíním pouze dle mého nejzásadnější problém tohoto snímku, který strká vše výše zmíněné do kapsy, a tím je jeho opravdu příšerně děsivá nudnost. Kdyby bývala opravdu hezké záběry skotské krajiny nehyzdila svou přítomností ta skupinka praskokotů, dal bych možná i dvě, takto jedna velmi umrněná.