Slarque

Zajímavé téma, vydařený scénář, slušná výprava. Přestože o situaci v Polsku v příslušném období nevím prakticky nic, film na mě celkem silně zapůsobil.

Zúčastněná děvčata jsou docela sexy, ale pokud od hororu čekáte něco víc, budete se muset poohlédnout někde jinde. Tady všichni doslova zakopávají o hromady provařených klišé.

Docela zdařile rozehrané drama z válečného Berlína stojí na vynikajících hereckých výkonech většiny zúčastněných. Nejzajímavější postavou je kupodivu gestapák Esserlich v podání Jiřího Dvořáka.

Perfektní vyvrcholení trilogie. Na co se mám těšit za rok? Nehodlám srovnávat jednotlivé díly, protože Pán prstenů je pro mne jeden film, který byl z časových důvodů rozdělen na tři části a nejlépe funguje, když je vidíte všechny tři po sobě. Rozšířené verze jsou ještě lepší a rád bych je viděl i v kinech.

Pár skutečně povedených scén a dobří herci na dobrý horor nestačí. Přestože občas je dost těžké odlišit skutečnost od snu, jsem si jist, že logika scénáře pořádně skřípe. Navíc kromě dvojice hrdinů propojených sny neobsahuje žádné další postavy, jen řadu figurek, se kterými scénáristé pohybují po své zmatené šachovnici. Když takovéhle role hrají herci jako Stephen Rea nebo Aidan Quinn, tak to zamrzí dvojnásob.

Silný příběh natočený podle skutečných událostí musí něčím zaujmout. Přes vynikající herecké výkony se filmu nepodařilo na mne přenést téměř žádné emoce. Výtvarně zajímavé snové scény mě vyloženě rušily a jediný výsledný pocit je, že se mi film zdál téměř dvakrát tak dlouhý. Lepší je znovu si pustit Musíme si pomáhat.

Už během komentáře zaznívajícího pod úvodními titulky mi došlo, že tenhle film mě ničím nepřekvapí. Je důsledně sestavený z osvědčených žánrových klišé a bez jediné špetky originality. Vše korunuje diletantská režie, díky níž dramatické scény vyznívají buď nudně nebo směšně. Ani výprava připomínající televizní produkce nic nezachrání. Herce kritizovat nehodlám, stejně v podstatě nebylo co hrát.

Třetí vrchol milostného trojúhelníku v podání Paula Henreida je sice méně výrazný než některé vedlejší postavy, ale i tak považuji Casablancu za nestárnoucí filmovou klasiku. Studnice nespočetných citací je jedením z mála romantických filmů, na které se vždy rád znovu podívám.

Marie Poledňáková natočila jen pár filmů, ale co se týče jejich divácké obliby, řadí se mezi naši špičku. Tomáš Holý je natolik bezprostřední, že s přehledem zastíní jakkoli ostřílené herce. Dokonalá rodinná klasika.

Na začátku, při scéně ze sanitky, jsem se trochu lekl, jestli se tvůrci nenechali inspirovat úspěchem Kameňáku. Obavy se naštěstí brzy rozpýlily. Prvním dílům se film sice nevyrovná, ale rozhodně je to důstojnější konec série, než byl ten minulý. Jen bych z filmu vystříhal pár přebytečných vedlejších linií a figurek.